Česko si bude 21. srpen připomínat oficiálně jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Senát to ve středu schválil v rámci novely o státních svátcích. Novelu, kterou předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
21. srpen bude Den památky obětí invaze v roce 1968, potvrdili senátoři
Noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do tehdejší ČSSR vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy, patřila podle předkladatelů k nejtragičtějším datům československé moderní historie.
Invaze znamenala konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů, uvedli tvůrci novely. Proto chtějí 21. srpen připomínat i jako památku desítek obětí invaze, které v předloze na dvou stranách vyjmenovávali.
Sněmovní projednávání poznamenal výrok komunistického poslance Stanislava Grospiče, podle něhož obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a že lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Grospičova slova vyvolala vlnu kritiky a odsouzení, poslanec se za ně veřejně až omluvil po několika dnech.
Česko má zatím v kalendáři 14 významných dnů. Na své projednání čeká ve sněmovně třeba poslanecký návrh, aby mezi významné dny patřil 17. leden jako Den mateřských škol.
Poslanci STAN předložili návrh, podle kterého by se 1. květen slavil nejen jako Svátek práce, ale i jako Den vstupu ČR do Evropské unie. Senátor STAN Zdeněk Hraba by chtěl mezi významné dny dostat 15. březen jako připomínku obsazení Československa nacistickým režimem.
