Výrazné snížení daní drtivé většiny zaměstnanců z dvaceti na patnáct procent z hrubé mzdy, o tři tisíce ročně vyšší slevy na dani na poplatníka a k tomu ještě kompenzace většiny výpadku daňových příjmů pro obce a kraje. Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku na rok 2021. Česká televize zjistila, že pro sazby daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy i vyšší slevy chtějí v Senátu hlasovat senátoři zvolení za ODS, KDU-ČSL a hnutí ANO. Tato hlasovací koalice má v horní parlamentní komoře pohodlnou většinu.
Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku, mohl by ve sněmovně uspět
Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku na rok 2021 (zdroj: ČT24)
„Troufám si tvrdit, že naprostá většina klubu bude podporovat toto řešení,“ konstatuje předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). Ochotu přistoupit na patnáctiprocentní sazbu, tedy zrušení superhrubé mzdy, potvrzuje i předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Šárka Jelínková (KDU-ČSL). „Byť si uvědomujeme, jaké to má dopady do státního rozpočtu,“ říká.
A podle předsedy senátorského klubu PROREGION Jaroslava Větrovského (nestr. za ANO) jde sice o kompromisní variantu, ale která je „nepochybně lepší než to, co přišlo jako verze z Poslanecké sněmovny,“ uvedl.
Senátní hospodářský výbor schválil ve středu návrh, aby od ledna klesly drtivé většině zaměstnanců daně na patnáct procent z hrubé mzdy. Daňová sleva by naopak vzrostla o tři tisíce ročně. Kvůli tomu i kvůli dalším daňovým změnám, jako je třeba zrychlení firemních odpisů, by vypadlo z veřejných rozpočtů zhruba 98 miliard.
To je o zhruba třicet miliard méně než verze, kterou před dvěma týdny schválili poslanci. Ti spolu se zrušením superhrubé mzdy odsouhlasili snížení základní sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta. U lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun se má část příjmů nad tuto hranici zdaňovat sazbou 23 procent. A sněmovnou zároveň prošel i pirátský návrh, aby se základní daňová sleva na poplatníka zvýšila ročně z 24 840 korun na částku průměrné hrubé mzdy za předminulý rok. Dopad na příjmy veřejných rozpočtů v tomto případě činí podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) zhruba 130 miliard.
Lidovci chtějí teď do balíčku prosadit další růst roční slevy na dani o tři tisíce i v roce 2022. Ministryně je o tom ochotná jednat. „Je to určitě číslo, které je nižší než těch minimálně 130 miliard. Navíc v sobě obsahuje i kompenzace krajům, městům a obcím, takže je to mnohem přijatelnější verze,“ říká Schillerová.
Až tři a půl týdne před koncem roku tak začíná být jasnější, jaké daně bude od ledna platit čtyři a půl milionu zaměstnanců. Třeba Radek Ogurčák ze strojírenské firmy Spojmont Ostrava by tak ušetřil víc než patnáct stovek. „Pro nás zaměstnance je samozřejmě tato zpráva pozitivní, ale hlavní je, aby nám nedávali do jedné kapsy a z druhé kapsy nám to zase nebrali,“ říká.
Variantu schválenou hospodářským výborem podporují kluby, které mají většinu senátorů, tedy zmíněné kluby ODS a TOP, KDU-ČSL a nezávislí plus pět senátorů za ANO, ti mají dohromady 44 z celkových 81 hlasů. „Vypadá to, že se umíme shodnout na té patnáctce, už jsme opravdu velice blízko dohodě,“ uvedl Nytra. „Zároveň to může přinést kompenzace obcím a městům, takže všechny ty věci budeme určitě podporovat,“ doplňuje člen hospodářského výboru Senátu Herbert Pavera (TOP 09).
Kompromis by mohli podpořit i senátoři dalších klubů
Kompromis z hospodářského výboru by podle informací České televize mohli podpořit i někteří další senátoři z dalších klubů. Třeba lidovci by zároveň ještě chtěli do balíčku prosadit další třítisícové zvýšení slevy na dani na poplatníka i pro rok 2022 – z dnešních necelých 25 až na téměř 31 tisíc ročně. Návrh podporuje i ODS. Šéfka klubu Šárka Jelínková jednala ve čtvrtek o této variantě s ministryní financí.
„Vysvětlovali jsme si, jak to máme i my v členské základně a co bychom rádi podpořili, “ konstatuje Jelínková. „Je to dalších deset miliard v roce 2022 na veřejných rozpočtech. Určitě o tom pořád ještě jednáme,“ potvrdila vicepremiérka a ministryně financí.
V horní parlamentní komoře naopak nepodporují snížení daně z příjmu zaměstnanců Starostové a nezávislí a také klub Senátor 21 a Piráti. Podle nich si státní rozpočet nemůže v současné době tak velký výpadek příjmů dovolit.
„Jestliže státní rozpočet je plánován se schodkem přes tři sta miliard a k tomu přidáme dalších sto, tak je to podle nás velmi nebezpečná situace pro veřejné finance,“ vysvětluje místopředseda senátorského klubu Starostové a nezávislí Mikuláš Bek (nestr. za STAN).
Pokud by senátoři schválili daňový balíček podle návrhu senátního hospodářského výboru, měl by ve sněmovně velkou šanci uspět. Souhlasí s ním hlasovací koalice, která schválila sněmovní verzi – tedy ANO, ODS a SPD.