Senátní hospodářský výbor podpořil ve středu sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent po zrušení superhrubé mzdy. Slevu na poplatníka chce zvýšit jen o tři tisíce korun na 27 840 korun ročně, tedy méně, než schválila sněmovna. Kraje a obce by kvůli zrušení superhrubé mzdy a následnému výpadku části příjmů měly podle výboru dostat vyšší podíl na výnosech daní. Získaly by tak zhruba 20 miliard korun ročně.
Sazby daně nechal výbor beze změn tak, jak to ve sněmovně prosadily zejména ANO, ODS a SPD. To byl také hlavní cíl ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), když ve středu návštívila Senát.
Horní komora ale přes její nesouhlas zvýšila slevu na poplatníka o tři tisíce korun. Úplné vyřazení vyšších daňových slev tedy ministryně neprosadila. Schillerová nicméně ocenila, že senátoři přijali lepší variantu než tu, která byla schválena sněmovnou.
Poslanci před dvěma týdny schválili zvýšení slevy na poplatníka na 34 125 korun. To by spolu se zrušením superhrubé mzdy znamenalo snížení příjmů veřejných rozpočtů o zhruba 130 miliard korun ročně.
Senátní varianta podle Schillerové bude znamenat výpadek příjmů pod 100 miliard korun. Ministryně odmítla možnost, že by se takovou částku povedlo nahradit seškrtáním výdajů rozpočtu.
Výbor tak doporučil celé horní komoře, aby prošlo výrazné snížení daní pro čtyři a půl milionu zaměstnanců z 20 na 15 procent z hrubé mzdy. Vyšší sazbu 23 procent by platili jen lidé vydělávající měsíčně více než přibližně 137 tisíc korun, nahradila by současnou solidární daň. Členové výboru by ale oproti poslancům snížili nárůst slevy na poplatníka, místo o devět tisíc by ji zvedli o tři tisíce ročně. Pokud by senátoři schválili daňový balíček podle středečních úprav výboru, klesl by výpadek z veřejných rozpočtů ze 130 na zhruba 110 miliard ročně.
„Nechtěli jsme prodlužovat nervozitu a nejistotu stran dalšího projednávání. Myslím, že bylo zapotřebí, aby nějaké usnesení hospodářský výbor přijal,“ řekl předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátor Vladislav Vilímec (ODS). Patnáctiprocentní sazbu daně z hrubé mzdy podpořili všichni přítomní členové výboru napříč stranami.
„Věci, které přijal dneska i hospodářský výbor, jsou pro nás také přijatelné,“ řekl například člen výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátor Herbert Pavera (TOP 09). Společný klub ODS a TOP 09 je v Senátu nejsilnější.
Nový návrh má šanci projít Senátem i sněmovnou
Celý Senát začne daňový balíček projednávat příští čtvrtek. Výborem schválený návrh má velkou šanci uspět také při hlasování v celé horní parlamentní komoře. A pokud projde Senátem, bude mít poté šanci i ve sněmovně. Podle informací ČT ho podporuje hnutí ANO, ODS i SPD, které mají ve sněmovně výraznou většinu. „Pro SPD je absolutní prioritou podpora více peněz v peněženkách pracujících občanů,“ řekl předseda hnutí Tomio Okamura.
„Je to varianta, která je levnější pro veřejné rozpočty, která počítá s kompenzacemi. Budu teď svoji energii soustředit především na to, aby ze Senátu vzešla, tak jako dnes z hospodářského výboru, varianta 15 a 23,“ řekla ve středu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k návrhu, který vzešel z hospodářského výboru.
Navržené změny ale dál kritizuje druhý nejsilnější klub, Starostové a nezávislí. „Koluje ve zdech Senátu i návrh zamítnout ten návrh (sněmovní - poznámka redakce) jako celek. Co si sněmovna uvařila, ať si také sní,“ řekl první místopředseda Senátu a člen senátorského klubu Starostové a nezávislí Jiří Růžička (nestr.).
Výbor na návrh svého předsedy Vladislava Vilímce (ODS) doporučil kompenzovat krajům a obcím výpadek příjmů změnou rozpočtového určení daní. Kraje by si měly polepšit o zhruba sedm miliard korun, obce o 12,9 miliardy korun. Obce by nově měly mít podíl na výnosu daní ve výši 25,18 procenta, kraje 9,82 procenta.
Dvacet miliard pro regiony tak odpovídá návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten koncem listopadu navrhl senátorům ohledně úprav daňového balíčku kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let. Kompenzace předtím vláda v souvislosti s balíčkem odmítala.
Senátoři se také postavili proti ustanovení prosazenému Piráty, na základě kterého by se měly zdaňovat prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky. Schillerová s tím souhlasila.
Prezident varoval, že bude daňový balíček vetovat. Premiér s ním ještě chce jednat
Prezident republiky Miloš Zeman v úterý oznámil, že se rozhodl daňový balíček vetovat. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu.
Premiér Andrej Babiš chce ještě prezidenta přesvědčit o tom, aby daňový balíček nakonec nevetoval. Plánuje se s ním sejít hned poté, co zákon projednají senátoři. „Uvidíme, co je možné, a pana prezidenta budeme určitě potom přesvědčovat, aby se s tím ztotožnil,“ řekl Babiš. Premiér by chtěl s prezidentem o daních jednat dřív, než návrh těsně před Vánoci projednají poslanci.
Zástupci regionů věří v kompenzaci výpadku příjmů
Zástupci obcí a krajů varovali před tím, že schválení daňového balíčku v současné podobě by znamenalo zastavení připravovaných investic i omezení poskytování veřejných služeb. Doufají proto v to, že Senát balíček upraví tak, aby obcím a krajům byly nižší příjmy z daní kompenzovány. Zástupci obcí a krajů to uvedli na středeční tiskové konferenci. Podle nich podoba změn, kterou schválili poslanci, znamená rozvrat veřejných financí a zásadní dopad do ekonomické svobody samospráv.
„Schválení daňového balíčku je fatální zásah do ekonomické svobody krajů, která zde nebyla od sametové revoluce,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Dále řekl, že obce a kraje jsou nejlépe hospodařící subjekty státní správy. „Věřím, že v Senátu zvítězí zdravý rozum a že tyto fatální dopady budou nahrazeny, jinak to znamená konec investic obcí a krajů,“ dodal.
Cílem je vyhladovět samosprávy, tvrdí Kovářová
Poslankyně Věra Kovářová (STAN) nazvala daňový balíček „daňovým bincem“, jehož cílem je vyhladovět samosprávy. „Doufám, že v Senátu najdeme kompromisní řešení,“ uvedla.
Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák upozornil na to, že v případě schválení současné podoby změny daní nebudou mít menší obce a města peníze ani na povinné provozní výdaje. „Obce již nyní doplácejí výrazné částky ze svých rozpočtů na provoz školek, škol, svoz odpadů či rekonstrukce budov a místních komunikací,“ upozornil. I on doufá v to, že Senát přijme úpravu, která bude co nejvíce nahrazovat peníze, o které samosprávy změnou daní přijdou. „Pokud nebude nic kompenzováno, tak to dramaticky dopadne na růst a obnovu české ekonomiky v příštím roce,“ dodal.
Jednání o daňovém balíčku se ve středu odehrávala i v Poslanecké sněmovně, kde se sešli lídři ODS, lidovců a TOP 09. Tedy stran, které mají v horní komoře téměř polovinu senátorů. Na definitivním společném postupu se ale nedohodli.
„Chceme zachovat zvýšení slevy na poplatníka, protože pro KDU-ČSL je to velmi důležitý nástroj podpory rodin s dětmi a rodičů jako takových,“ řekl předseda strany Marian Jurečka.
Hospodářská komora chce sazby daně z příjmů nastavit na 16 a 23 procent
Sazby daně z příjmů fyzických osob by měl Senát podle Hospodářské komory nastavit na 16 a 23 procent. Slevu na poplatníka chce komora zvýšit ze současných 24 840 korun jen na 26 520 korun ročně. Komora tak doporučila upravit daňový balíček.
Souběžné rušení superhrubé mzdy a razantního zvýšení základní slevy na poplatníka analytici Hospodářské komory označili za rozpočtové riziko. Na základě vlastních propočtů a analýzy dopadů na státní rozpočet proto senátorům navrhli rozumný snadno proveditelný minimalistický kompromis, jehož základem je jednoduchá parametrická úprava obou změn.
Nastavení sazby daně z příjmů fyzických osob na 16 a 23 procent podle bývalého náměstka ministra financí Ladislava Minčiče „formálně lépe odpovídá dnešní míře progresivity daně“. „Rozdíl mezi oběma novými sazbami daně bude přesně odpovídat výši odstraňovaného solidárního zvýšení daně,“ poznamenal Minčič, který je nyní ředitelem odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.
