Prezident Zeman bude vetovat daňový balíček, nelíbí se mu zvýšení daňové slevy na poplatníka

5 minut
Události: Prezident hodlá vetovat daňový balíček
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmů jen na dva roky. Prezident to oznámil ministryni finací Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě, uvedl na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Sněmovna schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 procent (poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše) , ale nečekaně i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34 125 korun (pozměňovací návrh Pirátů, který podpořila i ČSSD). Návrh Pirátů byl přitom míněn jako alternativní k návrhu Babiše a nepředpokládalo se, že projdou oba současně. 

To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům - kteří nyní budou balíček posuzovat - aby slevu na poplatníka zrušili. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů dvaceti miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

K podmínce prezidenta Zemana, aby zavedení sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent bylo na dva roky, Babiš dříve uvedl, že jde jen o politický slib prezidentovi. V návrhu to ale explicitně uvedeno není.

Senát by měl o daňovém balíčku jednat 10. prosince.

Daňový balíček obsahuje v současné podobě vedle zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent a navýšení daňové slevy na poplatníka z dnešních 24 840 korun na 34 125 korun ročně také zavedení stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám, postupné navýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2021 až 2023, snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr, trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40 tisíc na 80 tisíc korun nebo zrychlení odpisů majetku, a to i za letošní rok.

Předseda ODS Petr Fiala v úterý na tiskové konferenci ve sněmovně uvedl, že strana bude nadále usilovat o to, aby lidé měli od příštího roku nižší daně. „Jde nám také o to, aby v té dohodě byly kompenzace pro obce a kraje. A samozřejmě sleva na poplatníka by měla být podle dosavadních jednání nižší. Jsme přesvědčeni, že dosáhneme rozumné dohody,“ uvedl.

Fiala uvedl, že jeho strana chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob 15 procent (eventuálně 16 procent uvádí také ODS) a 23 procent. Krajům a obcím chce ODS kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů. Sleva na poplatníka by se měla oproti sněmovní verzi snížit tak, aby „celkově zůstalo občanům kolem 90 miliard korun,“ řekl Fiala. 

ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 procent, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 tisíc korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka souhlasili se sazbou daně 17 procent při současném zvýšení slevy na poplatníka o čtyři tisíce na 28 800 korun.

Jak zajistit dobu platnosti jen na dva roky?

Schillerová dříve uvedla, že jakékoliv zvýšení sazby daně z příjmu nad 15 procent by znamenalo zvýšení daní živnostníkům. V případě fyzických osob samostatně výdělečně činných představuje totiž daň z příjmů 15 procent. Počítá se ze základu daně.

Zrušení navýšení slevy na poplatníka nebo omezení změny daní na dva roky je nyní v rukou Senátu, uvedla Schillerová v reakci na vyjádření prezidenta. Upozornila, že Zeman již při projevu ve sněmovně při projednávání státního rozpočtu uvedl, že pokud se bude jakýmkoli způsobem zvyšovat sleva na poplatníka, tak uplatní své prezidentské veto. „Což je věc, kterou já můžu v tuto chvíli jen přednést v Senátu. Je to v rukou senátorů,“ uvedla ministryně.

Problémem je také podle ní omezení platnosti daňových změn na dva roky. „To je také v rukou Senátu. Muselo by tam být několik novelizačních bodů, které by musely jasně říct, co bude platit od roku 2023,“ uvedla Schillerová.

Předsedkyně senátorského klubua první  místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková řekla, že sleva na dani na poplatníka na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy pomáhá lidem, kteří mají nižší příjmy, pomáhá rodinám s dětmi.

„Názor předsednictva hnutí STAN byl takový, aby návrh tohoto zákona byl zamítnut. Samozřejmě, že jsme tento postup doporučovali i našim senátorům,“ řekl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
24. 5. 2025

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025

Příjmy státu od ukrajinských uprchlíků stále rostou

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
21. 5. 2025

KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření k Dukovanům

Korejská společnost KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Věc bude projednávána s ohledem na její povahu a význam prioritně, uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který napadené rozhodnutí vydal, kasační stížnost podávat nebude.
21. 5. 2025Aktualizováno21. 5. 2025

EDU II podala kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) podala kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální smlouvy o stavbě nových jaderných bloků. Soud podle ní nesprávně posoudil veřejný zájem na projektu. Případem se nyní bude zabývat Nejvyšší správní soud. Společnost KHNP, která loni v jaderném tendru uspěla, zatím podepsala se zástupci českých firem pouze smlouvy o budoucí spolupráci, kasační stížnost proti opatření chystá také.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025

Korejci podají kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Jihokorejská společnost KHNP v nejbližších dnech podá kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, zjistila ČT. Soud vydal předběžné opatření, kterým zakázal podepsat smlouvu na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Současná situace může podle firmy způsobit značné škody českým národním zájmům i jí jako společnosti. Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu již podala společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má celý jaderný tendr na starosti.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025
Načítání...