Prezident Zeman bude vetovat daňový balíček, nelíbí se mu zvýšení daňové slevy na poplatníka

Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmů jen na dva roky. Prezident to oznámil ministryni finací Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě, uvedl na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Video Události
video

Události: Prezident hodlá vetovat daňový balíček

Sněmovna schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 procent (poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše) , ale nečekaně i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34 125 korun (pozměňovací návrh Pirátů, který podpořila i ČSSD). Návrh Pirátů byl přitom míněn jako alternativní k návrhu Babiše a nepředpokládalo se, že projdou oba současně. 

To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům - kteří nyní budou balíček posuzovat - aby slevu na poplatníka zrušili. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů dvaceti miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

K podmínce prezidenta Zemana, aby zavedení sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent bylo na dva roky, Babiš dříve uvedl, že jde jen o politický slib prezidentovi. V návrhu to ale explicitně uvedeno není.

Senát by měl o daňovém balíčku jednat 10. prosince.

Daňový balíček obsahuje v současné podobě vedle zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent a navýšení daňové slevy na poplatníka z dnešních 24 840 korun na 34 125 korun ročně také zavedení stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám, postupné navýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2021 až 2023, snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr, trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40 tisíc na 80 tisíc korun nebo zrychlení odpisů majetku, a to i za letošní rok.

Předseda ODS Petr Fiala v úterý na tiskové konferenci ve sněmovně uvedl, že strana bude nadále usilovat o to, aby lidé měli od příštího roku nižší daně. „Jde nám také o to, aby v té dohodě byly kompenzace pro obce a kraje. A samozřejmě sleva na poplatníka by měla být podle dosavadních jednání nižší. Jsme přesvědčeni, že dosáhneme rozumné dohody,“ uvedl.

Fiala uvedl, že jeho strana chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob 15 procent (eventuálně 16 procent uvádí také ODS) a 23 procent. Krajům a obcím chce ODS kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů. Sleva na poplatníka by se měla oproti sněmovní verzi snížit tak, aby „celkově zůstalo občanům kolem 90 miliard korun,“ řekl Fiala. 

ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 procent, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 tisíc korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka souhlasili se sazbou daně 17 procent při současném zvýšení slevy na poplatníka o čtyři tisíce na 28 800 korun.

Jak zajistit dobu platnosti jen na dva roky?

Schillerová dříve uvedla, že jakékoliv zvýšení sazby daně z příjmu nad 15 procent by znamenalo zvýšení daní živnostníkům. V případě fyzických osob samostatně výdělečně činných představuje totiž daň z příjmů 15 procent. Počítá se ze základu daně.

Zrušení navýšení slevy na poplatníka nebo omezení změny daní na dva roky je nyní v rukou Senátu, uvedla Schillerová v reakci na vyjádření prezidenta. Upozornila, že Zeman již při projevu ve sněmovně při projednávání státního rozpočtu uvedl, že pokud se bude jakýmkoli způsobem zvyšovat sleva na poplatníka, tak uplatní své prezidentské veto. „Což je věc, kterou já můžu v tuto chvíli jen přednést v Senátu. Je to v rukou senátorů,“ uvedla ministryně.

Problémem je také podle ní omezení platnosti daňových změn na dva roky. „To je také v rukou Senátu. Muselo by tam být několik novelizačních bodů, které by musely jasně říct, co bude platit od roku 2023,“ uvedla Schillerová.

Předsedkyně senátorského klubua první  místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková řekla, že sleva na dani na poplatníka na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy pomáhá lidem, kteří mají nižší příjmy, pomáhá rodinám s dětmi.

„Názor předsednictva hnutí STAN byl takový, aby návrh tohoto zákona byl zamítnut. Samozřejmě, že jsme tento postup doporučovali i našim senátorům,“ řekl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.