Daňové změny jsou špatně připravené a to je neomluvitelné, řekl guvernér Rusnok

Nahrávám video

Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.

Chystané zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů fyzických osob v daňovém balíčku je podle guvernéra špatně zacílené. Řešit problém, kde není problém, je omyl, řekl. Změny by se naopak měly zaměřit na zdravotní a sociálním pojištění. 

Chystané úpravy ovlivní udržitelnost veřejných financí na další desetiletí. Může to vyvolat zlom v jejich dosavadní stabilitě. „Žádné zázračné ozdravení to nespraví.“ Rusnok řekl, že je to fatální proces, který bude sám o sobě generovat škody. 

Velký dopad bude mít také chystaný deficit rozpočtu na příští rok. Zatímco letos se odhaduje na zhruba 400 miliard korun, příští rok by mohl být schodek stejný, nebo dokonce ještě horší. 

Česko má podle guvernéra štěstí, že patří k nejméně zadluženým státům v Evropě. To sice byla výhodná pozice pro razantní rozpočtová opatření v letošním roce, ale není to prostor pro nezodpovědnou rozpočtovou politiku v dalších letech. Za obrovský zásah označil, pokud dojde k situaci, kdy se příjmy rozpočtu sníží o 100 až 150 miliard a výdaje státu se nezmění. 

Blíží se volby

Za současným přístupem politiků vidí blížící se volby, kdy nastává etapa předhánění se, kdo dá víc. A navíc se hledají jednoduchá řešení, zde ve změně jedné sazby (snížení daně z příjmů z dnešní sazby 20 na 15 procent z hrubé mzdy u daně z příjmů pro zaměstnance). Přitom by byly potřeba složitější změny v daňové soustavě u více parametrů. 

Negativa budou podle guvernéra převažovat. Navíc se domnívá, že z toho budou mít větší benefit skupiny s vyšším příjmem, které takto získané prostředky hned neutratí. Naopak nízkopříjmových skupin, které by to obratem vrátily do ekonomiky, se to tolik nedotkne. 

„Protikrizové zacílení je velmi pochybné,“ dodal guvernér. Navíc to považuje za krok, který spíše přidá „další závaží“ na misce vah k návratu k vyšším úrokovým sazbám.

V další části pořadu Rusnok také mluvil o možných scénářích dalšího vývoje ekonomiky. Pro řadu oborů bude návrat velmi těžký. Například v turistice, osobní a letecké dopravě, hotelech a restauracích. 

Reálnost různých scénářů pak ovlivňuje hlavně to, že jsou postaveny jen na předpokladech,  „ale nevíme, jak se ve skutečnosti bude vyvíjet pandemická situace“. Velkou nadějí na změnu je vakcína, která však začne více působit až v roce 2022, odhaduje guvernér. 

Některé obory jsou zasažené, jiné prožívají konjunkturu

Zdůraznil také, že krize probíhá nerovnoměrně, nemá ekonomické kořeny a je velmi selektivní. Jsou velmi zasažené obory, a naopak obory, které prožívají konjunkturu. Proto krize povede k prohlubování nerovnoměrností v příjmech. A pomoc musí být selektivní a ne plošná, což nápravu ztěžuje.

Guvernér ČNB také uvedl, že bankovní sektor má velmi solidní rezervy, značný přebytek kapitálu, což vytváří dostatečný polštář pro případ nesplácení části úvěrů.

  • Základní scénář prognózy ČNB počítá letos s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta, příští rok s růstem o 1,7 procenta a v roce 2022 s růstem o 4,2 procenta. Výkon českého hospodářství ale podle ČNB nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.
  • Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s horším průběhem druhé vlny pandemie a déletrvajícími opatřeními, by klesl hrubý domácí produkt i příští rok, a to o 2,7 procenta. Letos by pak podle tohoto scénáře ekonomika klesla o 7,9 procenta. Na druhou stranu v roce 2022 by ekonomika mohla stoupnout až o 6,4 procenta.
  • Další alternativní scénář počítá s přijetím dodatečných rozpočtových opatření, například zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně 15 a 23 procent nebo pokračováním podpory podnikatelům. Podle něj by ekonomika příští rok stoupla o 2,4 procenta a v roce 2022 o 4 procenta. Pro letošek propad odhaduje v tomto scénáři ČNB stejně jako v základním, tedy o 7,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 20 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 22 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánovčera v 15:18

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...