Daňové změny jsou špatně připravené a to je neomluvitelné, řekl guvernér Rusnok

Nahrávám video
Interview ČT24: Jiří Rusnok
Zdroj: ČT24

Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.

Chystané zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů fyzických osob v daňovém balíčku je podle guvernéra špatně zacílené. Řešit problém, kde není problém, je omyl, řekl. Změny by se naopak měly zaměřit na zdravotní a sociálním pojištění. 

Chystané úpravy ovlivní udržitelnost veřejných financí na další desetiletí. Může to vyvolat zlom v jejich dosavadní stabilitě. „Žádné zázračné ozdravení to nespraví.“ Rusnok řekl, že je to fatální proces, který bude sám o sobě generovat škody. 

Velký dopad bude mít také chystaný deficit rozpočtu na příští rok. Zatímco letos se odhaduje na zhruba 400 miliard korun, příští rok by mohl být schodek stejný, nebo dokonce ještě horší. 

Česko má podle guvernéra štěstí, že patří k nejméně zadluženým státům v Evropě. To sice byla výhodná pozice pro razantní rozpočtová opatření v letošním roce, ale není to prostor pro nezodpovědnou rozpočtovou politiku v dalších letech. Za obrovský zásah označil, pokud dojde k situaci, kdy se příjmy rozpočtu sníží o 100 až 150 miliard a výdaje státu se nezmění. 

Blíží se volby

Za současným přístupem politiků vidí blížící se volby, kdy nastává etapa předhánění se, kdo dá víc. A navíc se hledají jednoduchá řešení, zde ve změně jedné sazby (snížení daně z příjmů z dnešní sazby 20 na 15 procent z hrubé mzdy u daně z příjmů pro zaměstnance). Přitom by byly potřeba složitější změny v daňové soustavě u více parametrů. 

Negativa budou podle guvernéra převažovat. Navíc se domnívá, že z toho budou mít větší benefit skupiny s vyšším příjmem, které takto získané prostředky hned neutratí. Naopak nízkopříjmových skupin, které by to obratem vrátily do ekonomiky, se to tolik nedotkne. 

„Protikrizové zacílení je velmi pochybné,“ dodal guvernér. Navíc to považuje za krok, který spíše přidá „další závaží“ na misce vah k návratu k vyšším úrokovým sazbám.

V další části pořadu Rusnok také mluvil o možných scénářích dalšího vývoje ekonomiky. Pro řadu oborů bude návrat velmi těžký. Například v turistice, osobní a letecké dopravě, hotelech a restauracích. 

Reálnost různých scénářů pak ovlivňuje hlavně to, že jsou postaveny jen na předpokladech,  „ale nevíme, jak se ve skutečnosti bude vyvíjet pandemická situace“. Velkou nadějí na změnu je vakcína, která však začne více působit až v roce 2022, odhaduje guvernér. 

Některé obory jsou zasažené, jiné prožívají konjunkturu

Zdůraznil také, že krize probíhá nerovnoměrně, nemá ekonomické kořeny a je velmi selektivní. Jsou velmi zasažené obory, a naopak obory, které prožívají konjunkturu. Proto krize povede k prohlubování nerovnoměrností v příjmech. A pomoc musí být selektivní a ne plošná, což nápravu ztěžuje.

Guvernér ČNB také uvedl, že bankovní sektor má velmi solidní rezervy, značný přebytek kapitálu, což vytváří dostatečný polštář pro případ nesplácení části úvěrů.

  • Základní scénář prognózy ČNB počítá letos s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta, příští rok s růstem o 1,7 procenta a v roce 2022 s růstem o 4,2 procenta. Výkon českého hospodářství ale podle ČNB nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.
  • Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s horším průběhem druhé vlny pandemie a déletrvajícími opatřeními, by klesl hrubý domácí produkt i příští rok, a to o 2,7 procenta. Letos by pak podle tohoto scénáře ekonomika klesla o 7,9 procenta. Na druhou stranu v roce 2022 by ekonomika mohla stoupnout až o 6,4 procenta.
  • Další alternativní scénář počítá s přijetím dodatečných rozpočtových opatření, například zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně 15 a 23 procent nebo pokračováním podpory podnikatelům. Podle něj by ekonomika příští rok stoupla o 2,4 procenta a v roce 2022 o 4 procenta. Pro letošek propad odhaduje v tomto scénáři ČNB stejně jako v základním, tedy o 7,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...