Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.
Daňové změny jsou špatně připravené a to je neomluvitelné, řekl guvernér Rusnok
Interview ČT24: Jiří Rusnok (zdroj: ČT24)
Chystané zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů fyzických osob v daňovém balíčku je podle guvernéra špatně zacílené. Řešit problém, kde není problém, je omyl, řekl. Změny by se naopak měly zaměřit na zdravotní a sociálním pojištění.
Chystané úpravy ovlivní udržitelnost veřejných financí na další desetiletí. Může to vyvolat zlom v jejich dosavadní stabilitě. „Žádné zázračné ozdravení to nespraví.“ Rusnok řekl, že je to fatální proces, který bude sám o sobě generovat škody.
Velký dopad bude mít také chystaný deficit rozpočtu na příští rok. Zatímco letos se odhaduje na zhruba 400 miliard korun, příští rok by mohl být schodek stejný, nebo dokonce ještě horší.
Česko má podle guvernéra štěstí, že patří k nejméně zadluženým státům v Evropě. To sice byla výhodná pozice pro razantní rozpočtová opatření v letošním roce, ale není to prostor pro nezodpovědnou rozpočtovou politiku v dalších letech. Za obrovský zásah označil, pokud dojde k situaci, kdy se příjmy rozpočtu sníží o 100 až 150 miliard a výdaje státu se nezmění.
Blíží se volby
Za současným přístupem politiků vidí blížící se volby, kdy nastává etapa předhánění se, kdo dá víc. A navíc se hledají jednoduchá řešení, zde ve změně jedné sazby (snížení daně z příjmů z dnešní sazby 20 na 15 procent z hrubé mzdy u daně z příjmů pro zaměstnance). Přitom by byly potřeba složitější změny v daňové soustavě u více parametrů.
Negativa budou podle guvernéra převažovat. Navíc se domnívá, že z toho budou mít větší benefit skupiny s vyšším příjmem, které takto získané prostředky hned neutratí. Naopak nízkopříjmových skupin, které by to obratem vrátily do ekonomiky, se to tolik nedotkne.
„Protikrizové zacílení je velmi pochybné,“ dodal guvernér. Navíc to považuje za krok, který spíše přidá „další závaží“ na misce vah k návratu k vyšším úrokovým sazbám.
V další části pořadu Rusnok také mluvil o možných scénářích dalšího vývoje ekonomiky. Pro řadu oborů bude návrat velmi těžký. Například v turistice, osobní a letecké dopravě, hotelech a restauracích.
Reálnost různých scénářů pak ovlivňuje hlavně to, že jsou postaveny jen na předpokladech, „ale nevíme, jak se ve skutečnosti bude vyvíjet pandemická situace“. Velkou nadějí na změnu je vakcína, která však začne více působit až v roce 2022, odhaduje guvernér.
Některé obory jsou zasažené, jiné prožívají konjunkturu
Zdůraznil také, že krize probíhá nerovnoměrně, nemá ekonomické kořeny a je velmi selektivní. Jsou velmi zasažené obory, a naopak obory, které prožívají konjunkturu. Proto krize povede k prohlubování nerovnoměrností v příjmech. A pomoc musí být selektivní a ne plošná, což nápravu ztěžuje.
Guvernér ČNB také uvedl, že bankovní sektor má velmi solidní rezervy, značný přebytek kapitálu, což vytváří dostatečný polštář pro případ nesplácení části úvěrů.
- Základní scénář prognózy ČNB počítá letos s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta, příští rok s růstem o 1,7 procenta a v roce 2022 s růstem o 4,2 procenta. Výkon českého hospodářství ale podle ČNB nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.
- Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s horším průběhem druhé vlny pandemie a déletrvajícími opatřeními, by klesl hrubý domácí produkt i příští rok, a to o 2,7 procenta. Letos by pak podle tohoto scénáře ekonomika klesla o 7,9 procenta. Na druhou stranu v roce 2022 by ekonomika mohla stoupnout až o 6,4 procenta.
- Další alternativní scénář počítá s přijetím dodatečných rozpočtových opatření, například zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně 15 a 23 procent nebo pokračováním podpory podnikatelům. Podle něj by ekonomika příští rok stoupla o 2,4 procenta a v roce 2022 o 4 procenta. Pro letošek propad odhaduje v tomto scénáři ČNB stejně jako v základním, tedy o 7,2 procenta.
- Zdroj: ČTK