Daňové změny jsou špatně připravené a to je neomluvitelné, řekl guvernér Rusnok

Nahrávám video
Interview ČT24: Jiří Rusnok
Zdroj: ČT24

Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.

Chystané zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů fyzických osob v daňovém balíčku je podle guvernéra špatně zacílené. Řešit problém, kde není problém, je omyl, řekl. Změny by se naopak měly zaměřit na zdravotní a sociálním pojištění. 

Chystané úpravy ovlivní udržitelnost veřejných financí na další desetiletí. Může to vyvolat zlom v jejich dosavadní stabilitě. „Žádné zázračné ozdravení to nespraví.“ Rusnok řekl, že je to fatální proces, který bude sám o sobě generovat škody. 

Velký dopad bude mít také chystaný deficit rozpočtu na příští rok. Zatímco letos se odhaduje na zhruba 400 miliard korun, příští rok by mohl být schodek stejný, nebo dokonce ještě horší. 

Česko má podle guvernéra štěstí, že patří k nejméně zadluženým státům v Evropě. To sice byla výhodná pozice pro razantní rozpočtová opatření v letošním roce, ale není to prostor pro nezodpovědnou rozpočtovou politiku v dalších letech. Za obrovský zásah označil, pokud dojde k situaci, kdy se příjmy rozpočtu sníží o 100 až 150 miliard a výdaje státu se nezmění. 

Blíží se volby

Za současným přístupem politiků vidí blížící se volby, kdy nastává etapa předhánění se, kdo dá víc. A navíc se hledají jednoduchá řešení, zde ve změně jedné sazby (snížení daně z příjmů z dnešní sazby 20 na 15 procent z hrubé mzdy u daně z příjmů pro zaměstnance). Přitom by byly potřeba složitější změny v daňové soustavě u více parametrů. 

Negativa budou podle guvernéra převažovat. Navíc se domnívá, že z toho budou mít větší benefit skupiny s vyšším příjmem, které takto získané prostředky hned neutratí. Naopak nízkopříjmových skupin, které by to obratem vrátily do ekonomiky, se to tolik nedotkne. 

„Protikrizové zacílení je velmi pochybné,“ dodal guvernér. Navíc to považuje za krok, který spíše přidá „další závaží“ na misce vah k návratu k vyšším úrokovým sazbám.

V další části pořadu Rusnok také mluvil o možných scénářích dalšího vývoje ekonomiky. Pro řadu oborů bude návrat velmi těžký. Například v turistice, osobní a letecké dopravě, hotelech a restauracích. 

Reálnost různých scénářů pak ovlivňuje hlavně to, že jsou postaveny jen na předpokladech,  „ale nevíme, jak se ve skutečnosti bude vyvíjet pandemická situace“. Velkou nadějí na změnu je vakcína, která však začne více působit až v roce 2022, odhaduje guvernér. 

Některé obory jsou zasažené, jiné prožívají konjunkturu

Zdůraznil také, že krize probíhá nerovnoměrně, nemá ekonomické kořeny a je velmi selektivní. Jsou velmi zasažené obory, a naopak obory, které prožívají konjunkturu. Proto krize povede k prohlubování nerovnoměrností v příjmech. A pomoc musí být selektivní a ne plošná, což nápravu ztěžuje.

Guvernér ČNB také uvedl, že bankovní sektor má velmi solidní rezervy, značný přebytek kapitálu, což vytváří dostatečný polštář pro případ nesplácení části úvěrů.

  • Základní scénář prognózy ČNB počítá letos s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta, příští rok s růstem o 1,7 procenta a v roce 2022 s růstem o 4,2 procenta. Výkon českého hospodářství ale podle ČNB nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.
  • Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s horším průběhem druhé vlny pandemie a déletrvajícími opatřeními, by klesl hrubý domácí produkt i příští rok, a to o 2,7 procenta. Letos by pak podle tohoto scénáře ekonomika klesla o 7,9 procenta. Na druhou stranu v roce 2022 by ekonomika mohla stoupnout až o 6,4 procenta.
  • Další alternativní scénář počítá s přijetím dodatečných rozpočtových opatření, například zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně 15 a 23 procent nebo pokračováním podpory podnikatelům. Podle něj by ekonomika příští rok stoupla o 2,4 procenta a v roce 2022 o 4 procenta. Pro letošek propad odhaduje v tomto scénáři ČNB stejně jako v základním, tedy o 7,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 55 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...