Superhrubá mzda strana 3 z 5

Představitelé krajů mají obavy z dopadu schválených daňových změn na krajské rozpočty. S vládou proto chtějí hejtmani jednat o kompenzacích pro samosprávy. Sněmovna v noci na pátek schválila daňový balíček, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a zavedl u daně z příjmů fyzických osob sazby 15 procent a 23 procent z hrubé mzdy.

Daňovým odborníkům se nelíbí, že se změny daní v rámci daňového balíčku přijímají až na poslední chvíli před koncem roku, a porušují tak snahu o předvídatelné a stabilní daňové prostředí. Samotné zrušení superhrubé mzdy, které podpořila sněmovna, vítají jako zjednodušení daňového systému. Výhrady ale mají ke snížení sazeb daně z příjmů. Měly být projednány samostatně, a navíc nejsou v této době opodstatněné, uvedli daňoví experti.

Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) by chtěl, aby jeho strana kvůli konečné podobě daňového balíčku, která prošla ve sněmovně proti její vůli, odešla z vlády. Předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) to však odmítli, za zásadní považují řešení koronavirové krize.

Předseda vládní ČSSD Jan Hamáček označil schválení daňového balíčku za nezodpovědnou sekeru zaseklou poslanci ANO, ODS a SPD. Místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík pak mluví o nových daňových změnách jako o rozpočtové šílenosti a pardubický hejtman Martin Netolický z ČSSD kvůli daním vyzval stranu k odchodu z vlády. A podle rozpočtové rady se jedná o největší zásah do daňových příjmů v historii Česka. Jan Skopeček z ODS považuje změny ale za dobrou zprávu, která povede k růstu čistých příjmů zaměstnanců. Sněmovna schválila snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta po zrušení superhrubé mzdy, ale také faktické zvýšení slevy na poplatníka.

Sněmovna schválila v pátek ráno, dvě hodiny po půlnoci, spolu se zrušením superhrubé mzdy snížení základní sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta. Poslanci tak dali přednost pozměnovacímu návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) před návrhem vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). U lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun se má část příjmů nad tuto hranici zdaňovat sazbou 23 procent. Daňový balíček nyní poputuje k projednání do Senátu. Sněmovnou zároveň prošel i pirátský návrh, aby se základní daňová sleva na poplatníka zvýšila ročně z 24 840 korun na částku průměrné hrubé mzdy za předminulý rok.

Nouzový stav bude moci v Česku platit kvůli epidemii nového koronaviru do 12. prosince. Poslanci podpořili návrh KSČM. Vláda ANO a ČSSD žádala dolní komoru parlamentu o prodloužení o 30 dnů do 20. prosince. Bez souhlasu sněmovny by nouzový stav skončil v pátek. Jsou na něj vázána vládní opatření k omezení šíření nákazy, jak je stanoví i nový protiepidemický systém ministerstva zdravotnictví PES.

Po čtvrtku je téměř jisté, že zaměstnanci budou od ledna platit nižší daně. ODS oznámila, že podpoří návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a na zavedení sazeb 15 a 23 procent z hrubých výdělků. A to i v případě, že to bude znamenat výrazné zvýšení schodku veřejných financí o víc než 80 miliard. Hnutí ANO a ODS mají ve sněmovně většinu. Podle občanských demokratů předseda vlády jen převzal jejich návrh.

Poslanci díky hlasům vládních stran a komunistů schválili ve středu základní parametry rozpočtu. Nikdo se však netají tím, že 320miliardový schodek nejspíše nebude reálný. Všeobecně se hovoří o dosud nejasném vlivu daňového balíčku s případným zrušením superhrubé mzdy, opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje za zásadní problém i to, že druhá vlna koronavirové pandemie zasáhla Česko silněji, než předpokládala prognóza, z níž ministerstvo financí při sestavování rozpočtu vycházelo. Poslanec vládní ČSSD Roman Onderka přesto trvá na tom, že je potřeba rozpočet, byť nepřesný, včas schválit a vyhnout se provizoriu. Poslanci diskutovali v Událostech, komentářích.

Návrh rozpočtu na příští rok prošel ve středu prvním čtením ve sněmovně. Počítá se schodkem 320 miliard korun. Poslanci hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválili základní parametry návrhu, vedle schodku také výši příjmů a výdaje. Před poslanci hovořil i prezident Miloš Zeman, který rozpočet podpořil. V druhém čtení bude možné projednat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování, ve třetím čtení, je plánováno na 16. prosince. Sněmovna dala ve středu také šanci ústavnímu zakotvení ochrany vody a případně i půdy a práva na pitnou vodu.

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procenta navrhované premiérem Andrejem Babišem (ANO) by znamenalo výpadek daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí. Vyplývá to ze studie, kterou na internetu zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Sněmovní rozpočtový výbor podpořil návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na patnáctiprocentní sazbu daně z příjmu po zrušení superhrubé mzdy. Koaliční ČSSD přitom trvá na devatenácti procentech. Naopak zvýšení odvodů schválili poslanci u hazardu. Z loterií by měl stát inkasovat o pětinu víc.

Koncem srpna se na koaliční schůzce dohodli šéfové ANO a ČSSD, že budou prosazovat zrušení superhrubé mzdy ke konci letošního roku. O dva měsíce později se však stále přou o to, jaké daňové sazby by měla nová úprava daně z příjmů fyzických osob obsahovat. Situaci znepřehledňuje i to, že každá strana navrhuje jiné sazby s výrazně odlišnými dopady na rozpočet pro rok 2021 a také na zaměstnance.

Koaliční rada se v úterý nedohodla na výši zdanění po plánovaném zrušení superhrubé mzdy. Jednání budou pokračovat, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu formou pozměňovacího poslaneckého návrhu k daňovému balíčku na příští rok navrhl nejen premiér Andrej Babiš (ANO), ale i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Oba poslanecké návrhy počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb. Podle koaliční smlouvy přitom mají vládní strany předkládat zákony o změnách daní a zákony s velkým dopadem do veřejných rozpočtů pouze společně.

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy by podle vicepremiéra a předkladatele konkurenčního návrhu Jana Hamáčka (ČSSD) ohrozil státní rozpočet. V Otázkách Václava Moravce dal Hamáček najevo, že svoji variantu zrušení superhrubé mzdy a jejího nahrazení dvěma pásmy zdanění považuje za rozpočtově odpovědnější. To, že dva nejvyšší vládní představitelé předložili dva různé návrhy, je podle něj důsledkem toho, že se na nejlepší podobě neshodli.

Poslanecká sněmovna schválila souhlas s pobytem vojenských zdravotníků členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie v Česku. Pomáhat by měli s epidemií koronaviru. Poslanci také posvětili účast českých vojáků na protiteroristické misi v Mali pod vedením Francie.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček předložil ve sněmovně návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje od příštího roku zdanění hrubé mzdy sazbou 19 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně. Návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, kterým se má v úterý zabývat sněmovna. Stejný návrh předložil už v pondělí premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který ale navrhuje sazby 15 a 23 procent.

Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil ve sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 4násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který má v úterý projednávat sněmovna. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá. Premiér také navrhl i další rozvolnění rozpočtových pravidel.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) potvrdila, že se má zrušit superhrubá mzda a návrh bude na zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem zhruba nad 139 tisíc korun měsíčně. Už dříve se na tom domluvily vládní ČSSD a ANO. Nyní je efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Změnu by chtěla vláda prosadit v parlamentu tak, aby platila od příštího roku. Sněmovna má v úterý v druhém kole projednat vládní daňový balík.

Ani dva měsíce před koncem roku není jasné, jaké daně bude od 1. ledna platit zhruba čtyři a půl milionu zaměstnanců. Koalice se navzdory plánům ani v pondělí večer nedohodla na definitivní podobě zrušení superhrubé mzdy a na souvisejícím snížení sazeb. Průtahy kritizují zástupci odborů i zaměstnavatelů, zrušení superhrubé mzdy podle nich komplikuje vyjednávání ve firmách o výši platů v příštím roce.

Vláda by mohla od ledna navrhnout menší snížení daní zaměstnancům, než ještě v září slibovala. Místo plánovaných 15 procent z hrubé mzdy by se mohl kabinet vrátit k 19 procentům. Důvodem skromnější varianty zrušení superhrubé mzdy jsou ekonomické dopady pandemie. Státní rozpočet na příští rok má vláda schvalovat v pondělí.

O výši daně příjmu –⁠ zda 15 či 19 procent –⁠ po chystaném zrušení superhrubé mzdy se ještě povede diskuse, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). On sám by z ekonomického pohledu upřednostnil 19 procent, protože druhá varianta by znamenala každoroční propad příjmů státního rozpočtu přes 70 miliard. Se sazbou 19 procent by souhlasil i předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Vláda směřuje k dalšímu plošnému omezení kontaktů, nechce ale vypínat celou ekonomiku jako při jarní vlně pandemie. Plán konzultuje i s epidemiology na úrovni EU, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Štěpána Jurajdy by levná kontrola šíření epidemie byla možná, kdyby vláda zostřila opatření už v září. Nejpozději měly být restrikce zavedeny po krajských volbách, řekl v pořadu.

V Praze přijde kvůli současné krizi o práci 40 tisíc lidí a návrat k bývalému stavu, kdy 85 procent jejího výkonu tvořily služby, už nebude možný. V pořadu Interview ČT24 to uvedl současný zastupitel hlavního města a zároveň bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO). Své nástupkyni na ministerstvu Aleně Schillerové (za ANO) vyčítá, že nehlídá dostatečně razantně státní kasu. Zároveň se domnívá, že v současné krizi bychom si neměli „opasky uvolňovat, ale utahovat.“

Hlavní město by mohlo v příštím roce hospodařit s daňovými příjmy 53,4 miliardy korun, což je meziročně asi o čtyři miliardy méně. Kolik peněz půjde na investice, zatím nebylo rozhodnuto. Praha bude také škrtat v některých výdajích. Ve čtvrtek o tom informoval náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě).