Ani dva měsíce před koncem roku není jasné, jaké daně bude od 1. ledna platit zhruba čtyři a půl milionu zaměstnanců. Koalice se navzdory plánům ani v pondělí večer nedohodla na definitivní podobě zrušení superhrubé mzdy a na souvisejícím snížení sazeb. Průtahy kritizují zástupci odborů i zaměstnavatelů, zrušení superhrubé mzdy podle nich komplikuje vyjednávání ve firmách o výši platů v příštím roce.
Zaměstnanci v Česku stále nevědí, kolik si od 1. ledna příštího roku vydělají peněz, a to ani v případě, že znají svou hrubou mzdu. Na vládní koalici se tak snáší kritika nejen od odborářů, ale i zaměstnavatelů.
„Je to složité, protože jakákoli změna na poslední chvíli způsobí problémy právě na straně zaměstnavatelů. Stát by na tohle měl myslet dlouho dopředu,“ řekl v České televizi jednatel olomoucké firmy Koyo Bearings ČR Petr Novák.
Firmy chtějí zahrnout výši daní do vyjednávání o platech. Platí, že čím nižší daně, tím menší tlak bude v krizi na růst mezd. Firmy budou mít zároveň krátký čas na změnu účetních systémů.
Kabinet výši daní zatím nezná
Koalice zatím neví, jak vysoké daně bude zaměstnancům od příštího roku z platu strhávat. „My musíme vyřešit snížení sazeb zaměstnanců. Superhrubá mzda se zruší určitě,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Přitom ještě minulý čtvrtek ujišťovala, že se vláda na daních zaměstnanců domluví nejpozději v pondělí 12. října, to se však nestalo.
Ve hře jsou dvě varianty. Ta první počítá se snížením daní z dnešních dvaceti na 19 procent z hrubé mzdy. Zaměstnanci by tak ušetřili stovky korun měsíčně. Druhá varianta počítá s poklesem daně na 15 procent, což by mohlo zaměstnancům měsíčně přinést o tisíce korun více. Jenže je také pro veřejné rozpočty o více než 50 miliard dražší.
Průtahy se nelíbí odborářům, firmám ani opozici
„Je to obrovský problém, protože neznáme osud superhrubé mzdy. Pan premiér se stále obrací a spoléhá na vládní prohlášení, které je archaické,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Kabinet za průtahy zkritizoval i šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Kritikou nešetří ani opozice. „Já mám takový apel na vládní koalici, aby se podařilo vyřešit tu nejistotu kolem superhrubé mzdy,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Šéf ODS Petr Fiala připomněl, že návrh strany na zrušení superhrubé mzdy čeká na projednání ve sněmovně už dva a půl roku.
Opozici, zejména ODS, ale kritizuje například bývalý ministr financí a zastupitel Prahy Ivan Pilný (ANO). „ODS, která to (superhrubou mzdu) zavedla, teď hlasitě volá po tom, aby se to zrušilo, ale přitom na druhou stranu kritizuje vládu, že má příliš velký schodek rozpočtu. Pan předseda Fiala pravděpodobně studoval politologii, a tam si asi na logiku moc nehráli,“ řekl.
Zastánkyní toho, aby se teď se superhrubou mzdou nedělalo nic, je předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Pokud ano, tak parametricky 19 procent a 23 procent. Říkám to pořád, že to zvýšení čistého příjmu by pocítily vysokopříjmové skupiny, lidé s nadprůměrnými příjmy. Ty nízkopříjmové skupiny, tam by ten efekt byl minimální,“ řekla s tím, že to z ekonomického hlediska nedává žádný smysl.
Poslanci budou ve sněmovně zrušení superhrubé mzdy ve 2. čtení projednávat příští týden. Definitivně budou zákon schvalovat během listopadu. Po nich ještě musí návrh posoudit senátoři.
