O výši daně příjmu – zda 15 či 19 procent – po chystaném zrušení superhrubé mzdy se ještě povede diskuse, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). On sám by z ekonomického pohledu upřednostnil 19 procent, protože druhá varianta by znamenala každoroční propad příjmů státního rozpočtu přes 70 miliard. Se sazbou 19 procent by souhlasil i předseda Pirátů Ivan Bartoš.
O výši daně z příjmu se ještě bude debatovat, uvedl Havlíček. On i Bartoš podporují 19 procent
Havlíček a Bartoš v pořadu OVM (1. část) (zdroj: ČT24)
Havlíček i Bartoš se shodli také v tom, že při sazbě 19 procent by bylo třeba vyřešit kompenzaci živnostníkům, aby neměli za této situace vyšší odvody. Šéf Pirátů v této souvislosti navrhl zvýšit slevu na poplatníka na 34 tisíc korun (ze současných 24 840 korun).
Vláda dál počítá se zrušením superhrubé mzdy, i když její dopad není zahrnut do návrhu rozpočtu na příští rok, řekla nedávno po jeho projednání v koalici ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kabinet podle ní udělá vše pro to, aby byla superhrubá mzda zrušena k 1. lednu.
Havlíček a Bartoš v pořadu OVM (2. část) (zdroj: ČT24)
Zrušení superhrubé mzdy by znamenalo snížení daní z příjmu pro zaměstnance, protože by se základ daně snížil o platby povinných odvodů zaplacené zaměstnavatelem. ČSSD a ANO se před časem domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu koncem srpna. Zároveň by měla zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem zhruba nad 139 tisíc korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.
Obavy z tohoto návrhu vyjádřili prezident republiky Miloš Zeman či guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Prezident pak mluvil po zářijovém jednání se Schillerovou o tom, že by se superhrubá mzda měla zrušit jen na dva roky a o jejím dalším osudu by se mělo rozhodnout až po sněmovních volbách. Premiér později na sociálních sítích uvedl, že superhrubá mzda by se měla zrušit navždy, daně by se podle něj měly snížit ale jen na dva roky, o jejich dalším vývoji pak rozhodnou voliči na základě toho, co jim nabídnou jednotlivé strany v programech pro sněmovní volby v roce 2021. Na konci září se pak prezident v rozhovoru na Frekvenci 1 vyjádřil stejně jako Babiš na sociálních sítích. Podle něj by se vůbec nemělo diskutovat o superhrubé mzdě, ale o nastavení výše daňové sazby. Ta by se podle něj měla proti současnému stavu snížit na dva roky.
Jaké bude předvánoční období v obchodních centrech?
V jiné části diskusního pořadu OVM uvedl Havlíček, že vláda nechystá v předvánočním období zavírat obchodní centra a obchody. Nastaví ale opatření, která se budou týkat rozestupů, dezinfekce nebo počtu lidí v jednotlivých obchodech. Dodal, že jeho rezort chystá scénáře opatření do konce roku s různými variantami podle epidemické situace.
„Aby nenastala třetí vlna, musíme řešit předvánoční období. Potřebujeme, aby se utrácely peníze v maloobchodě, a potřebujeme, aby to splňovalo určitá hygienická kritéria. Každopádně nechceme uzavírat obchodní centra a obchody,“ uvedl. Opatření podle něj začnou platit v momentě, kdy vláda bude znát výsledky dosavadních opatření a vývoje pandemie. „A podle situace budou méně přísná, nebo více přísná,“ dodal.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš upozornil, že je třeba mít strategii nejen do konce roku, ale i na příští rok. „Ten virus nezmizí. Pojďme se bavit, jaká bude strategie vlády v příštím roce,“ uvedl.
Havlíček informoval, že vláda připravuje sedmiletý plán obnovy, jehož první verzi již představila Evropské komisi. Měl by obsahovat přes bilion korun a schvalován má být v dubnu příštího roku. Počítá se například s podporou digitalizace, vědy a výzkumu, ekologie či ochrany zdraví. „Postižené segmenty budou dále podporovány,“ dodal.
Další opatření přijdou až po 2. listopadu
Havlíček rovněž uvedl, že vláda v nadcházejícím týdnu nebude rozhodovat o úplném uzavření ekonomiky, takzvaném lockdownu. Počká na data o vývoji epidemie do 2. listopadu. Dodal, že čísla o vývoji epidemie se zřejmě ještě budou v následujících dnech podle očekávaní zhoršovat.
V ČR musí od středy 14. října restaurace, bary a kluby zůstat zavřené. Občerstvení mohou mezi 06:00 a 20:00 prodávat přes výdejní okénka. Fitness centra, posilovny, vnitřní bazény, sauny, wellness, ale také zoologické zahrady musely provoz přerušit už před týdnem v pátek. Galerie, hrady, zámky, muzea, kina a divadla nefungují od pondělí. Konat se nemohou koncerty, poutě, veletrhy či kongresy. Opatření by měla platit do konce nouzového stavu.