Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
Nafta nyní stojí průměrně 40,89 koruny za litr. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla o něco méně. V současné době se benzin prodává v průměru za 37,18 koruny za litr, před týden byl o 2,50 koruny levnější a na konci února o 3,57 koruny levnější. Proti situaci před rokem je benzin v Česku nyní o 1,64 koruny na litru dražší, nafta je dražší o 5,89 koruny na litr.
Ministerstvo sleduje ceny a srovnává je s vývojem na burze. Od pondělí začne plošně sbírat od prodejců údaje o maržích, a to i zpětně kvůli srovnání se situací před začátkem bojů v Íránu. Ty začaly 8. února leteckými útoky USA a Izraele na Írán. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně.
„Ministerstvo financí však situaci monitoruje nepřetržitě již nyní prostřednictvím sledování cen na totemech čerpacích stanic a jejich porovnáváním s vývojem na burze. V této věci probíhá intenzivní komunikace se zástupci petroprůmyslu a zejména se společností Čepro,“ uvedl Stefan Fous z tiskového odboru ministerstva. „Aktuální data z tohoto průběžného monitoringu zatím nevykazují plošné zneužívání situace k nepřiměřenému navyšování marží,“ dodal.
K cenám pohonných hmot se vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. „Musím říct, že někdy je až překvapivé, jak rychle ceny na benzinkách letí nahoru, když ropa zdraží. To jde skoro okamžitě. Když ale cena ropy klesá, tak pokles ceny u čerpacích stanic je o poznání pomalejší. Abych byl ale férový, tak ta data zatím neukázala, že by marže byly natolik nepřiměřené, aby stát mohl zasáhnout,“ potvrdil informace ministerstva i premiér.
Pokud by se podle Babiše ukázalo, že někdo situace zneužívá, stát má nástroj, jak zasáhnout. „Pokud se ukáže, že marže letí nahoru neúměrně, jsme připraveni využít všech nástrojů, jako je v krajním případě vydání cenového výměru o fixní výši marže. Smyslem není trestat podnikatele, ale ochránit spotřebitele před situací, kdy by se krize zneužívala k nepřiměřenému zdražování,“ řekl deníku.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už dříve oznámila, že od 16. března budou muset provozovatelé čerpacích stanic ministerstvu denně posílat údaje o cenách. Zároveň budou muset poskytnout i data o maržích za předchozí měsíc, aby bylo možné srovnat jejich vývoj se situací před začátkem konfliktu na Blízkém východě. „Podrobnější údaje z oficiálního sběru dat budeme mít k dispozici a budeme o nich informovat, jakmile proběhne jejich první vyhodnocení po zahájení sběru,“ uvedl ve čtvrtek Fous.
Další kroky ministerstvo podle Schillerové neplánuje
Schillerová také tento týden uvedla, že další kroky kvůli zdražování pohonných hmot ministerstvo financí v současnosti nechystá. Opoziční ODS navrhla kvůli růstu cen ropy dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot. Podle ministryně by to ale znamenalo pouze výpadek příjmů státního rozpočtu a požadovaný účinek by to nepřineslo.
Vládu kvůli absenci konkrétních plánů kritizuje i opoziční hnutí STAN. První místopředseda strany Lukáš Vlček řekl, že kvůli konfliktu na Blízkém východě, který pravděpodobně brzy neskončí, mohou stoupat také ceny plynu či zemědělských hnojiv, což může zapříčinit růst inflace. Uvítal by, kdyby kabinet zařadil diskusi na program sněmovny, nevylučuje ani svolání mimořádné schůze.
Babiš zmínil, že v případě, že by konflikt na Blízkém východě trval delší dobu, vláda má připravené scénáře, jak v podobných situacích reagovat. „Já teď nebudu komentovat ta konkrétní opatření, ale občany mohu uklidnit, sledujeme to a jsme připraveni reagovat na různé scénáře. Ale dočasné snížení DPH je samozřejmě jeden z možných nástrojů,“ podotkl.
