Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) by chtěl, aby jeho strana kvůli konečné podobě daňového balíčku, která prošla ve sněmovně proti její vůli, odešla z vlády. Předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) to však odmítli, za zásadní považují řešení koronavirové krize.
Sněmovna v noci na pátek schválila zrušení suberhrubé mzdy a nové zdanění v pásmech 15 a 23 procent z hrubé mzdy. Šlo o poslanecký návrh, který předložil předseda vlády a ANO Andrej Babiš, ve sněmovně ovšem byl i konkurenční návrh od Jana Hamáčka se sazbami ve výši 19 a 23 procent.
Když proti vůli sociálních demokratů prošla Babišova verze, vyzval Martin Netolický – po říjnových volbách již jediný zbývající hejtman z ČSSD – stranu, aby odešla z vlády. „Ať si (ANO) dovládne, s kým chce. Nebudu možná populární, ale cítím elementární zodpovědnost vůči nám všem. Nejde ani o to, že obce a kraje mohou rezignovat na jakékoliv investice včetně evropských, ale jde o principy, zásady a zdravý selský rozum,“ uvedl Netolický, který v čele Pardubického kraje na konci října zahájil třetí funkční období.
Naznačil tak i svoji nespokojenost s tím, že se snížením daňových příjmů státu ubude i peněz, které přeposílá krajům a obcím. S tím jsou ostatně nespokojeni i další hejtmani.
Hamáček: Musíme řešit koronavirovou krizi
Předseda ČSSD Jan Hamáček ale stažení své strany z kabinetu nepřipravuje. „V situaci, kdy jsme nuceni každý den řešit koronavirovou krizi, není namístě se zabývat výzvami k odchodu z vlády. To není na pořadu dne,“ ujistil. Na odchod z vlády se nepřipravuje ani ministr kultury Lubomír Zaorálek, byť připustil, že je Netolický oprávněně znepokojen tím, jak je ohroženo financování krajů.
„Nezdá se mi být šťastné, teď možná v nejhlubším bodě krize, prásknout dveřmi, když máme úkol se o něco snažit a něco dělat, abychom ji překonali,“ uvedl.
Oba ministři věří, že to, co v noci schválila sněmovna, ještě není definitivní. „Návrh je tak nesystémový a zásadní, že ještě pořad věřím, že může dojít ke změně nebo úpravě. Pokud by prošel ve stávající podobě, máme připravené určité kroky,“ naznačil Zaorálek.
Hamáček věří, že se podaří výsledek hlasování změnit prostřednictvím Senátu. „Případně může zrušení superhrubé mzdy vetovat prezident,“ dodal. Miloš Zeman byl podle Hamáčka totiž „oklamán nedodrženým slibem“, že opatření by mělo platit jen dva roky.
Netolického volání ale nalezlo ohlas i v některých dalších regionech. Na stranu Netolického se přiklonil bývalý královéhradecký hejtman Jiří Štěpán, podle kterého by si strana měla říci, zda dokáže prosazovat program a jestli už neexistuje jiná koalice než v rámci podepsané koaliční smlouvy, jihomoravský předseda ČSSD Břetislav Štefan a krajský šéf ČSSD v Olomouckém kraji Jiří Zemánek.
Podle něj se před volbami pro klíčová hlasování spojují ti, kteří po nich sestavují vládní koalici. „Toto bylo fakt klíčové hlasování. Měli bychom si udělat nějaký obrázek o tom, jak dopadnou volby,“ poznamenal. Pro daňový balíček hlasovali poslanci ANO, ODS, SPD, KSČM a dva nezařazení poslanci.
Další představitelé krajských organizací sociální demokracie si naopak myslí, že by strana měla ve vládě setrvat, případně že by případným změnám měla předcházet vnitrostranická diskuse – podobně jako před jejím vstupem do koalice s ANO.
Memorandum o spolupráci lidovců a TOP 09 s ODS trvá
Průběh a výsledek hlasování zřejmě nerozloží ani další politické spojenectví – připravovanou společnou kandidaturu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 ve sněmovních volbách v příštím roce. Občanští demokraté na rozdíl od zbylých dvou stran hlasovali pro Babišův návrh na zrušení supehrubé mzdy a stanovení 15procentní a 23procentní sazby.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že memorandum o spolupráci trvá. Očekává však od ODS návrh, jak zabránit rozvratu veřejných financí. „Programové týmy nyní začínají jednat a já očekávám, že ODS na tato jednání přijde s promyšleným návrhem, jak zamezit rozvratu veřejných financí, a s víceletým finančním výhledem do budoucna,“ uvedla.
Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka je přesvědčen, že se strany v budoucnu podobným rozporům při hlasování vyhnou díky tomu, že budou mít společný program. „Teď jsme v situaci, kdy každá ze tří stran šla s jinými prioritami a jiným programem do tohoto volebního období. To tak je, že ne na vše v tomto období budeme mít stejný názor,“ míní Jurečka.
Předseda ODS Petr Fiala ovšem odmítl, že by se jeho strana podporou vládního balíčku podílela na údajném rozvratu veřejných financí. „O tom, kdo je rozpočtově odpovědný a kdo ne, rozhoduje hlasování o státním rozpočtu, ne hlasování o snižování daní. Snížení daní nesmí znamenat automatické zvýšení schodku rozpočtu. ODS každoročně navrhuje úspory v rozpočtu a jinak tomu nebude ani letos, už v příštích dnech předložíme návrhy úspor ve výši 80 miliard korun,“ uvedl.
