Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil ve sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 4násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který má v úterý projednávat sněmovna. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá. Premiér také navrhl i další rozvolnění rozpočtových pravidel.
Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů kvůli zrušení superhrubé mzdy měl být něco přes 70 miliard korun. Z toho 50 miliard korun by připadlo na státní rozpočet.
Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. To je potom u zaměstnanců základ daně z příjmů. Superhrubou mzdu zavedla od roku 2008 reforma, kterou prosadila vláda Mirka Topolánka (ODS).
Babiš v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje.
„V souvislosti s touto změnou se taktéž dočasně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, což umožní zvýšení deficitu státního rozpočtu v letech, kdy bude uvedené snížení daně z příjmů zavedeno,“ uvedl Babiš.
V případě daně z příjmů zaměstnanců nebude možné nově snížit základ daně o odvody na zdravotním a sociálním pojistném, které zaměstnanci strhává jeho zaměstnavatel. V souvislosti se zavedením sazby 23 procent navrhuje Babiš zrušit dosavadní sedmiprocentní solidární daňovou přirážku pro zaměstnance s vysokými příjmy. Obdobně se upraví i placení záloh na daň.
Babiš ke zdůvodnění svého návrhu uvádí, že v současné krizové době způsobené koronavirovou pandemií jde o potřebný krok a významný způsob pomoci zaměstnancům. Dopadem bude podle něho zvýšení spotřeby a pozitivní účinek na ekonomiku v důsledku vyšších čistých mezd zaměstnanců.
Zavedení patnáctiprocentní sazby daně pouze na dva roky v minulosti doporučil prezident Miloš Zeman. Snížení by totiž podle odhadů ochudilo rozpočtové příjmy o 70 miliard až 90 miliard korun ročně. Babiš již dříve hovořil o výpadku 73 miliard korun.
O Babišově návrhu na zrušení superhrubé mzdy rozhodnou poslanci, až budou schvalovat vládní balíček. Stát by se tak mohlo již v listopadu.
Babiš navrhl i další uvolnění pravidel pro sestavování rozpočtů
Babiš také navrhl společně se záměrem zrušit superhrubou mzdu i další rozvolnění rozpočtových pravidel. Podle návrhu nebude muset vláda například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a takzvaný strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ten pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky. Vyplývá to z návrhu, který byl zveřejněn na internetových stránkách sněmovny.
Vláda přitom už letos uvolnění rozpočtových pravidel prosadila. Odůvodnila to přijímanými opatřeními na utlumení dopadů ohledně šíření koronaviru.
„Aby bylo možné realizovat zrušení konceptu superhrubé mzdy, stejně jako úpravu mimořádně zrychlených odpisů, je nutné zvýšit prostor pro kladný fiskální impulz pro rok 2021,“ uvádí premiér v návrhu.
Podle aktuálně schválené novely zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Babišův návrh tuto maximální výši už neuvádí.
Dosavadní plán vlády na základě schválené novely počítal v souladu s pravidly EU s postupným snižováním deficitu každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou situací. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.
