Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun, informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují. Neshodlo se na něm ani jednání tripartity. Naopak prezident Miloš Zeman návrh podpořil. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard
4 minuty
Události: Vláda schválila návrh rozpočtu
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Návrh podle ministerstva financí také předpokládá pětiprocentní úsporu provozních nákladů státu. Návrh rozpočtu naopak neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy.
Rozpočet tak počítá s růstem důchodů na základě zákonné valorizace o 839 korun měsíčně, což přijde rozpočet na 29,5 miliardy korun. Dále návrh například obsahuje necelých 20 miliard korun na zvýšení platů učitelů, vyšší výdaje na zdravotnictví o 52,8 miliardy korun, vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti v důsledku vývoje ekonomiky nebo nárůst investic na 186,9 miliardy korun.
Zároveň ministerstvo očekává pokles daňových příjmů, příjmů z pojistného na sociální zabezpečení nebo pokles příjmů z dividend u firem, kde má stát podíl. Jde například o Letiště Praha.
Zamrazilová: Navrhovaný schodek by neměl překročit 200 miliard
Podle Národní rozpočtové rady navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Navíc neponechává žádný prostor pro případné navýšení výdajů v případě neočekávaných událostí. Předsedkyně rady Eva Zamrazilová uvedla, že navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok by neměl překročit 200 miliard korun.
Rada také upozornila, že ministerstvo financí by mělo vypracovat plán konsolidace veřejných financí, který například představilo Německo. V této souvislosti rada upozornila, že pokud Německo svůj plán snižování schodku rozpočtu dodrží, hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v letech 2022 a 2023 dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa.
Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2022 mohl činit 286 miliard korun a v roce 2023 pak 252 miliard korun.
Sněmovna schválila v červenci zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun kvůli dopadům šíření koronaviru. Původně ministerstvo naplánovalo pro letošní rok schodek 40 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Podle opozice je návrh fikce a nedodělek
Menšinový kabinet ale zatím nemá pro schválení rozpočtu ve sněmovně zajištěno dost hlasů. Návrh kritizují i nejsilnější opoziční strany, podle nichž nemusí odpovídat realitě, protože nezohledňuje plánované daňové změny. ODS v této souvislosti mluví o absurdním postupu vlády.
„Vláda schválila státní rozpočet na rok 2020, o kterém sama ví, že jde o fikci. Schválený rozpočet s obřím deficitem ve výši 320 miliard korun nepočítá s daňovými změnami, které vláda na příští rok plánuje, přestože jsou v objemu minimálně desítek miliard korun,“ uvedl poslanec Jan Skopeček (ODS). „Rozpočet má formu zákona a měl by tak odrážet realitu, nikoliv započítávat jen to, co se vládě hodí, a ostatní ignorovat,“ doplnil.
Piráti zase návrh označují za nedodělek. „Rozpočet musí obsahovat i plánované daňové změny. Mohou snížit příjmy až o 100 miliard korun, není možné něco takového opomenout,“ uvedl poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Připomněl, že v minulosti do očekávaných příjmů vláda chystané daňové změny zahrnovala, přestože ještě nebyly schváleny.
Komunisté nesouhlasí s růstem výdajů na obranu
Kvůli růstu výdajů na obranu návrh navíc odmítá podpořit také KSČM, která vládu toleruje. Podle zářijové dohody ministryně financí s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) by měla dostat armáda v příštím roce o téměř 13 miliard víc než letos. Komunisté ale požadují o deset miliard míň.
Výdaje na obranu
„Je to zásadní požadavek, to znamená, že potom nebudeme uvažovat o podpoře státního rozpočtu,“ uvedl předseda KSČM a místopředseda sněmovny Vojtěch Filip. „Situaci okolo pandemie vnímáme velmi dramaticky a je lepší podržet si vyšší vládní rozpočtovou rezervu než plánovat předražené nákupy,“ dodal.
„My si musíme říct, jestli je pro nás akceptovatelná ta podmínka, protože bez ní asi těžko komunisté rozpočet podpoří,“ okomentovala stanovisko KSČM ministryně financí.
Klíčovou podmínku komunistů nyní odmítl ministr vnitra a šéf vládní ČSSD Jan Hamáček. Podle něj si Česko v době pandemie nemůže obranné škrty dovolit. „Snižovat rozpočet armády v této situaci není moudré,“ tvrdí.
O podpoře návrhu v tuto chvíli neuvažuje například ani opoziční SPD. „Trváme na tom, aby se škrtly ty v současnou chvíli nepotřebné výdaje na nákup drahé zahraniční armádní techniky,“ vyjádřil se šéf hnutí Tomio Okamura.
