Seškrtat růst výdajů na obranu o 10 miliard a nechat je jako rezervu pro boj s pandemií – to je požadavek, kterým komunisté podmiňují podporu státního rozpočtu na příští rok. ČT to řekla šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je ochotná o tomto požadavku jednat. Menšinová vláda ANO a ČSSD, kterou komunisté jako jediní ve sněmovně podporují, bude schvalovat rozpočet příští pondělí.
Česká armáda měla podle nedávné dohody ministryně financí s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) dostat v příštím roce rekordních 85 miliard korun. To znamená o téměř 13 miliard víc než letos.
Jenže tyhle peníze zatím nemá jisté. Proti se postavili komunisté, bez nichž zatím nemá vláda dost hlasů na prosazení svého letošního nejdůležitějšího zákona, tedy státního rozpočtu na rok 2021.
„Chtěli by, aby se deset miliard převedlo z rozpočtu ministerstva obrany do vládní rozpočtové rezervy,“ uvedla Schillerová. To potvrdila i Vostrá. „Než věnovat finanční prostředky do děl, když to řeknu velmi lidově, tak pro nás je spíš zásadní, aby tyto prostředky byly věnovány na jakousi rezervu pro boj s covidem.“
Ministryně financí je ochotná o požadavku jednat. „Vždycky zaplatíte nějakou politickou daň. Já opakuji, že nejhorší by bylo, kdybychom nedostali podporu pro rozpočet v této těžké době a hospodařili s rozpočtovým provizoriem,“ zdůrazňuje Schillerová svou prioritu.
Armáda se chystá na miliardové nákupy
Pokud by vláda na komunistický návrh přistoupila, dostala by sice armáda oproti letošku stále ještě téměř o tři miliardy víc, v poměru k plánovanému hrubému domácímu produktu (HDP) by ale výdaje na obranu naopak mírně klesly. Česká republika se přitom zavázala, že do roku 2024 bude dávat na obranu dvě procenta HDP. V dnešních číslech to představuje minimálně o 42 miliard víc než letos.
Kromě nákupů nové techniky za miliardy chystá armáda v příštím roce i nábor lidí. Přijmout hodlá až tisícovku nových vojáků. A také stovku zaměstnanců do obslužných profesí.
Petříček: Dvě procenta k roku 2024
Nejvyšší ústavní činitelé (kromě nepozvaného šéfa Senátu Miloše Vystrčila z ODS) se koncem září v Lánech opět přihlásili k dosažení závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu České republiky. Kdy se tak stane, ale ve společném prohlášení po schůzce v Lánech neuvedli, napsala agentura ČTK.
Česko se zavázalo do roku 2024 dávat na obranu dvě procenta HDP, výhled rozpočtu s tím ale do tohoto data nepočítá. Naopak ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po jednání řekl, že závazek k roku 2024 je stále platný.
- Rok 2020 72,6 1,31 % HDP
- Rok 2021 85,4 (nyní domluveno) 1,46 % HDP
- Rok 2021 75,4 (návrh KSČM) 1,29 % HDP
- Zdroj: Ministerstvo financí
„Komunisté dlouhodobě usilují o to, aby oslabili Českou republiku z hlediska závazků vůči jejím spojencům,“ řekla v této souvislosti předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředseda této strany Jan Bartošek soudí, že se v tomto případě naplňuje české přísloví: Čiň čertu dobře a peklem se ti odmění. „To je tak, když se paktujete s komunisty: je to jen otázka času, kdy vás začnou vydírat,“ dodal.
- 2020 72,6 1,31 % HDP
- 2021 85,4 1,46 % HDP
- 2022 95,2 1,56 % HDP
- 2023 101,7 1,60 % HDP
- 2024* 127,0 2,0 % HDP
- * V případě stejného HDP jako v roce 2023
- Zdroj: MF, MO, výpočet ČT
Kdo podpoří vládu a její schodek?
„Vidíme, jak ta situace je vyhrocená. Takže bychom byli radši, kdyby si vláda udělala alespoň nějaký prostor pro pomoc lidem,“ uvedla Vostrá.
Vláda potřebuje vyjednat podporu pro rozpočet do začátku listopadu, kdy budou poslanci schvalovat celkové příjmy, výdaje a schodek. Žádná jiná strana než KSČM zatím o podpoře rozpočtu se schodkem 320 miliard neuvažuje.
