Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
Hlasování o protiopatřeních se uskutečnilo ve čtvrtek dopoledne v poradním výboru EK, který rozhoduje o clech a ve kterém zasedají zástupci členských států. Formálně je ale potřeba, aby rozhodnutí ještě schválila Evropská komise. Žádná další protiopatření nyní Komise do 1. srpna neplánuje, sdělil její mluvčí Olof Gill.
„Evropská unie nadále intenzivně jedná se Spojenými státy. (...) Zaměřujeme se na nalezení dojednaného výsledku. (...) Domníváme se, že takový výsledek je na dosah,“ uvedl mluvčí. Na dotazy, zda se již čeká jen na finální potvrzení dohody ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa ale neodpověděl.
List Financial Times a agentura Reutrers s odvoláním na své diplomatické zdroje napsaly, že Evropská unie a USA směřují k dohodě o 15procentní základní celní sazbě. Británie si v květnu vyjednala desetiprocentní tarify, Japonsko pak tento týden právě patnáctiprocentní.
Protiopatření v jednom balíku
Evropská unie přijala už v dubnu první balík opatření proti americkým tarifům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard korun), následně ho ale odložila o devadesát dní, což znamenalo do 14. července. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ale nakonec oznámila, že platnost těchto protiopatření bude odložena až do začátku srpna, právě aby byl prostor na další jednání.
Připravoval se rovněž druhý balík protiopatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu korun), o kterém členské státy jednaly v posledních dnech.
Nyní se Evropská komise rozhodla pro zjednodušení spojit veškerá odvetná protiopatření do jediného balíku, tedy pro americké zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur.
Zemědělské produkty i průmyslové zboží
V rámci původního prvního balíku bruselská média již dříve informovala o uvalení 25procentního cla na širokou škálu vývozu z USA, na některé zboží, jako jsou například diamanty, by se ale vztahovalo nižší clo ve výši deseti procent. Mezi zbožím je množství zemědělských produktů, jako drůbež, hovězí maso, ovoce, obiloviny jako pšenice, ječmen a oves či rostlinné oleje, kukuřice, rýže a pomerančový džus.
Mezi další zboží patří domácí spotřebiče, jako jsou myčky nádobí a vysavače, hygienické potřeby, například toaletní papír a zubní nitě, a větší předměty, což zahrnuje mimo jiné motocykly a motorové čluny.
Původní druhý balík se podle agentury Reuters zaměřuje na 6,4 miliardy eur zemědělsko-potravinářských produktů a 65,8 miliardy eur průmyslového zboží. Jaká by měla být u nich výše cel, nebylo jasné, ale spekulovalo se o třiceti procentech v reakci na stejnou hodnotu cel ze strany USA.
Průmyslové zboží v balíčku zahrnuje letadla a letecké díly, automobily a autodíly, stroje, chemikálie a plasty, zdravotnické prostředky a elektrická zařízení. Potravinářské zboží pak zahrnuje bourbon, další lihoviny, víno, hospodářská zvířata, včely, tabák a krmivo pro domácí zvířata.
