EU odloží platnost opatření proti americkým clům

Nahrávám video

Evropská unie odloží do začátku srpna platnost protiopatření reagujících na americká cla, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původně měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka stále dává přednost vyjednávání, pokud jde o obchodní dohodu s USA.

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že Spojené státy od 1. srpna uvalí na zboží z Evropské unie plošná cla ve výši třicet procent. Vyplývá to z dopisu, který šéf Bílého domu adresoval předsedkyni Evropské komise von der Leyenové a zveřejnil ho na své sociální síti Truth Social.

„Nyní je čas na jednání, ale zároveň jsme připraveni na všechny scénáře,“ uvedla šéfka unijní exekutivy.

Evropská unie přijala již v dubnu první balík protiopatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard korun), následně ho ale odložila o devadesát dní, což znamenalo do tohoto pondělí 14. července. Připravuje se rovněž druhý balík protiopatření v původní výši 95 miliard eur (2,3 bilionu korun). Po námitkách některých členů EU by ale nakonec nejspíš mělo jít o opatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu korun), členské státy ho ovšem ještě detailně neprojednaly.

Nahrávám video

Prezident Trump chce lepší nabídky, řekl jeho poradce

Americký prezident Donald Trump viděl některé nabídky obchodních dohod a myslí si, že by měly být lepší, a pokud se z jeho pohledu nezlepší, ohlášená vysoká cla vejdou 1. srpna v platnost, sdělil v rozhovoru na televizní stanici ABC News ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett.

Moderátor položil Hassettovi otázku, zda jsou cla skutečná, či zda jde ze strany Trumpa jen o vyjednávací taktiku. „Ta cla jsou skutečná v případě, že prezident nedostane dohodu, kterou považuje za dostatečně dobrou,“ odpověděl poradce.

Trumpova administrativa vyhlásila cíl uzavřít za devadesát dní devadesát dohod. Ambiciózní záměr se setkal se skepsí ze strany obchodních expertů, kteří znají náročná a zdlouhavá obchodní jednání z minulosti. Dohodu se americké vládě do 9. července podařilo dojednat jen s Vietnamem a s Británií. Vedle toho USA dosáhly rámcové dohody s Čínou, kdy obě strany ustoupily od vysokých cel přesahujících sto procent.

Kancléř má z vysokých cel obavy

Případné zavedení třicetiprocentních cel na dovoz zboží z Evropské unie do Spojených států by Německo tvrdě zasáhlo, řekl stanici ARD německý kancléř Friedrich Merz. V příštích týdnech chce s Washingtonem dál vyjednávat.

Řekl, že o víkendu telefonoval s předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a už v pátek také s americkým prezidentem Trumpem. V jednáních je podle Merze nyní potřeba „jednoty Evropské unie“ a „rozumných“ rozhovorů s americkým prezidentem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Osadníci zahájili blokádu vesnice na začátku tohoto měsíce, přičemž znemožňovali dodávky potravin a vody obyvatelům, což vyvolalo mezinárodní kritiku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu celou situaci odsoudil.
18:18Aktualizovánopřed 15 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 4 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 9 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 11 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.