Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy od 1. srpna uvalí na zboží z Evropské unie plošná cla ve výši třicet procent, uvedla agentura Reuters. Vyplývá to z dopisu, který šéf Bílého domu adresoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a zveřejnil ho na své sociální síti Truth Social.
Von der Leyenová zdůraznila, že EU dlouhodobě usiluje o vyjednání řešení. Dodala, že uvalení cel ve výši třicet procent na zboží z EU by narušilo klíčové transatlantické dodavatelské řetězce a poškodilo podniky i spotřebitele na obou stranách Atlantiku.
Podle šéfky EK je Unie připravena podniknout nezbytné kroky k ochránění svých zájmů. „Včetně přijetí přiměřených protiopatření, pokud bude třeba,“ poznamenala. Málokterá ekonomika ve světě podle ní dosahuje unijní úrovně otevřenosti a dodržování praxe spravedlivého obchodu.
Předseda Evropské rady António Costa zdůraznil, že svobodný a férový obchod pohání prosperitu, vytváří pracovní místa a posiluje dodavatelské řetězce. EU podle něj bude nadále vytvářet silná obchodní partnerství ve světě a plně podporuje úsilí o dosažení spravedlivé dohody s USA.
Mluvčí Evropské komise Olof Gill tento týden uvedl, že EU by chtěla dosáhnout obchodní dohody se Spojenými státy před 1. srpnem, mohlo by to být možné i v nadcházejících dnech.
Tři nejmenovaní představitelé EU agentuře Reuters v reakci na oznámení řekli, že hrozba uvalení cel je jen vyjednávací taktikou.
Trump v dopise nicméně varoval, že pokud by EU chtěla vyhlásit odvetná cla, tak o stejné procento Spojené státy svá cla dále zvýší. EU již dříve oznámila protiopatření, jejich platnost však odložila.
Jednání v Bruselu
V reakci na současné dění bylo na nedělní odpoledne v Bruselu mimořádně svoláno jednání velvyslanců členských států při EU, informoval zpravodaj ČT Petr Obrovský. Diplomaté by měli řešit, jak by se EU měla zachovat a jaké kroky by případně měla přijmout.
Jde zejména o možnost zavedení protiopatření. EU přijala již v dubnu první balík protiopatření proti americkým clům za 21 miliard eur (asi 518 miliard korun), následně ho ale odložila o devadesát dní do pondělí 14. července. Jestliže nedojde k jeho dalšímu odkladu, měla by tedy tato opatření začít platit.
Podle informací z posledních dní se v souvislosti s jednáním s americkou stranou uvažovalo o dalším odkladu těchto protiopatření, není ale jasné, zda nynější Trumpovo rozhodnutí situaci nezměnilo.
„V pondělí se do Bruselu sjedou ministři obchodu. To je naplánovaná schůzka, ale zpětně se ukazuje, jak adekvátní je její načasování,“ komentoval dál Obrovský. Státy podle něj budou hledat shodu, která zohlední zájmy celé sedmadvacítky.
Úřad italské premiérky Giorgie Meloniové uvedl, že je zásadní se nadále soustředit na obchodní jednání s USA, aby se předešlo další polarizaci. Meloniová je přesvědčena, že „spravedlivé dohody“ o clech s USA lze dosáhnout a Řím plně podporuje úsilí Evropské komise v tomto směru, dodal úřad premiérky.
Také nizozemský premiér Dick Schoof na síti X uvedl, že EK může počítat s nizozemskou podporou. Americké oznámení přitom označil za znepokojivé. „Jako EU musíme zůstat jednotní a odhodlaní“ v prosazování výsledku, který je vzájemně výhodný, zdůraznil Schoof.
Fiala nabádá k dalšímu jednání
Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) by zavedení třicetiprocentních cel mělo negativní dopad na obchodní vztahy EU se Spojenými státy. „Česká republika spolu s našimi partnery v EU nadále podporuje konstruktivní dialog a hledání diplomatického řešení. Musíme reagovat jednotně a odhodlaně, abychom ochránili naše ekonomické zájmy a zajistili spravedlivý obchod pro naše firmy,“ podotkl předseda vlády.
Podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka je jednostranné rozhodnutí Trumpa „nevídaným debaklem“ Unie. „Nevím, co se tedy vyjednávalo v posledních týdnech, protože když to srovnám s Velkou Británií, která dohodu uzavřela poměrně rychle, dopadla výrazně lépe,“ kritizoval Havlíček.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pro zavedení takto vysokých cel nevidí ze strany USA žádný důvod. „Evropská unie zůstává jednotná a připravená chránit své zájmy. Nic se nemění na tom, že by podle nás bylo ku prospěchu obou stran, které tvoří největší obchodní vztah na světě, najít dohodu.“ Dodal, že je v pravidelném kontaktu jak s evropskými partnery, tak se zástupci českého byznysu i státní správy.
Jak to vidí zástupci podnikatelů
Místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar uvedl, že česká ekonomika je vysoce exportně orientovanou ekonomikou, „to znamená, že by patřila mezi ty nejvíce zasažené ekonomiky“. Věří však, že prostor pro dohodu stále ještě existuje a dohody se podaří dosáhnout.
Viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský zmínil, že tyto změny vždy přicházejí téměř ze dne na den. „Takhle se to dělat nedá. Takhle to poškozuje i ty Američany, kteří doufají, že jim to pomůže, že budou vyrábět víc. Ale žádnou výrobu nepřestěhujete do Ameriky lusknutím prstu, během pár dnů.“
Třicetiprocentní americká cla by zasáhla české firmy především prostřednictvím exportu do Německa, pro které jsou USA nejdůležitějším zákazníkem, zmínil místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk s tím, že na některé české firmy by cla mohla mít až fatální dopad.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy Trump využil slabost EU. Evropa by se proto podle něj měla do budoucna poučit a věnovat se vlastní reformě. „Ať si Trump vymyslí jakékoliv clo, nikdy to nebude horší, než jak poškozujeme naši ekonomiku sami. Zbytečné vnitřní překážky jednotného trhu odpovídají podle Mezinárodního měnového fondu vnitroevropskému 45procentnímu clu na zboží a 110procentnímu clu na služby,“ řekl Prouza.
Ekonom: EU by neměla zavádět reciproční cla
Zda je oznámená výše cel pro EU konečná, podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila není jasné. Připomněl ale, že Trump avizoval, že bude chtít snížit obchodní deficit se zbožím. „Pokud by tuto logiku chtěl následovat až do konce, čísla by měla zůstat v těchto proporcích, protože by odpovídala,“ komentoval.
Unie by podle jeho názoru neměla reagovat zaváděním dvojciferných plošných cel proti americkému zboží. „Hlásím se k většinové ekonomické obci, jež si myslí, že když zdaňujete zboží, které teče do vaší země, v první řadě tím škodíte sobě. Pokud už se Američané rozhodli toto udělat, to nejhorší, co můžeme udělat my, je stejnou chybu.“
Brzká účinnost nyní ohlášených cel podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky výrazně omezuje manévrovací prostor v jednáních EU s USA. V případě platnosti cel lze podle něj očekávat větší dopady na ekonomiku EU, včetně Česka.
„Jistou útěchou může být, že přímý export z Česka do USA nenabývá zásadních rozměrů. Dopady obchodních válek se tak do Česka promítnou skrze sekundární kanály. Tedy zprostředkovaně skrze naše největší obchodní partnery, kde příkladem může být právě exportně orientované Německo, s kterým je česká ekonomika silně provázána,“ popsal Peterka.
Největší dopady na Česko tak předpokládá s odstupem několika měsíců, během nichž lze s Washingtonem opět jednat. „Přesto lze očekávat zpomalení naší ekonomiky v letošním roce,“ podotkl. To vše podle něj bude mít vliv na omezený růst mezd, nižší daňový výběr i větší schodky rozpočtů. Vlivem zvýšené míry nejistot může podle Peterky oslabovat také česká koruna.
Podle analytika Portu Jana Berky budou mít cla na Česko přímý i nepřímý vliv. „Vyvážíme například motory, telefony nebo mikroskopy. Všechny tyto položky budou cly zasaženy napřímo. Nepřímé dopady půjdou skrze dodávky českého zboží do jiných evropských zemí, které následně vyváží do Ameriky,“ zmínil Berka. Také on upozornil na riziko slabšího růstu české ekonomiky.
USA a EU jsou si navzájem největšími vývozními trhy
„Evropská unie a USA jsou si navzájem největšími vývozními trhy. Vzájemný obchod představuje částku 1,7 bilionu dolarů,“ připomněl zpravodaj ČT ve Washingtonu Bohumil Vostal. Tato částka v přepočtu činí téměř 36 bilionů korun.
Trump si podle Vostala dlouhodobě stěžuje na přebytek pro EU v tomto vzájemném obchodě. „Pokud zahrneme zboží i služby, EU měla loni obchodní přebytek ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Trump si stěžuje, že tento deficit ohrožuje americkou národní bezpečnost a americké hospodářství. Pokud jde o obchod se zbožím, tam přebytek EU činil 198 miliard eur (4,8 bilionu korun), naopak v obchodě se službami byla EU ve schodku 148 miliard eur (3,6 bilionu korun),“ dodal.
Trump zveřejnil v sobotu také dopis adresovaný mexické prezidentce Claudii Sheinbaumové. Z něj podle agentury Reuters vyplývá, že Mexiko bude rovněž od 1. srpna čelit clu ve stejné výši jako EU.
V posledních dnech Trump rozeslal dopisy s informací o zavedení cel řadě obchodních partnerů, včetně Japonska, Jižní Koreje či Kanady. Oznámil také clo 50 procent na dovoz mědi.
