Souběžně s negativními hospodářskými dopady pandemie nového koronaviru připravila česká vláda několik opatření, která ještě více omezují příjmy státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že se z krize půjde proinvestovat a že příjmy zajistí spotřeba občanů, ekonomové jsou ale k takové představě převážně skeptičtí. Hospodaření státu a plánovanému deficitu se věnovala Zuzana Černá pro pořad 168 hodin.
Vláda škrtá v příjmech miliardy, Schillerová věří v růst díky spotřebě. Ekonomové jsou skeptičtí
8 minut
Vláda škrtá jisté miliardy v příjmech. Proč a z čeho to zaplatí, jasné už není
Ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (nestr. za ANO) finalizuje práce na státním rozpočtu pro příští rok a jak sama uvádí, „příjmová strana je zatížena značnými nejistotami“.
Vedle dopadů hospodářské krize způsobené pandemií se ovšem na příjmy státní kasy propisují důsledky kabinentních rozhodnutí. Avizované zrušení superhrubé mzdy představuje minus 75 miliard. Zrušení daně z převodu nemovitosti minus 15 miliard. Snížení spotřební daně z nafty minus 5 miliard, zpětné uplatnění daňových ztrát pro firmy minus 12 miliard.
Tyto návrhy znamenají celkově 107 miliard korun minus a ministryně dosud nepřiblížila, jak bude rozpočet vypadat – a jak vysoký bude mít schodek. „Samozřejmě s nějakou pracovní verzí pracuji, ale dokud nebudu mít celý rozpočet, jak se říká, v cajku, tak to číslo sdělovat nebudu,“ uvedla.
Neobvyklé nejasnosti
Objevila se sice i konkrétnější výše schodku – částka 116 miliard korun – po jednání s prezidentem Milošem Zemanem ale takový deficit ministryně dementovala. „Číslo neodpovídá realitě tak, jak s ní dneska po aktuální makroekonomické predikci pracujeme. Nikdy jsem neverifikovala a nikdy nepotvrdila, že deficit je 116 miliard. To je pracovní číslo z nepřesných čísel,“ prohlásila Schillerová 20. září.
Podobná situace přitom není obvyklá. „Nepamatuju si, že by ministerstvo financí v prvním nástřelu rozpočtu přišlo s tak odlišným číslem od toho, jak nakonec dopadne. Protože je od začátku jasné, že návrh 116 miliard je podstřelený a velmi nízký,“ komentuje dosavadní debaty o rozpočtu na příští rok redaktor České televize Petr Vašek.
Výdajové nejasnosti přetrvávaly i při jednání šéfky státní kasy s jednotlivými ministry. Například v úterý při debatě o rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí odpovídala velmi obecně. „Bavíme se buď o stovkách milionů, nebo maximálně něco přes miliardu,“ uvedla. „Nesčítala jsem to.“
A podobně nejasná situace je i ve vztahu ke kurzarbeitu. Podle ministryně se zatím dopad nedá přesně vyčíslit. „Nevíme, kolik firem do toho vstoupí, jak moc bude to postižení,“ prohlásila Schillerová. A od ekonomů zní výhrady.
Vláda vysílá signál, že je připravená utratit cokoliv, konstatuje Horská
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské česká vláda svými posledními rozhodnutími vysílá trhu a domácnostem signál, že je připravena utratit cokoliv. „A i to, co nemá vybráno a co na daních ani nevybere, protože deficit jinými slovy znamená, že utrácíte víc, než jaké máte příjmy,“ konstatuje Horská.
Situaci, kdy rozpočet a schodek postrádají konkrétní obrysy, si nedokáže vysvětlit ani předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Sředula. „Buďto je to hra před volbami, aby se lidi nedozvěděli, jak to celé vypadá, nebo si to neumí úplně přesně představit a nebo je to ještě jiná otázka. Samozřejmě se vkrádá otázka přípravy rozpočtu pro volební rok (v roce 2021 proběhnou volby do Poslanecké sněmovny). To je taky velký otazník,“ uvedl.
Středula současně zdůrazňuje, že vyhlížený propad ve financích nejde pominout a někde se zaplatit musí. „A v tom případě nám chybí celá druhá strana rovnice. Bude to zaměstnanec, jeho rodina? Nebo existuje nějaký jiný obětní beránek, který to má zaplatit? To musí politik říct,“ uvedl.
Schillerová: Chceme se krizí proinvestovat
Šéfka státní kasy představu o příjmech má, minimálně pokud jde o rušení superhrubé mzdy a souvztažnou ztrátu pětasedmdesáti miliard. „Asi 75 až 76 miliard zůstane v kapsách našich zaměstnanců. A pro ně to bude velice výrazná pomoc v době krize, která podpoří spotřebu,“ prohlásila už v srpnu.
Tytéž naděje vkládá do utrácení i nyní. „Chceme, abychom se krizí proinvestovali, abychom podpořili spotřebu. To je náš cíl,“ říká a spoléhá na občany; podle ní totiž platí, že čím víc peněz lidé dostanou, tím víc utratí. „Počítáme, že se ekonomice bude vracet postupně právě to, že jsme nezaškrtili spotřebu a podpořili investice. Taková je naše filozofie,“ vysvětluje.
Ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová takový postup zpochybňuje. „Nevěřím argumentu, že peníze lidem nezůstanou v peněženkách a budou utráceny v obchodech. Pomůže to spíše vysokopříjmovým skupinám, které nemají sklon ke spotřebě, zvýšený s každou dodatečnou stokorunou nebo tisícikorunou na výplatní pásce. Takže si myslím, že v tuhle dobu to je opravdu dost nešťastné,“ říká.
Pilného skepse
Skeptický je také bývalý ministr financí a zastupitel hlavního města Prahy Ivan Pilný (ANO). „Statistiky všech bank ukazují, že lidé nevědí, co přijde, a začínají šetřit. Představa, že se to (zrušení superhrubé mzdy) přeleje do spotřeby, je poměrně naivní,“ uvedl.
Připomíná, že normální strategie při příchodu krize je si utáhnout opasky. „Teda ti, kteří můžou, protože jsou lidi, kteří už nemají kam si utáhnout opasek, těm se musí pomoct. Ale očekával bych, že budeme výrazně šetřit a že nebudeme dělat věci, které jsme mohli udělat za dobrých časů, ale teď na ně prostě není doba,“ zdůraznil.
Ministryně si nicméně stojí za svým: „Ekonomika poroste díky neseškrtané spotřebě a investicím.“
