Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Zástupci podnikatelů ale nejsou s výslednou verzí kurzarbeitu spokojení.
„My jsme dnes jako koaliční vláda dospěli ke konečné shodě na podobě zákona, který se týká takzavného kurzarbeitu. Je to forma trvalého zákona, kdy chceme řešit současnou ekonomickou krizi a reagovat na ni, nechceme už pokračovat v celoplošných opatřeních, která byla nezbytná a nutná na podporu ekonomiky v době, kdy jsme ji vypnuli. Každá dohoda je o kompromisu a jsem ráda, že jsme ke kompromisu dospěli, že jedna i druhá strana ustoupila, a věřím, že předkládáme do sněmovny zákon, který dává smysl a pomůže ekonomice,“ uvedla v pátek ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
„Budu upřímná, je to krvavý kompromis. Pro ministerstvo práce a sociálních věcí bylo důležité ochránit zaměstnance, to se nám podařilo,“ řekla k dohodě ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že sedmdesát procent náhrady čisté mzdy považuje za velmi dobrou zprávu pro zaměstnance, kteří budou moci z té částky vyžít po dobu zapojení firem v kurzarbeitu.
„Návrh zákona posíláme ve stavu legislativní nouze do Poslanecké sněmovny, tak abychom stihli schválit a dokončit celý legislativní proces,“ doplnila Maláčová s tím, že situaci teď navíc komplikují konající se senátní volby. „Ale pokusíme se udělat vše, aby návrh zákona byl schválen včas v příštích pěti týdnech. Také nás čeká debata o tom, jak nastavit kurzarbeit tak, aby splnil svou funkci. A já si myslím, že důležité je, aby zafungoval ve prospěch malých českých firem, což znamená 88 procent všech soukormých firem v České republice,“ uvedla.
Zmínila pak také to, že součástí návrhu jsou i pojistiky proti nadužívání. „Například zaměstnavatel, pokud bude pobírat kurzarbeit, se bude zavazovat, že nebude po tu dobu vyplácet dividendy ani podíly na zisku. A taky ho nebudou moci čerpat firmy, které mají sídlo v daňových rájích,“ dodala Maláčová.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji ještě schválit parlament a podepsat prezident.
Podle poslední verze novely z pátečního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát.
Odboráři a zaměstnavatelé už dřív ohlásili, že s nastavením nesouhlasí a budou usilovat o to, aby se při projednávání ve sněmovně upravilo. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je příspěvek pro pracovníky nízký a přijdou o velkou část příjmu.
Firmám zase nedává smysl, aby platily odvody i za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje. Požadavky měli i komunisti, kteří vládu podporují. Byli by rádi, aby podpora místo sedmdesáti procent z čistého dělala sedmdesát procent z hrubého, což se podle nich více přibližuje i návrhu odborů, připomněla redaktorka ČT Mariana Novotná. A dodala, že ke změnám by mohlo dojít i proto, že návrh bude projednáván ve stavu legislativní nouze, tedy zrychleně, byť půjde podávat pozměnovací návrhy.
Hospodářská komora návrhu mimo jiné vytýká, že kurzarbeit bude možné využít i v případě, že firma třeba i s několika tisíci zaměstnanci nebude mít uplatnění pro jednoho zaměstnance. Kurzarbeit by podle ní neměl být primárně nástrojem adresovaným jednotlivým zaměstnancům, ale zaměstnancům firmy, která se ocitla v obtížné mimořádné situaci a není schopna čelit vnějším vlivům vlastními silami.
„Jeho aktuální podoba je neflexibilní a má nastavený nízký strop maximální částky podpory,“ řekl pak k návrhu viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.
Podle Schillerové koalice pro normu podporu potřebuje, takže se o pravidlech kurzarbeitu v dolní komoře ještě povede debata.
Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok
Podle poslední verze novely by pracovník mohl zůstat doma až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.
Zdravotní pojištění by se platilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel.
O tom, jestli vláda od listopadu skutečně kurzarbeit zavede, rozhodne akutální situace v ekonomice, vyplývá z vyjádření vicepremiéra a ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO). Podle něj ekonomický vývoj v koronavirové krizi zatím „vůbec nevypadá špatně“.
„Já bych nepředbíhal. Tady je všechno dneska směřováno na jakési zlomové datum 1. listopadu. Kurzarbeit je dlouhodobý nástroj. Jestli bude zaveden 1. listopadu nebo 1. prosince, je věc druhá. Bude záviset hlavně na aktuální situaci na podnikatelském, průmyslovém a jiném trhu,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády Havlíček.
Podle něj šíření covidu-19 v Česku a dalších zemích může mít vliv na průmysl a poptávku. Podotkl, že republika je závislá na vývozu do Evropské unie. „Pokud by nastala situace, že se to bude zhoršovat, tak do toho nastoupáme (do kurzarbeitu). V současné situaci se ta ekonomika nevyvíjí vůbec špatně,“ uvedl vicepremiér. Podle něj je otázka, jak se bude situace dál vyvíjet v celé Evropě. Stav se vyhodnotí v říjnu.
Trvalý kurzarbeit je podle odborníků pro firmy přínosem
Zavedení kurzarbeitu podle trvalých pravidel bude pro firmy přínosné, protože nahradí sérii jednorázových pravidel a podpor trvalým systémovým řešením. To navíc bude více flexibilnější a zřejmě to ani nebude administrativně náročnější než programy Antivirus, vyplývá z vyjádření daňových odborníků a právníků.
„Bude určitě lepší, když se nastaví systém kurzarbeitu podle trvalých pravidel, než situaci řešit další sérií ad-hoc podpůrných programů, měnících se podle toho, která zájmová skupina dokázala lépe prosazovat svoje zájmy. Pro podnikání není nic důležitějšího než stabilní a spolehlivá pravidla,“ uvedl daňový poradce a jednatel KODAP Vlastimil Sojka.
I když podle něj bude zpočátku poměrně obtížné osvojit si nová pravidla i podmínky kurzarbeitu a jejich administrativní řešení, lze podle Sojky předpokládat, že v dalších obdobích už si s nimi zaměstnavatelé poradí celkem efektivně.
Expertka na řízení lidských zdrojů v PwC Andrea Linhartová Palánová upozornila, že se zatím nemluví o skutečné podstatě, kterou by měl kurzarbeit plnit. Tou je podle ní motivace ke změně, pomoc státu nastartovat nové pracovní možnosti nebo pomoc zaměstnavatelům k tomu, aby zlepšili dovednosti zaměstnanců.
„Pokud navíc dojde k tomu, že podmínky podpory nebudou definovány dostatečně přísně, čekají nás pouze dva možné scénáře. Tím prvním by bylo zneužívání dávek napříč trhem, tím druhým umělé živení těch pracovních míst, která již měla dávno zaniknout,“ uvedla. Nicméně má podle ní návrh šanci ochránit pracovní místa ohrožená extrémními situacemi.
„Považujeme za správné a důležité přenést teď ad hoc opatření z letošního jara, která měla sloužit jako akutní podpora pro firmy a jejich zaměstnance, do trvale dostupných instrumentů. Musíme totiž vycházet z toho, že ekonomika bude ještě dlouho a opakovaně žít s dočasnými omezeními,“ uvedl výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer. Dodal, že v Německu osvědčený model kurzarbeitu je jedním z takových instrumentů.
Pozitivní u ohlášených změn je podle advokáta Davida Šupeje z kanceláře Sedlakova Legal, že došlo k rozšíření případů, kdy zaměstnanci dosáhnou na podporu a zaměstnavatelům to umožní snížit náklady.
Negativně se naopak mohou projevit omezující podmínky pro maximální výši podpory. I tak ale podle něj půjde o nezanedbatelnou úsporu na straně zaměstnavatele. „Administrativně se podmínky podpory nejeví náročnější, než byla administrace programu Antivirus. Celý proces žádosti by měl fungovat elektronicky, takže v tomto ohledu by to pro zaměstnavatele neměla být zátěž navíc oproti tomu, s čím se setkali u Antiviru,“ dodal.
Podle daňové poradkyně Mazars Gabriely Ivanco se dosavadní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti v době restriktivních opatření vlády kvůli přílišné byrokracii a technickým problémům ukázala jako velice nešťastná a pro firmy těžko využitelná. Navíc je podle ní nynější kompenzace od státu v porovnání s navrhovanou úpravou velmi nízká.
„Bude-li nový zákon dostatečně flexibilní, spravedlivý a zároveň povede k podstatnému zjednodušení systému podpory firem v době mimořádných situací, splní tak svůj hlavní cíl zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců,“ uvedla.
„Oproti programu Antivirus je předkládaný návrh zákona komplexnější a může být využit flexibilněji,“ uvedl i advokát a partner v BDO Legal Lukáš Regec.
Podle odborníka BDO Legal Adama Husseina přijetí návrhu pro zaměstnavatele znamená snížení nákladů za dobu, kdy zaměstnanci pro překážky v práci nemohou vykonávat práci. Zároveň však podle něj zaměstnavateli přibude administrativa spojená s vyřizováním žádosti o podporu a předkládáním takzvaného měsíčního přehledu nároků, který je klíčový pro samotné vyplacení podpory od úřadu práce.
Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle „relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje“. Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.
