Nezaměstnanost v srpnu zůstala na stejné úrovni jako v červenci, kdy činila 3,8 procenta. Lidí bez práce meziměsíčně dokonce mírně ubylo, a to zhruba o šest set. Úřady práce evidovaly 279 078 nezaměstnaných, oznámila na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je český trh práce v dobré kondici díky vládní podpoře. Analytici ale míní, že růst nezaměstnanosti teprve přijde. Aktuální stagnaci čísel způsobují teď podle nich vládní programy, hlavně Antivirus.
Nezaměstnanost v srpnu zůstala na červencových 3,8 procenta
Podle ministryně v minulém měsíci bylo v evidenci úřadů 340 823 volných míst. Počet volných pracovních míst v srpnu oproti červenci vzrostl o 6540, meziročně jich ale ubylo o více než 9700, vyplývá z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR.
„Největší zájem je o pozice dělníků, uklízečů, řidičů nákladních aut, kuchařů a zedníků. Tři ze čtyř míst vyžadují pouze základní vzdělání,“ upřesnila Maláčová. Práci si v srpnu našlo přes 25 tisíc lidí.
I přes složité měsíce uplynulého půl roku trh práce v Česku podle Maláčové nadále vykazuje velmi dobrou kondici. „Stále máme nejnižší nezaměstnanost z celé Evropské unie podle aktuálních informací. Myslím si, že to je zásluha vládních opatření,“ uvedla ministryně.
Za dobrým vývojem je podle Maláčové hlavně kurzarbeitový program Antivirus a půlroční odpuštění odvodů. Důvodem je ale i to, že firmy nejdřív propouštěly agenturní pracovníky a cizince a omezily spolupráci s takzvanými dohodáři. Lidé v létě také čerpali dovolenou a absolventi vysokých škol začali později nastupovat do zaměstnání, dodala.
Zmíněných 279 tisíc lidí bez práce je zároveň nejvyšší srpnová hodnota od roku 2017. Oproti červenci počet nezaměstnaných klesl téměř o šest stovek, míra nezaměstnanosti meziročně však stoupla o 1,1 procentního bodu. Loni na konci osmého kalendářního měsíce bylo bez práce o 74 289 lidí méně než letos, vyplývá také z údajů Úřadu práce ČR.
„V současné době zaznamenáváme zvýšenou poptávku po pracovních příležitostech, kde je možnost práce z domova, zkrácené pracovní doby či sdíleného pracovního místa,“ uvedl ředitel odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín. Podle jeho odhadu bude nezaměstnanost v září dále stagnovat, případně se mírně zvýší.
„Nezaměstnanost zůstává dál velmi nízká, avšak ochota lidí měnit práci se nepochybně snížila,“ konstatuje ekonom ČSOB Petr Dufek. Dá se se podle něho také předpokládat, že podzimní měsíce přinesou zvýšení počtu nezaměstnaných.
„Nikoliv proto, že bude končit tuzemský antivirus, který se využívá čím dál méně, ale především proto, že bude všude více jasné, jak to bude se zakázkami. Ostatně průzkumy mezi firmami dál potvrzují vyšší ochotu propouštět a to, že k tomu nedochází už nyní, je spíše otázkou vyčkávání,“ dodal.
Propouštět se chystá asi třetina firem, ukazuje analýza
Nejnovější analýza průmyslu ukazuje, že propouštět se chystá zhruba třetina firem, další vyčkávají, jak se vyvine na podzim situace kolem koronaviru a jeho dopadů. Výrobním společnostem výrazně klesl objem domluvených zakázek, což se projevilo v jejich nižším vytížení. Aktuálně mají zaměstnány kapacity na 65 procent a ani koncem roku nebude situace o mnoho lepší – predikce vytíženosti je 75 procent. Vyplývá to z analýzy českého průmyslu, která vychází z dat získaných během 253 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu od června do srpna letošního roku.
„Většina zaměstnavatelů dělá maximum, aby nemusela propouštět. Firmy nechtějí hodit své zaměstnance přes palubu a navíc vědí, že každá krize jednou odezní a pak bude zase velmi těžké sehnat kvalitní zaměstnance,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Propouštět podle analýzy plánuje třetina průmyslových firem (32,3 procenta), a to v průměru o 11,5 procenta. Naopak více než desetina firem (13,6 procenta) uvedla, že se bude snažit využít situaci, kdy se na pracovním trhu po dlouhé době ocitnou kvalitnější zaměstnanci, k navýšení svých zaměstnaneckých kapacit (v průměru o 5,9 procenta). Polovina společností (54,1 procent) kapacity zatím měnit nebude.
Výzkum dále ukázal, že více než polovina průmyslových firem v ČR (54,5 procenta) aktuálně řeší pokles svých zakázek. Třetina společností (36,4 procenta) je ráda, že si dokázala udržet stejný objem práce, a pouze desetina ředitelů (9,1 procenta) uvedla, že se jejich firmě podařilo získat zakázek více než ve stejném období minulého roku. O zakázky přišly zejména malé a střední firmy, plyne z analýzy.
Analýzu připravilo Národní centrum Průmyslu 4.0 při příležitosti Národního průmyslového summitu, který se uskuteční příští středu v Betlémské kapli v Praze, mimo jiné za účasti premiéra Andreje Babiše (ANO). Národní centrum Průmyslu 4.0 je otevřená akademicko-průmyslová platforma propojující inovační leadery, univerzity, firmy a oborové organizace, jejichž cílem je společně přispět k rozvoji takzvaného Průmyslu 4.0 v České republice. Centrum je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.
Nezaměstnanost postupně poroste
S tím, že během zbytku roku lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti, souhlasí hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. Podle něho by letos měla vystoupat k úrovni šesti procent.
„To proto, že bude postupně slábnout efekt opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo program Antivirus, zavádějící specifickou formu kurzarbeitu. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti,“ řekl.
Podobný vývoj očekává také generální ředitel české pobočky personálně poradenské společnosti Randstad Jacek Kowalak. „Další významná vlna propouštění zatím nepřišla, a to i díky podpůrnému programu Antivirus, který vláda nově prodloužila až do konce října. Reálný dopad koronavirové krize se nejspíš plně projeví až v období, kdy doběhnou všechny typy státní podpory, a zároveň skončí zvýšená poptávka po sezonních pracovnících,“ uvedl.
Upozornil také, že proti minulosti nyní nezaměstnanost roste více ve velkých městech jako Praha nebo Brno. „Důvodem je hlavně odlišná struktura pracovních míst v metropolích, které jsou závislé na turistickém ruchu a službách,“ dodal.
Meziměsíčně nejvíce rostla nezaměstnanost v Přerově, Praze a Mostu
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 22 okresů. Nejvíce stoupl v Přerově, a to o 3,5 procenta. Následovala Praha a Most s nárůstem o 3,3 procenta. V 55 regionech nezaměstnanost v srpnu oproti červenci naopak klesla. Nejvíc na Písecku a na Jesenicku, a to o 9,3 procenta, respektive 7,4 procenta.
Nejnižší nezaměstnanost v celém Česku, 1,8 procenta, vykazoval ke konci srpna okres Rychnov nad Kněžnou. Shodně dvouprocentní nezaměstnanost hlásí úřady práce v okresech Praha-východ, Jindřichův Hradec a Pelhřimov. Na opačném konci žebříčku je Karvinsko s nezaměstnaností 8,2 procenta a Mostecko se sedmi procenty lidí bez práce.