Havlíček o kurzarbeitu: zaměstnanci budou až čtyři dny doma a dostanou až 70 procent mzdy

Nahrávám video

Kurzarbeit v Česku bude spouštět svým rozhodnutím vláda a umožní ponechat zaměstnance až čtyři dny v týdnu doma. Dostávat budou 50 až 70 procent mzdy. V Událostech, komentářích to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle opozičního poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) sice vypadají parametry dobře, ale neustále se mění. Vláda podle něj léto prolenošila a klíčový zákon dotahuje na poslední chvíli.

Zákon zavádějící kurzarbeit, tedy možnost zkráceného úvazku, na který přispěje stát, má nahradit program Antivirus vytvořený v nouzi během jarního ekonomického útlumu. Postupně byl Antivirus prodloužen až do října, podle Karla Havlíčka bude zákon o kurzarbeitu účinný od počátku listopadu.

Zatímco podle Jana Bartoška má příprava zákona zpoždění, protože ministři „celé prázdniny prolenošili, a teď řešíme podobu, která ještě včera měla jinou podobu než dnes“, podle Havlíčka tomu tak není.

„Není pravda, že kurzarbeit přichází pozdě, přichází v době, kdy Antivirus expiruje přirozeným způsobem. Splnil svůj účel,“ zdůraznil. To, že se parametry kurzarbeitu do poslední chvíle před očekávaným středečním projednáním ve vládě mění, je podle něj v pořádku, protože je potřeba shodnout se se zaměstnavateli. A to se povedlo, zdůraznil Havlíček.

„Zástupci dvou největších svazů – Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory – řekli, že tak, jak jsme jim představili parametry kurzarbeitu, tak je to pro ně čitelné, dělatelné, a že to bude poprvé v historii České republiky, kdy kurzarbeit projde,“ tlumočil.

Upřesnil, že systém rozloží zátěž spočívající ve zkrácené pracovní době mezi zaměstnance, zaměstnavatele i stát. „Zaměstnavatel ponese sociální a zdravotní pojištění, zaměstnanec dostane 50 až 70 procent ze své mzdy a stát nese těch 50 až 70 procent,“ přiblížil Karel Havlíček.

Startovacím mechanismem má být rozhodnutí vlády jako „pružné a rychlé řešení“. Kdyby bylo spouštění navázáno například na statistiky nezaměstnanosti nebo vývoj HDP, dokázal by stát reagovat až s několikaměsíčním zpožděním, míní.

Jan Bartošek připustil, že parametry, jak je Havlíček naznačil, mohou být pro opozici přijatelné. V zákoně mu chybějí dva prvky, které považuje za důležité. „Jak je možné, že neobsahuje to, že firmy, které si během posledního půl roku odvedly dividendy, mohou přijít za státem a říct, dej nám peníze na podporu zaměstnanosti? A druhá věc, jsem přesvědčen, že tento zákon by měl podporovat firmy, které mají sídlo a daní v České republice,“ uvedl.

O kurzarbeitu by měla ve středu jednat vláda. Havlíček připustil, že by zákon ještě nemusel kabinetem projít, v tom případě je připraven dopracovat jej do pátku. Potom by zamířil do sněmovny, která jej zřejmě projedná zrychleně ve stavu legislativní nouze, aby skutečně byl účinný již od 1. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 5 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 20 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 23 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

Evropský pohled