Havlíček o kurzarbeitu: zaměstnanci budou až čtyři dny doma a dostanou až 70 procent mzdy

10 minut
Události, komentáře: Firmy vyhlížejí kurzarbeit
Zdroj: ČT24

Kurzarbeit v Česku bude spouštět svým rozhodnutím vláda a umožní ponechat zaměstnance až čtyři dny v týdnu doma. Dostávat budou 50 až 70 procent mzdy. V Událostech, komentářích to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle opozičního poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) sice vypadají parametry dobře, ale neustále se mění. Vláda podle něj léto prolenošila a klíčový zákon dotahuje na poslední chvíli.

Zákon zavádějící kurzarbeit, tedy možnost zkráceného úvazku, na který přispěje stát, má nahradit program Antivirus vytvořený v nouzi během jarního ekonomického útlumu. Postupně byl Antivirus prodloužen až do října, podle Karla Havlíčka bude zákon o kurzarbeitu účinný od počátku listopadu.

Zatímco podle Jana Bartoška má příprava zákona zpoždění, protože ministři „celé prázdniny prolenošili, a teď řešíme podobu, která ještě včera měla jinou podobu než dnes“, podle Havlíčka tomu tak není.

„Není pravda, že kurzarbeit přichází pozdě, přichází v době, kdy Antivirus expiruje přirozeným způsobem. Splnil svůj účel,“ zdůraznil. To, že se parametry kurzarbeitu do poslední chvíle před očekávaným středečním projednáním ve vládě mění, je podle něj v pořádku, protože je potřeba shodnout se se zaměstnavateli. A to se povedlo, zdůraznil Havlíček.

„Zástupci dvou největších svazů – Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory – řekli, že tak, jak jsme jim představili parametry kurzarbeitu, tak je to pro ně čitelné, dělatelné, a že to bude poprvé v historii České republiky, kdy kurzarbeit projde,“ tlumočil.

Upřesnil, že systém rozloží zátěž spočívající ve zkrácené pracovní době mezi zaměstnance, zaměstnavatele i stát. „Zaměstnavatel ponese sociální a zdravotní pojištění, zaměstnanec dostane 50 až 70 procent ze své mzdy a stát nese těch 50 až 70 procent,“ přiblížil Karel Havlíček.

Startovacím mechanismem má být rozhodnutí vlády jako „pružné a rychlé řešení“. Kdyby bylo spouštění navázáno například na statistiky nezaměstnanosti nebo vývoj HDP, dokázal by stát reagovat až s několikaměsíčním zpožděním, míní.

Jan Bartošek připustil, že parametry, jak je Havlíček naznačil, mohou být pro opozici přijatelné. V zákoně mu chybějí dva prvky, které považuje za důležité. „Jak je možné, že neobsahuje to, že firmy, které si během posledního půl roku odvedly dividendy, mohou přijít za státem a říct, dej nám peníze na podporu zaměstnanosti? A druhá věc, jsem přesvědčen, že tento zákon by měl podporovat firmy, které mají sídlo a daní v České republice,“ uvedl.

O kurzarbeitu by měla ve středu jednat vláda. Havlíček připustil, že by zákon ještě nemusel kabinetem projít, v tom případě je připraven dopracovat jej do pátku. Potom by zamířil do sněmovny, která jej zřejmě projedná zrychleně ve stavu legislativní nouze, aby skutečně byl účinný již od 1. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 7 mminutami

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
před 2 hhodinami

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
před 10 hhodinami

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
před 15 hhodinami

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
včera v 20:28

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
včera v 19:47

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
včera v 15:37

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
včera v 14:44
Načítání...