Program Antivirus potrvá až do konce října

Nahrávám video

Vláda schválila prodloužení programu Antivirus, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a chránit je před propuštěním. Fungovat bude do konce října. Na Twitteru to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Program platí od 12. března a měl původně skončit na konci srpna, Maláčová ale už dříve avizovala, že bude prosazovat jeho prodloužení.

„Vláda schválila prodloužení ‚Áčka‘ i ‚Béčka‘ z programu Antivirus do října. Stále totiž existují podniky, které potřebují pomoc,“ napsala Maláčová na Twitteru. Podle ministerstva práce budou náklady na prodloužení vyplácení obou příspěvků 4,25 miliardy korun.

Program Antivirus dosud zahrnoval tři druhy podpor:

  • Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy.
  • Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.
  • Podpora C představuje odpuštění sociálních odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí.

Maláčová po jednání vlády řekla, že prodloužení režimu C by vyžadovalo změnu zákona. Odpuštění odvodů menším firmám tak podle ní skončí se závěrem srpna a firmy od září znovu budou odvody platit.

Dosud se podle Maláčové zaplatilo za fungování programu od poloviny března zhruba sedmnáct miliard. „Je to levnější než podpora v nezaměstnanosti,“ poznamenala ministryně. Podle ní náklady na jedno procento nezaměstnanosti, tedy zhruba 70 tisíc osob bez práce, činí 1,7 miliardy korun měsíčně.

K 21. srpnu podle údajů ministerstva úřady práce evidovaly 280 500 uchazečů o zaměstnání, tedy zhruba o 53 100 víc než na konci února. Nezaměstnanost se od té doby zvedla ze 3,0 na 3,87 procenta. Na podporách v nezaměstnanosti stát podle dat resortu vydal od 1. března do konce července 4,48 miliardy korun.

Kurzarbeit má zajistit mimořádná schůze sněmovny

V budoucnu by měl vládní program zavedený kvůli epidemii koronaviru nahradit takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

Podle Maláčové se parametry kurzarbeitu nyní připravují. „Potřebujeme, aby do dvou týdnů prošel vládou, a my mohli pak požádat o mimořádnou sněmovnu,“ přiblížila. Program by podle ní měl být připraven od začátku listopadu a spouštěn by byl v případě, že by zemi kvůli hospodářské krizi hrozil výrazný růst nezaměstnanosti. Využívat by se mohl ale i při živelních pohromách.

Odbory a zaměstnavatelé požadovali prodloužení Antiviru do konce roku. Někteří členové vlády původně také mluvili o tomto termínu. Maláčová v pondělí o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu jednala s odboráři. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly shoda na podobě odborů, zaměstnavatelů a vlády zatím není a bude složité pravidla upravit tak, aby stihla platit od ledna.

Podle údajů ministerstva práce podporu z programu Antivirus dostalo 57 459 firem. Na příspěvcích A získaly 6,12 miliardy, na podpoře B pak 11,17 miliardy. Úřady práce poslaly náhradu mzdy 777 455 zaměstnancům.

Podle některých odborníků stát tak přispívá i na pozice, které by bez podpory neměly šanci se dál udržet a už by neexistovaly. Podle iniciativy ekonomů a dalších expertů KoroNERV-20 je nežádoucí, aby Antivirus konzervoval minulý stav ekonomiky a bránil modernizaci. Uskupení navrhuje Antivirus ukončit a zavést dlouhodobý kurzarbeit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 11 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...