Koaliční strany se dohodly na pravidlech kurzarbeitu. Zkrácenou práci s částí výdělku od státu by mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýš ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy, uvedlo na webu ministerstvo financí. Vláda bude kurzarbeit projednávat znovu v pátek.
Koalice se shodla na podobě kurzarbeitu. Povolovat by ho mohla jen vláda
Kabinet by měl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) v pátek jednat i o ošetřovném. Podle mluvčího kabinetu Vladimíra Vořechovského program počítá ale pouze s kurzarbeitem, protože na ošetřovném shoda v koalici stále není.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) doufá, že v pátek vláda návrh pravidel kurzarbeitu schválí. Řekla, že ve středu při koaliční videokonferenci s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) došly ke shodě. Po zmatcích kolem schvalování návrhu z minulého týdne ale nechtěla věc komentovat. Odmítla přiblížit i parametry dohody.
Podle Schillerové se ve středu koalici podařilo dosáhnout „přijatelného kompromisu pro všechny strany“ a cílem je jeho co nejrychlejší projednání. Podle plánu se má opatření zavést od listopadu a má navázat na dočasný program Antivirus.
Kurzarbeit má upravit novela o zaměstnanosti z dílny ministerstva práce. Návrh se několikrát měnil. Podle ministerstva financí je v koalici shoda na tom, že opatření by měla aktivovat vždy jen vláda svým nařízením při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví. V novele z minulého týdne byly vyjmenovány také epidemie, kyberútok či přírodní pohroma.
Pracovník by mohl doma zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to až rok. Dostával by od státu 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Firma by hradila sociální odvody i za neodpracované hodiny, a to ze 70 procent hrubého. Zdravotní pojištění by se platilo z běžného plného výdělku.
Odbory a zaměstnavatelé už dřív uvedli, že s takovým nastavením nesouhlasí. Odboráři požadovali například vyšší částku od státu. Také komunisté, kteří vládu podporují, zmiňovali 70 procent hrubého. Zaměstnavatelům zas vadilo, že by měli platit sociální odvody i za neodpracovanou dobu. Podle firem to není pomoc.
Ministerstvo práce navrhuje také prodloužit ošetřovné na celou dobu karantény či výuky na dálku a poskytovat ho na děti do 13 let. Nyní se vyplácí zaměstnancům z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům na školáky do 16 let pak až 16 dnů. Podle politiků ANO úprava není potřeba, protože karanténa trvá deset dnů a školy se plošně nezavírají.
Ministryně práce dále navrhla trvalé snížení platů politiků a soudců. Platová základna politiků odpovídá 2,5násobku průměrného platu státních zaměstnanců z předminulého roku, u soudců je to trojnásobek. Podle návrhu by to měl být nově ve skutečnosti dvojnásobek celostátní předloňské průměrné mzdy. Schillerová v pondělí řekla, že předloží vlastní návrh zmrazení platů ústavních činitelů. Ve středu podle Maláčové na toto téma nedošlo.
