Zaměstnanci možná získají ze zrušení superhrubé mzdy méně, než vláda původně chtěla

Nahrávám video

Vláda by mohla od ledna navrhnout menší snížení daní zaměstnancům, než ještě v září slibovala. Místo plánovaných 15 procent z hrubé mzdy by se mohl kabinet vrátit k 19 procentům. Důvodem skromnější varianty zrušení superhrubé mzdy jsou ekonomické dopady pandemie. Státní rozpočet na příští rok má vláda schvalovat v pondělí.

Druhá vlna pandemie a vážná epidemická situace může ovlivnit podobu klíčové vládní priority, tedy zrušení superhrubé mzdy a souvisejícího poklesu daní. Ještě před třemi týdny počítal premiér se snížením daní zaměstnancům z dnešních 20 na 15 procent. 

„Přicházíme s návrhem, který je lepší, než máme v programovém prohlášení vlády. Teď zkrátka říkáme, že na dva roky chceme snížit daně lidem na 15 procent,“ uvedl Andrej Babiš (ANO) 27. září. 

Časy se mění

Nyní–- po uzavření části ekonomiky – mluví jeho vicepremiéři Alena Schillerová a Karel Havlíček (oba nestraníci za ANO) jinak. Vláda by se podle nich měla kvůli rozpočtovým dopadům vrátit k programového prohlášení. To znamená k 19 procentům z hrubé mzdy.

Podle výpočtů ministerstva financí by při snížení daní z 20 na 19 procent každý rok vypadlo z veřejných rozpočtů (tedy státního rozpočtu, rozpočtu obcí a rozpočtů krajů) celkem 22,3 miliardy korun. Při radikálnější variantě, s 15 procenty, by činil tento výpadek každý rok 74 miliard.

„Vzhledem k tomu, že jsme ve druhé vlně, já už vidím, že je celá řada nových výdajů, které se začínají objevovat, tak každá varianta, která bude vůči rozpočtu úspornější,  je pro mě jako pro ministryni financí lepší,“ řekla Schillerová.

Na dotaz, zda tedy bude prosazovat spíše 19 procent, odpověděla: „Já o tom povedu debatu.“

Také Havlíček v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce připustil, že by se z ekonomických důvodů přikláněl k sazbě 19 procent. Na tuto variantu by však doplatili živnostníci, proto by chtěl u nich postupovat jinou cestou, aby se tak nestalo. 

Šéf druhé koaliční strany ČSSD Jan Hamáček k tomu řekl, že je to jedna z možností, o které se bude jednat. „Ty konkrétní kontury budou záviset na vývoji státního rozpočtu a samozřejmě situace není dobrá,“ dodal. 

Tisíce, či stovky pro zaměstnance měsíčně navíc?

Kabinet si od zavedení 15procentní sazby z hrubé mzdy sliboval, že by lidem vzrostly čisté platy měsíčně až o tisíce.

  • Hrubá mzda                                            Čistá mzda         
    (v Kč/měsíc)                                           (v Kč/měsíc)
  • 20 000                                                               + 1020
  • 30 000                                                               + 1530
  • 40 000                                                               + 2040
  • 60 000                                                               + 3060
  • 80 000                                                               + 4080
  • Zdroj: Ministerstvo financí

Při 19procentní sazbě by většině lidí stoupla čistá mzda měsíčně o několik stovek.

  • Hrubá mzda                                                  Čistá mzda
    (v Kč/měsíc)                                                  (v Kč/měsíc)
  • 20 000                                                                    + 220
  • 30 000                                                                    + 330
  • 40 000                                                                    + 440
  • 60 000                                                                    + 660
  • 80 000                                                                    + 880
  • Zdroj: Ministerstvo financí

Právě variantu se sazbou 19 procent podporuje i část opozice. Například místopředseda rozpočtového výboru sněmovny a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Ten zároveň přichází s návrhem zvýšit slevu na poplatníka na zhruba 34 tisíc (ze současných 24 840 korun), což by pomohlo nejen živnostníkům. 

„Každopádně teď bychom pravděpodobně odložili zrušení supehrubé mzdy, byť jsme to třeba před rokem navrhovali, ale tehdy situace byla úplně jiná,“ řekl předseda hnutí STAN, poslanec Vít Rakušan.

Definitivně by měla koalice rozhodnout o zrušení superhrubé mzdy v pondělí, uvedla ministryně financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 3 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 14 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...