Hamáček označil daňový balíček za nezodpovědnou sekeru, Piráti za šílenost

Předseda vládní ČSSD Jan Hamáček označil schválení daňového balíčku za nezodpovědnou sekeru zaseklou poslanci ANO, ODS a SPD. Místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík pak mluví o nových daňových změnách jako o rozpočtové šílenosti a pardubický hejtman Martin Netolický z ČSSD kvůli daním vyzval stranu k odchodu z vlády. A podle rozpočtové rady se jedná o největší zásah do daňových příjmů v historii Česka. Jan Skopeček z ODS považuje změny ale za dobrou zprávu, která povede k růstu čistých příjmů zaměstnanců. Sněmovna schválila snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta po zrušení superhrubé mzdy, ale také faktické zvýšení slevy na poplatníka.

Hamáček na Twitteru napsal, že sněmovnu při hlasování o daňovém balíčku opustil rozum. „V příštích měsících a letech nás bude hlava bolet nejen z následků covidu, ale i z nezodpovědné sekery zaseklé poslanci ANO, ODS a SPD,“ uvedl.

„Zrušení superhrubé mzdy v podání ANO a ODS je pokračování pravicového experimentu rovné daně expremiéra Mirka Topolánka. Navíc není časově omezeno, což je v rozporu se slibem, který dal prezidentu republiky Miloši Zemanovi premiér Babiš,“ uvedl Hamáček.

Zeman zrušení superhrubé mzdy dříve podpořil pod podmínkou, že bude trvat pouze dva roky. V pátek potvrdil jeho mluvčí Jiří Ovčáček, že prezident premiérovi v tom, že politický závazek dodrží a zrušení superhrubé mzdy bude platit jen dva roky, věří. V zákonu časové omezení platnosti daňové změny uvedeno není.

„Omezení daňové změny na dva roky je uvedeno v důvodové zprávě jako politický závazek. Pan prezident věří panu premiérovi, že tento závazek dodrží,“ uvedl Ovčáček. „Pokud jde o daňovou změnu samotnou, je nyní nutné vyčkat na dokončení legislativního procesu,“ dodal.

Hamáček také uvedl, že schválená verze předpisu ohrozí dlouhodobé fungování zdravotního i sociálního systému. „Hrozí privatizace nemocnic či kolaps důchodů. Méně peněz budou mít i obce a kraje, pocítí to každý. Jediné, co jsme mohli podpořit, a také jsme podpořili, bylo zvýšení slevy na poplatníka ve výši průměrné mzdy. To je jediná reálná pomoc 'dolním deseti milionům občanů',“ uvedl Hamáček.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odhadla dopad schválených poslaneckých změn do veřejných rozpočtů zhruba na 130 miliard korun. Z toho jen na státní rozpočet podle ní připadne 87 miliard.

Daňový balíček teď musí schválit senátoři, ministryně financí ale očekává, že ho Senát poslancům vrátí.

Jde o dosud největší zásah do daňových příjmů, varuje rozpočtová rada

Podle Národní rozpočtové rady představuje toto schválení daňového balíčku největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné České republiky. Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak podle ní přesáhne sto miliard korun, tedy zhruba dvě procenta HDP. Důsledkem bude mimo jiné dosažení takzvané dluhové brzdy 55 procent HDP již v roce 2025. Ta stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Výpadek na úrovni celého sektoru veřejných institucí bude podle rady příští rok činit 128 miliard korun. Na DPH a spotřebních daních by se podle jejích propočtů mohlo díky zvýšení čistých příjmů obyvatel a následně vyšší spotřebě vybrat zhruba 20 miliard korun. 

Na sazbách byla dohoda, změnu postoje ČSSD nevysvětlila, říká Babiš

Premiér Andrej Babiš v pátek zdůraznil, že na sazbách daně z příjmu 15 a 23 procent byla v srpnu v koalici shoda a změnu postoje ČSSD ministrům za ANO nevysvětlila.  „Byla jasná dohoda koncem srpna. Potom se to nějak změnilo, nám to nebylo vysvětleno. My máme svědomí čisté,“ řekl Babiš. „Nevím, proč členové ČSSD vyzývají pana Hamáčka přes média. Ať si to vyřeší někde na předsednictvu nebo nás do toho nezatahují,“ doplnil. Pokud by sociální demokraté skutečně chtěli koalici opustit, tak s tím podle něj hnutí ANO nic nenadělá.

A uvedl, že naopak ČSSD neprojednala s koaličním partnerem podporu pro návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Podle Babiše to bude mít dopad na rozpočet 35 miliard korun.

Piráti označují daňový balíček za šílenost

Ferjenčík České televizi řekl, že daňový balíček je z hlediska rozpočtové politiky „prostě šílenost“, na kterou stát nemá peníze. Dopad do rozpočtu státu a samospráv bude obrovský. „Zákon jako celek je prostě iracionální,“ dodal Ferjenčík.

Podle předsedy lidovců Mariana Jurečky ministryně Schillerová nedokázala představit výhody superhrubé mzdy na konkrétních příkladech lidí s průměrnými příjmy, dětmi nebo hypotékou. „Mlčela, protože by argumentačně prohrála,“ napsal na adresu ministryně Jurečka. 

Šéf poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek upozornil, že schválení daňového balíčku odnesou v České republice všichni občani. „Dluhy, dluhy, dluhy. Zaslouží si to ta mladá generace? To si nezasloužíme ani my šedesátníci, prosím, kolegové, nedopouštějte se rozpočtového zločinu,“ prohlásil Kalousek. 

Netolický vyzval ČSSD k odchodu z vlády, podle Hamáčka to není na pořadu dne

„Je to závěr čtyřletého populistického snažení (Andreje) Babiše, které skončí nejen krizí společenskou, ale také ekonomickou,“ uvedl na facebooku v reakci na přijatý daňový balíček pardubický hejtman Martin Netolický z ČSSD a vyzval zároveň stranu k odchodu z vlády, která podle něj přestala fungovat. Pokud totiž podle něho ČSSD z vlády neodejde, bude pro smích.

 Kvůli snížení daní podle Netolického nyní bude muset zeštíhlet veřejný sektor. „Asi chce vláda méně krajů, méně obcí, méně veřejných služeb. Dobře. Je ovšem nutné velmi rychle snížení příjmů doprovodit dramatickými úsporami. Pokud k tomu nedojde, skončíme jako jižní státy, kterým jsme se donedávna smáli,“ uvedl.

Pardubický kraj podle Netolického schválenými daňovými změnami přijde po započítání všech přijatých změn bez kompenzací o 800 milionů korun ročně, tedy o 3,2 miliardy korun za čtyři roky.

Pro odchod sociálních demokratů z vlády s ANO se teď vyslovilo i několik dalších straníků. „V situaci, kdy je nutné denně řešit koronavirovou krizi, není na místě se zabývat výzvami k odchodu z vlády. Není to na pořadu dne,“ reagoval ale v pátek Hamáček.

Také podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) není v nynější krizi šťastné prásknout dveřmi, i když souhlasí, že hejtman Netolický je oprávněně znepokojen tím, jak je ohroženo financování krajů.

Skopeček řekl, že je rád, že se po letech pokusů ODS konečně podařilo superhrubou mzdu zrušit. Občanští demokraté přijdou při projednávání návrhu na příští rok s variantami, kde je možné ušetřit na výdajové straně rozpočtu.

„Když se někde daně snižují, musí se hledat úspory,“ řekl. Podle Skopečka ale bude také nutné kompenzovat výpadek obcím a krajům.

Sněmovna podpořila i návrh Pirátů

Sněmovna v balíčku schválila i Ferjenčíkův návrh na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Ta dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok, příští rok by podle pirátského poslance činila 34 125 korun.

Ferjenčík ale podotkl, že nepředpokládal, že sněmovna jeho návrh schválí v kombinaci s dalším. „Neočekávali jsme, že ve chvíli, kdy sněmovna schválila náš návrh, že potom poslanci ANO schválí sazbu 15 procent,“ dodal. 

Daňový balíček počítá také se zavedením stravenkového paušálu nebo zvýšením spotřební daně z tabákových výrobků.

Rozpočet se příští rok dostane do deficitu 480 miliard korun, upozorňují odbory

 „Včerejší (čtvrteční) bezprecedentní rozhodnutí sněmovny v oblasti daní bude mít dle nás velmi vážné dopady do veřejných rozpočtů,“ uvedl k schváleným daňovým změnám předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Důsledky podle odborů pocítí také rozpočty měst a obcí. „Kdo si myslí, že tyto dopady není nutné platit, tak se plete,“ varoval.

Kvůli daňovým změnám schváleným sněmovnou se státní rozpočet příští rok dostane  podle odhahů ČMKOS do deficitu zhruba 480 miliard korun, poslanci přitom v říjnu schválili schodek 320 miliard korun. Největší dopad do veřejných financí bude mít podle odborů zrušení superhrubé mzdy, které připraví stát, kraje a obce o více než 90 miliard korun, uvedly na Twitteru.

Co může přinést snížení spotřební daně u nafty

Na snížení spotřební daně z nafty ušetří dopravci i běžní motoristé, cena nafty na čerpacích stanicích by mohla klesnout o pět až deset procent. Státní rozpočet naopak přijde přibližně o šest miliard korun. Uvedli to ekonomové, dotázaní v anketě agentury ČTK . Podle dopravců pomůže snížení daně tuzemským firmám v mezinárodní konkurenci, zlevnění služeb však kvůli výraznějšímu zdražení mýta očekávat nelze.

Sněmovna ve čtvrtek schválila snížení spotřební daně z motorové nafty z 10,95 Kč na 9,95 Kč za litr. To sice nemusí automaticky znamenat snížení cen čerpacích stanic, většina oslovených ekonomů však v mírné zlevňování nafty věří.

„Domníváme se, že prodej pohonných hmot je vysoce konkurenční prostředí a zákazníci by měli snížení sazby zaznamenat v poklesu cen nafty na čerpacích stanicích, a to přibližně o pět až deset procent,“ míní specialista na nepřímé daně z PwC ČR Tomáš Hajdušek. Efekt na konečných cenách nafty očekává i daňový poradce Kodap Jan Kašpar. Upozornil, že zlevnění by měli pocítit nejen kamionoví dopravci, ale ostatní majitelé naftových vozů.

„Rozhodnutí je pro české dopravce velmi důležité. Hlavní konkurenti z Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska nebo Litvy přijíždějí s plnými nádržemi levnější nafty a to je zvýhodňuje v soutěži o zákazníka. Snížení zmenší ten rozdíl, pomůže i jiným podnikatelům,“ uvedl mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix.

Připomněl ale, že vedle snížení daně od příštího roku vzrostou mýtné sazby. Růst bude přitom vyšší, než úspora z nižší daně. Zákazníci kamionových dopravců se proto budou podle Felixe muset připravit spíše na zvýšení cen. „Sazba (za mýto) za kilometr na dálnici bude pro těžkou soupravu o 85 haléřů vyšší, zatímco nižší daň zlevní kilometr o 30 haléřů,“ podotkl Felix. Zatímco zdražení mýta však podle něj ovlivní tuzemské i zahraniční dopravce stejně, snížení daně by mělo podpořit především české firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 3 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 8 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 17 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...