Poslanci díky hlasům vládních stran a komunistů schválili ve středu základní parametry rozpočtu. Nikdo se však netají tím, že 320miliardový schodek nejspíše nebude reálný. Všeobecně se hovoří o dosud nejasném vlivu daňového balíčku s případným zrušením superhrubé mzdy, opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje za zásadní problém i to, že druhá vlna koronavirové pandemie zasáhla Česko silněji, než předpokládala prognóza, z níž ministerstvo financí při sestavování rozpočtu vycházelo. Poslanec vládní ČSSD Roman Onderka přesto trvá na tom, že je potřeba rozpočet, byť nepřesný, včas schválit a vyhnout se provizoriu. Poslanci diskutovali v Událostech, komentářích.
V jakém stavu budou státní finance 31. prosince 2021, těžko nyní říci. Na tom, že to neprozradí ani stávající návrh státního rozpočtu, se shodují politici koaliční i opoziční. Zásadní bude, jak dopadne hlasování o daňovém balíčku v druhé polovině příštího týdne. Ostatně i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila: „Nemohla jsem sestavit rozpočet, včetně balíčku, protože tam nejsou jenom minusy, jsou tam i plusy, včetně balíčku, o kterém ještě dnes vůbec nevíme.“
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru a opoziční poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) se domnívá, že s daňovými změnami měla vláda přijít mnohem dříve. Soudí, že podnikatele nyní postavila do situace, kdy budou muset na změny reagovat bleskově v období mezi svátky. Poukázal, že pokud daňový balíček 20. listopadu projde, půjde do Senátu, o kterém si však podle Ferjenčíka nikdo nedělá iluze, že by jej bez výhrad podpořil. Na jeho projednání má ovšem 30 dnů.
„To znamená, dá se očekávat, že někdy 20. prosince se to vrátí do sněmovny, takže těsně před Vánoci to snad v nějaké podobě projde sněmovnou, pak to snad prezident stihne podepsat do 1. ledna. A firmy budou mezi svátky přepisovat své informační systémy na účetnictví, budou dotahovat kolektivní smlouvy. Je to obrovská nejistota, všem to zkomplikuje předvánoční období – jenom proto, že se ČSSD s ANO nedokázaly dohodnout o dva měsíce dřív,“ zdůraznil pirátský poslanec.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek je však přesvědčen, že neznámý dopad daňového balíčku není jediný problém, se kterým se bude nový rozpočet potýkat. Míní, že návrh neodpovídá ekonomické realitě i bez daňových změn. „Je postaven na scénáři, který nepočítal s masivní druhou vlnou a restriktivními opatřeními. Propad ekonomiky bude větší, než předpokládal zářijový scénář, a růst příští rok bude pomalejší, než scénář předpokládá,“ uvedl. Rozdíl na straně příjmů odhadl na desítky miliard korun.
Při prvním čtení v Poslanecké sněmovně vyjádřil velké výhrady vůči tomu, že se parametry rozpočtu schvalují před daňovým balíčkem, i místopředseda vládní ČSSD Roman Onderka. Zároveň však pro něj hlasoval, za nejdůležitější považuje vyhnout se rozpočtovému provizoriu. „Nedokonalá věc v rámci rozpočtu je pořád lepší než rozpočtové provizorium,“ míní.
Provizorium považuje za velkou hrozbu i ministryně financí. Podle Schillerové „by znamenalo to nejhorší, co by se mohlo stát“.
Kalousek je ale opačného názoru. „Dlouhé rozpočtové provizorium bez viditelného konce je velký problém, to by zemi strašně poškodilo. Ale 30denní rozpočtové provizorium s jasným koncem, s jasnou politickou vůlí, že na konci ledna většina sněmovny rozpočet schválí, to žádný problém není a žádnou destabilizaci by to nepřineslo,“ řekl. Současnou situaci vnímá tak, že „vplujeme do nového fiskálního roku bez kompasu a bez kormidla, protože nebudeme mít prognózu a budeme mít nepravdivý rozpočet“.
Exministra financí ovšem při projednávání rozpočtu ve sněmovně konfrontoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) kvůli škrtům, s nimiž Kalouskem vedené ministerstvo financí přišlo v době krize na konci minulého desetiletí. „Kdykoli se pan Zaorálek pustí do rozpočtové problematiky, já ho radši neposlouchám. Situace byla úplně jiná (…), nebyla expanzivní měnová politika, nebylo kvantitativní uvolňování,“ řekl.
Podle Romana Onderky je ale nesporné, že cílem vlády je nynější krizi – jak tu zdravotní, tak ekonomickou – zvládnout. „Pokud máme deficity v letošním roce 500 miliard, v příštím roce zatím nachystaných 320 miliard, tak bezesporu jsou to věci, které vláda musí chtít zvládnout a bude donucena je zvládat,“ míní.
Ke snížení deficitu podle něj musí vést změny na straně příjmové i výdajové. Zmínil se o zdanění bankovního sektoru, byť s ním ČSSD již několikrát neuspěla. „Musí být úspory na jednotlivých ministerstvech a státní správě,“ dodal.
Komunistická strana, která menšinovou vládu ANO a ČSSD ve sněmovně často podporuje, ostatně přišla s požadavkem na konkrétní úsporu, která se má týkat resortu obrany, respektive armády. A tento požadavek by koaliční strany nemusely oslyšet. „Pozastavení financí v nějaké výši v rámci tohoto resortu je věc, o které se míníme bavit,“ připustil místopředseda ČSSD. Zároveň však dodal, že zatím se jeho strana kloní k přesvědčení, že „by měl armádní rozpočet zůstat v takové výši, v jaké je naplánovaný“.
