Návrh rozpočtu na příští rok prošel ve středu prvním čtením ve sněmovně. Počítá se schodkem 320 miliard korun. Poslanci hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválili základní parametry návrhu, vedle schodku také výši příjmů a výdaje. Před poslanci hovořil i prezident Miloš Zeman, který rozpočet podpořil. V druhém čtení bude možné projednat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování, ve třetím čtení, je plánováno na 16. prosince. Sněmovna dala ve středu také šanci ústavnímu zakotvení ochrany vody a případně i půdy a práva na pitnou vodu.
Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování. Nyní jej dostanou k projednání sněmovní výbory. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.
V návrhu není zapracován vládní návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy, na druhé straně počítá s příjmy z digitální daně, kterou ještě sněmovna neschválila. Opozice rozpočet a jeho schodek kritizovala. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak schodek označila za investici do co nejrychlejšího rozvoje země v příštím roce. Premiér Andrej Babiš (ANO) k rozpočtu nevystoupil.
- Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2021 počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Plánovaný deficit je tedy 320 miliard korun. Počítá se s růstem ekonomiky o 3,9 procenta.
„Druhá vlna přinesla poznání, že zadlužování je nezbytné,“ uvedl prezident Miloš Zeman s tím, že by si ale přál, aby výdaje, které se nyní s pandemií realizují, byly jednorázové a krátkodobé.
„A když už to jsou nevratné dotace, aby byly alespoň časově omezeny. Právě proto jsem podpořil například pět tisíc korun pro důchodce, ovšem s tím, že přítí rok už bude normální valorizace zhruba o 800 korun měsíčně. A stejně tak jsem podpořil i pětadvacítku jako podporu pro OSVČ,“ řekl.
Prezident podporuje program Covid III
Podle něho si země zejména nemůže dovolit druhý lockdown. „To už by si ekonomika pravděpodobně klekla, pak je nezbytné zadlužování,“ řekl. Podotkl, že dosud podporoval politiku šetření. „A teď, stejně jako vy všichni ostatní, jsem trochu vykolejen, když musím, a to z přesvědčení, schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se při tom neplýtvalo,“ dodal.
Prezident ve sněmovně dále uvedl, že podporuje program Covid III, který podle něj na rozdíl od předchozích programů Covid I a II vypadá rozumně. Covid III považuje za základní program, který pomůže zemi vyvést z krize. „Je to kombinace vlivu bank, státu i podnikatelů,“ zmínil. A dodal, že obecně preferuje šetření a vytváření rezerv na horší časy, spolu s postupným odbouráváním dotací.
Doplnil, že ti, co se domnívají, že investice do spotřeby „nakopnou“ ekonomiku, se kromě toho mýlí ještě v jednom. „Protože zapomínají na to, že zde existuje i ,kanál spoření‘ a že zejména v situaci celkové nejistoty budou lidé, a to ve všech příjmových skupinách, preferovat úspory a vytváření rezerv na horší časy. A přeliv do úspor může být dominantní, daleko silnější než přeliv do spotřeby domácností,“ upozornil.
Některé návrhy na výdaje ze státního rozpočtu Zeman kritizoval
Zeman v proslovu, který trval asi 25 minut a který stejně jako loni kvůli potížím s nohama pronesl vsedě, připomněl i to, že dosud Česká republika žila ve víceméně konjunkturálním období s excelentně nízkou mírou nezaměstnanosti či se snižováním podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. S první vlnou epidemie ale Česko muselo opustit „adoraci hospodářského růstu“, aby se podařilo zachránit lidské životy. Poznamenal, že se tak vytvořila nová situace, ve které je nutné vzdát se některých stereotypů, a to nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného.
Doplnil také, že nerozumí debatě o zrušení superhrubé mzdy, jde podle něho o technikálii. Podstata věci je výše daňové sazby, uvedl před poslanci. Řekl, že na rozdíl například od důchodců či osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci v souvislosti s následky epidemie nedočkali solidární úhrady. Za rozumný kompromis proto považuje to, že snížení daně z příjmů bude časově omezeno na dva roky. Nedovede si představit, že by ekonomika výpadek, který bude ročně asi 90 miliard korun, měla snášet déle.
Zeman v projevu kritizoval některé návrhy na výdaje ze státního rozpočtu. Zdroje podle něj nejsou. Zdůraznil, že si stát sice může peníze půjčit, bude je ale muset vrátit. Postavil se třeba proti odborářskému návrhu na vyhlášení dvou volných dnů před svátkem 17. listopadu, označil to za mrhání penězi. Znamenalo by to ztrátu 24 miliard korun, řekl.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula prezidentovu kritiku jejich návrhu odmítl jako „zcela nadbytečnou“. „Kritizovat totiž snahu o pomoc při nešíření covidu-19 a odlehčení přetíženému personálu nemocnic je zbytečné,“ napsal na Twitteru. Životy a zdraví se podle něj penězi vyčíslit nikdy nedají.
Zeman se postavil i proti návrhům na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, znamenaly by totiž podle něho výrazný výpadek rozpočtových příjmů.
Stejně jako loni se vyslovil pro zrušení daňových výjimek a úlev, které podle něj představují 380 miliard korun. V čase krize by podle něj mohli politici nalézt odvahu k řešením, která by jinak nebylo snadné schválit. Je si vědom, že všechny se zrušit nepodaří, do ekonomiky by se ale podle něj i tak mohlo podařit dostat desítky miliard korun.
Schillerová: Vláda nebude zvyšovat provozní výdaje státu
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se potvrzuje, že česká ekonomika je silná, stav veřejných financí je dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají mimořádné rezervy a taky zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle.
„Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice můžeme zmírnit,“ dodala. Informovala také, že ke konci října stát podpořil ekonomiku kvůli pomoci v souvislosti s pandemií koronaviru 224 miliardami korun.
Podle šéfa opoziční ODS Petra Fialy se ale veřejné finance začaly rozpadat před epidemií, vláda ji nevyužila k moudřejšímu přístupu. „Rozpočtová loď se řítí na útes,“ řekl ve sněmovně. Návrhu rozpočtu vyčetl Fiala nejen to, že podle něho neodpovídá ekonomické realitě, ale také mimo jiné malé úspory na provozu státu, a naopak podle něho nízké výdaje na výzkum nebo na investice. „Vláda je bezradná, rezignovaná, bez představy co dál,“ dodal předseda ODS.
A i podle šéfa poslanců TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je návrh nepravdivý. Parametry návrhu vycházejí podle Kalouska z nesprávných výhledů vývoje ekonomiky.
„Jak máme komentovat rozpočet, který rozpočtem není, protože je zcela mimo ekonomickou realitu?“ tázal se. Vláda by měla podle Kalouska přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize. Případné měsíční rozpočtové provizorium pokládá bývalý ministr financí za menší problém, než aby Česko mělo nepravdivý rozpočet.
Ministryně připustila, že předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která byla veřejnost zvyklá z období před pandemií. „Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě dluhová pozice umožňuje?“ ptala se.
Schillerová také uvedla, že zatímco Česko počítá se schodkem 6,4 procenta hrubého domácího produktu, řada zemí počítá s dvouciferným deficitem. I z hlediska deficitu veřejných financí očekává lepší čísla jen pět členských zemí EU, dodala.
Tvrzení pravicové opozice odmítl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Existuje podle něj řada českých ekonomů, kteří v současné situaci naopak doporučují fiskální expanzi, a dokonce říkají, že je to jediný způsob, jak se z krize dostat. Jsou to podle něj „všichni, kteří jsou soudní“. Vláda by měla podle něj vysvětlit veřejnosti, že nejde o rozmařilé rozhazování peněz, ale o cestu z krize.
Vrácení návrhu rozpočtu vládě k přepracování navrhli ve sněmovně také Piráti. Mělo by se počkat na konečnou podobu daňových změn, uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. Připomněl, že schvalovaný daňový balíček počítá mimo jiné se zavedením stravenkového paušálu, se snížením spotřební daně z nafty a případně se snížením daně z příjmů zaměstnanců. „Vláda se tváří, že to s rozpočtem nesouvisí. S tímto přístupem nesouhlasíme,“ uvedl Ferjenčík.
Onderka podpoří nedodělaný rozpočet
Kritika však zazněla i od poslance ČSSD a místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Romana Onderky. Ten považuje návrh státního rozpočtu na příští rok za nedodělanou věc, ale je to podle něj lepší než mít v současné době rozpočtové provizorium. Nastalo by od ledna, pokud by sněmovna do konce roku neschválila rozpočet.
„Řada předpokladů, na kterých je rozpočet postavený, je zpochybnitelných. Objem schodku je obrovský. Otevřeně říkám, že to je pro mě rozpočet téměř, zdůrazňuji slovíčko téměř, neakceptovatelný. Nicméně musím dodat, že ho podpořím,“ prohlásil Onderka.
Také poslanec KSČM Jiří Dolejš se vyslovil pro to, aby sněmovna posunula rozpočet do dalšího čtení. Míní, že boj o to, zda sněmovna ve středu vrátí rozpočet vládě k dopracování, je marný. Poukazoval na to, že kdyby ho vláda předložila opět a přepracovaný za třicet dní, neznali by poslanci stejně aktuální prognózu, kterou chce ministerstvo financí zveřejnit až v lednu. Neznali by také osud vládního daňového balíčku, který bude teprve v Senátu. Upozorňoval, že pokud bude oživení ekonomiky vlažnější, přijde na jaře korekce rozpočtu.
Dolejš ale míní, že bude nezbytné debatovat o budoucí konsolidaci rozpočtů. „Otevřeme ty debaty, před kterými neutečeme,“ poznamenal.
Chybí strategické vize, stát by měl zeštíhlet
Předseda SPD Tomio Okamura míní, že dlouhodobým cílem by měl být vyrovnaný rozpočet, navrhovaný schodek označil za astronomický. „Neslyšíme nic o strategických vizích, kam a proč máme investovat,“ podotkl. Okamura zopakoval, že vláda by měla přestat financovat nepřizpůsobivé lidi, politické neziskové organizace, společné vzdělávání ve školství nebo takzvané solární barony. Poslanci SPD k tomu podají pozměňovací návrhy.
„Státní finance jsou na plicní ventilaci nebo spíše na mimotělním oběhu,“ komentoval návrh rozpočtu předseda Trikolóry Václav Klaus mladší. Podle něho je nutné mimo jiné výrazně zeštíhlit stát. Klaus chce, aby Sněmovna vrátila rozpočet vládě k přepracování a aby vláda snížila jeho výdaje o 120 miliard korun, čímž by klesl schodek na 200 miliard korun.
Schodek veřejných financí by měl klesat, dluh růst, říká strategie ministerstva
Z Konsolidační strategie ministerstva financí, kterou poslalo poslancům, vyplývá, že schodek veřejných financí by měl do roku 2023 klesnout na 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vládní dluh stoupnout na 47,4 procenta HDP z letos plánovaných 39,4 procenta.
Vláda v Konsolidační strategii podle Schillerové také předpokládá, že nebude zvyšovat provozní výdaje státu, což bude znamenat, že budou reálně klesat. „Počítá se zmrazením platů úředníků“, řekla ministryně financí. Vláda však počítá s pozvolnou konsolidací a chce se vrátit do standardních podmínek bez vyvolání recese.
Loni byly české veřejné finance v přebytku 0,3 procenta HDP a vládní dluh skončil na 30,2 procenta HDP. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.
Úroveň strategie počítá stejně jako makroekonomická prognóza letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. V roce 2022 počítá MF ve strategii s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a o rok později s růstem o 2,1 procenta.
„Hledat dnes opatření, která přijmout za čtyři či šest let ke konsolidaci veřejných financí, je opravdu předčasné,“ napsala mimo jiné v předmluvě strategie ministryně financí. V této souvislosti vyzvala k zaměření úsilí na oživení ekonomiky a zlepšení ekonomických vyhlídek.
„Jsem si navíc jistá, že konkrétní specifikace konsolidace daleko za horizont funkčního období této vlády není vhodná, protože bez širokého a stabilního celospolečenského konsenzu nemůže být dlouhodobě udržitelná,“ dodala. Strategii na další roky by podle ní měla připravit nová vláda vzešlá s parlamentních voleb v příštím roce.
Letošní schválený schodek původně byl 40 miliard korun. Sněmovna ho ale postupně na návrh vlády postupně navýšila až na 500 miliard korun. Důvodem byla podle kabinetu potřeba reagovat na ekonomické dopady epidemie koronaviru.
Zahradník: Investice budou vysoké, záleží ale na jejich kvalitě
Ekonom České spořitelny Petr Zahradník vyjádřil v pořadu Devadesátka ČT24 pochybnosti o některých předpokladech, na kterých je rozpočet postaven. Například odhadovaný růst v příštím roce ve výši 3,9 procenta považuje za přehnaný, sám očekává o procentní bod nižší vzestup. Podobně pak u předpokládaném růstu spotřeby a investic.
„Ministerstvo financí se dívá na ekonomiku růžovými brýlemi,“ shrnul ekonom.
Na druhou stranu ocenil, že na investice má jít 150 miliard korun, což by byla v nominální hodnotě rekordní částka. Je to však zhruba 10 procent rozpočtu, zatímco v dávné minulosti to bylo 15 až 20 procent. Naprosti tomu ještě v roce 2017 to bylo podle Zahradníka méně než pět procent. „To že se má zdvojnásobit, není hodno kritiky.“
Zdůraznil také, že bude důležité, do jakých konkrétních investic - zejména na železnici či v dálniční síti - peníze zamíří. Jako důležité vidí například dokončení Pražského okruhu či dálnici z Brna do Vídně.
Nesrovnal: Je to neúcta politiků vůči podnikatelům
Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců ČR považuje současnou situaci, kdy se v listopadu stále rozhoduje o podobě daní pro příští rok, za tristní. Považuje to za neúctu politiků vůči podnikatelům i zaměstnancům. Zmínil také, že firmy budou potřebovat čas na předělání programů. Připomněl rovněž probíhající kolektivní vyjednávání v některých firmách, které je současným stavem komplikováno. Domnívá se, že podnikatelé by ocenili hlavně jistotu.
Navíc návrh vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) považuje Nesrovnal za nedopracovaný a odborně špatný. Vedl by podle něho k diskriminaci, která by „narazila“ u Nejvyššího správního soudu či v EU.
Celkově by dal přednost evoluci před rovolucí ve změnách daňového systému. Za jednu oblast, která by si zasloužila změnu, považuje systém odpisů majetků.
Sněmovna dala šanci ústavnímu zakotvení ochrany vody
Sněmovna dala šanci ústavnímu zakotvení ochrany vody a případně i půdy a práva na pitnou vodu. Ve středečním úvodním kole podpořila hned tři poslanecké návrhy. Odolaly snaze ODS na zamítnutí a nyní je posoudí výbory i ústavní komise dolní komory.
Ve Sněmovně leží i čtvrtý poslanecký návrh, který zpracovalo ministerstvo zemědělství. Ministr Miroslav Toman (ČSSD) pokládá za vhodné, aby se výborech diskutovalo i o něm. Návrh ústavního zákona by zakotvil právo lidí na pitnou vodu za sociálně a ekonomicky přijatelných podmínek a ochranu vodních zdrojů by prohlásil za veřejný zájem. Zakázala by prodej státní, obecní nebo krajské infrastruktury určené pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou do soukromých rukou.
Jak chránit vodní zdroje
Hnutí STAN navrhlo vložit právo obyvatel na pitnou vodu do Listiny základních práv a svobod. Ta by měla také stanovit, že vodní zdroje jsou ve veřejném užívání a spravuje je stát. Zdroje pitné vody by podle návrhu měly sloužit v první řadě k zásobování lidí, a to udržitelným způsobem. Zásobování vodou by měly podle předlohy zajišťovat obce na neziskovém principu.
Lidovci by chtěli prosadit, aby v ústavě byla zdůrazněna potřeba šetrného využívání vodních zdrojů a půdy. V ústavě navrhli doplnit pasáž, podle níž „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Podle KDU-ČSL by mělo ustanovení znít tak, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy, a ochranu přírodního bohatství“.
Návrh na ústavní ochranu vody a nerostného bohatství předložila i KSČM. Podle ní by v ústavě mělo být stanoveno, že voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, je ve vlastnictví České republiky. Kritici namítají, že by to fakticky znamenalo znárodnění.
