Poslanci ve středu pravděpodobně schválí v prvním čtení návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. V tomto úvodním kole totiž pro něj plánují hlasovat i komunisté, kteří kabinet Andreje Babiše (ANO) tolerují. S jejich podporou bude mít dostatek hlasů. Pro definitivní schválení rozpočtu ale zatím menšinová vláda podporu nemá. KSČM ji podmiňuje rozpočtovými přesuny za 12 miliard.
Státní rozpočet na rok 2021 míří do prvního čtení. Komunisté za podporu požadují škrty u armády
3 minuty
Události: Státní rozpočet v prvním čtení
Ve středu ještě pomůžou Babišovu menšinovému kabinetu komunisté. „Co se týká prvního čtení v Poslanecké sněmovně, tak to my podpoříme. To znamená i s tím navrhovaným schodkem 320 miliard,“ řekla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Jenže dost hlasů pro definitivní schválení rozpočtu (tedy ve třetím čtení) zatím vláda nemá. Komunisté za svou podporu chtějí jako každý rok poslat dvě miliardy na výstavbu škol, školek nebo obecních bytů. „S těmi dvěma miliardami nemám vůbec problém, to je v podstatě v intencích jako v předchozích letech,“ uvedla k tomu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Zároveň však KSČM podmiňuje podporu celého rozpočtu tím, že vláda vezme 10 miliard z rozpočtu armády a dá je do rezervy na boj s covidem-19. „Myslím si, že ty kompenzace, které teď jsou, že budou i na jaře příštího roku. Takže si myslíme, že je lepší, kdyby si stát udělal rezervu, než abychom kupovali děla,“ zdůvodnila to Vostrá.
Zde Schillerová naznačuje, že „si musíme sednout ke stolu, jestli vůbec je to k jednání“. Záleželo by podle ní i na tom, na jak dlouho by to komunisté chtěli. Premiér ovšem už v polovině října jakékoli škrty v armádním rozpočtu odmítl. „Pevně věřím, že debaty ohledně naší armády skončí a že armáda dostane peníze, které si zaslouží.“
Ostatní strany návrh rozpočtu odmítají
A další nevládní strany podporu rozpočtu se schodkem 320 miliard předem odmítají. „Ten návrh rozpočtu je špatně zpracován, myslím, že neodpovídá ekonomické realitě,“ kritizoval ho předseda poslaneckého klubu ODS a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura.
Nelíbí se ani hnutí SPD. „Nevidíme tam prakticky žádné úspory na chodu státu, s čímž samozřejmě máme obrovský problém,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Většině opozičních stran také vadí, že návrh rozpočtu nepočítá se zrušením superhrubé mzdy. Národní rozpočtová rada v úterý zveřejnila analýzu, že kdyby prošel premiérův návrh na snížení daní s tím spojených, přišly by veřejné rozpočty o 88 miliard korun.
„My navrhneme vrácení k přepracování, že v tom rozpočtu nejsou zapracované probíhající daňové změny,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Poslanecká sněmovna má zákon o státním rozpočtu na rok 2021 definitivně schvalovat 16. prosince. Pokud návrh projde, tak poputuje k prezidentovi republiky. Miloš Zeman už vládě slíbil, že ho podepíše. Senát o rozpočtu nerozhoduje.
Jak reálný je návrh rozpočtu?
Navržený rozpočet je prorůstový, udržuje spotřebu a nemít ho (tedy hospodařit v rozpočtovém provizoriu) by bylo pro republiku v příštím roce to nejhorší, uvedla v pořadu Události, komentáře ministryně Schillerová.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka upozornil, že vedle návrhu rozpočtu na rok 2021 běží ve sněmovně projednávání daňového balíčku, kde jsou i protichůdné návrhy premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) na zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmů fyzických osob. To by podle něho mohlo znamenat výpadek příjmů přes 100 miliard korun. V návrhu rozpočtu tak nebudou reálné mantinely příjmů a výdajů.
Ministryně k tomu uvedla, že nemohla s návrhem o rozpočtu postupovat jinak, protože daňový balíček půjde ze sněmovny ještě do Senátu, který ho zřejmě odmítne a bude o něm znovu rozhodovat sněmovna. Za nejhorší variantu by považovala rozpočtové provizorium. Dodala, že příští rok, možná v jeho polovině, dojde k novelizaci zákona o rozpočtu podle skutečného vývoje.
Situace kolem rušení superhrubé mzdy je nepříjemná
Vostrá uvedla, že situace není příjemná, protože vládní koalice se neshodla, jak postupovat se zrušením superhrubé mzdy a vše se řeší na poslední chvíli. Podle ní by se daně neměly takto „salámovou metodou“ měnit. Do budoucna by uvítala komplexní a propracovanou změnu celého daňového mixu.
Také Jurečka vládu kritizoval, že si celou věc neuměla v koalici vyříkat. V budoucnu to podle něj může znamenat „jízdu“ na dluh a zvýšení daní na úkor nízko- a středně příjmových skupin.
26 minut
Události, komentáře: Spor o státní rozpočet na rok 2021
Schillerová uznala, že dosavadní neshoda v koalici není dobrý signál. Jurečkovi ale oponovala tím, že současné rady z Evropské unie či Mezinárodního měnového fondu říkají nalít do ekonomiky peníze a podpořit tak spotřebu a investice. „Není doba škrtit ekonomiku,“ zdůraznila.
Která cesta by nejvíce podpořila spotřebu
Jurečka v souvislosti s chystaným zrušením superhrubé mzdy (a tedy snížením daní pro zaměstnance) řekl, že je důležité podpořit spotřebu, ale mělo by se tak dít jinou cestou. Lidovci navrhují snížit daňové zatížení pracujících a rodičů zvýšením slevy na poplatníka a na děti. Nejít tedy navrhovanou cestou snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent. Z toho by podle něho těžila čtvrtina nejvíce příjmových zaměstnanců, zatímco nízkopříjmovým a středněpříjmových skupinám to mnoho nepřinese.
Schillerová k tomu řekla, že to není pravda a projekce ministerstva financí ukazují něco jiného. Zrušení superhrubé mzdy a následné snížení daní pro zaměstnance hájila také argumentem, že v příštím roce prakticky neporostou mzdy.
Vostrá v této souvislosti připomněla, že rozpočtový výbor doporučil jednak nové sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent a jednak zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka.
