Vláda směřuje k dalšímu plošnému omezení kontaktů, nechce ale vypínat celou ekonomiku jako při jarní vlně pandemie. Plán konzultuje i s epidemiology na úrovni EU, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Štěpána Jurajdy by levná kontrola šíření epidemie byla možná, kdyby vláda zostřila opatření už v září. Nejpozději měly být restrikce zavedeny po krajských volbách, řekl v pořadu.
Čím drakoničtější opatření, tím lépe, míní člen NERV Jurajda. Schillerová nechce vypínat ekonomiku
Schillerová byla spolu se Stanjurou a Jurajdou hosty OVM – 1. část (zdroj: ČT24)
„Nechci prezentovat opatření, dokud se neshodneme, ale v týdnu padne zásadní omezení, směřuje k omezení sociálních kontaktů, budeme debatovat o zpřísnění dosavadních opatření, protože nejdůležitější je omezit kontakty,“ uvedla Schillerová. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na Facebooku uvedl, že nová opatření proti šíření koronaviru budou platit od středy, vláda o nich rozhodne v pondělí.
Schillerová v OVM podotkla, že vypínat celou ekonomiku zatím v plánu není. K případnému uzavírání obchodních center řekla, že se ještě „uvidí“. „Nechceme lidem zavřít a znemožnit se najíst, ale musí respektovat, že se musí najíst a jít pryč,“ upřesnila.
Plán vláda podle Schillerové konzultuje i s epidemiology na unijní úrovni. K tomu, aby se šíření infekce zmírnilo, je podle ní třeba vyburcovat lidi, aby opatření dodržovali. Přijala formulaci dalšího hosta OVM, profesora ekonomie a člena rady Národohospodářského ústavu AV ČR Jurajdy, že má jít o „vylepšenou podobu opatření, která platila na jaře“.
Podle Jurajdy je hlavně potřeba přijmout opatření co nejdříve. Uvedl, že levná kontrola šíření epidemie byla možná, kdyby vláda zostřila opatření už v září. „Dnes bych udělal to, že bych nechal běžet to, co jde, ale čím drakoničtější opatření budou, tím lépe, tím zachráníme i ekonomiku. To, že lidé chodí do barů a že neomezili kontakt od léta, to je celospolečenský problém,“ uvedl.
Zdůraznil, že je také třeba co nejrychleji zavádět nové testy a zamyslet se nad tím, jak podpořit nejpotřebnější. „Protože tady bude hlad v této zemi,“ prohlásil. Opatření měla být podle něj zavedena nejpozději po krajských volbách.
Předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že v této chvíli je klíčový úkol šíření zastavit a z toho důvodu je podle něho například nutné rozdělit nemocnice na covidové a ty ostatní.
„Musíme zároveň změnit na přechodnou dobu strukturu sociálních zařízení. Tam musíme chránit ty, kteří mají lehčí a střední průběh a pokud by to nepomohlo, máme k dispozici i lázně, tam se ale musí dořešit financování a vyškolit zaměstance. Musíme ale také zajistit primární péči,“ uvedl.
Jurajda, Stanjura a Schillerová v OVM – druhá část (zdroj: ČT24)
O pomoci firmám se bude jednat
Aktuální prognóza ČNB očekává pokles české ekonomiky za letošní rok ve výši 8,2 procenta a ministerstvo financí pak uvádí ve své zářijové predikci minus 6,6 procenta. K dotazu, zda je toto číslo stále realistické, Schillerová uvedla, že zatím s ním stále počítá. Od září se podle ní pokladní plnění kasy vyvíjelo dobře, otázkou ale zůstává, co bude dále.
„To budeme sledovat. Kdo má největší podíl na HDP? Průmysl, ten ale nechceme vypnout,“ zdůraznila s tím, že sice nějaká opatření jsou přijímána, ale s nimi odvětví funguje už dnes.
Odhady ministerstva financí (v %)
Stanjura také připomněl, že jedna z nejefektivnějších pomocí státu podle něho bylo odpuštění odvodů. „Já mám příklady lidí, co mají malé firmy, ti skutečně ocenili, že tři měsíce neplatili odvody za zaměstnance. Stálo to zhruba 13,3 miliardy. A ti jsou teď nešťastní, že už zase platili za září a říkají, že musíme propustit jednoho dva lidi. Ale to se týká sto tisíc firem,“ zdrůraznil s tím, že je proto potřeba, aby se okamžitě opět spustily podpůrné programy.
Schillerová k tomu uvedla, že zatím s odpouštěním znova nepočítá, ale že se o tom povede ještě diskuze. „Určitě se budeme bavit o Antiviru, já podpořím A, tam je karanténa. B nepodpořím, musely by se předělat parametry … A co se týká C, to je plošné, a pokud my plošně nevypneme ekonomiku, tak… budeme o tom debatovat, ale v tuto chvíli nejsem tomu příznivě nakloněna,“ uvedla.
Dodala ale, že je připravený a může tak pokračovat například program Covid – Nájemné nebo že jsou stále také k dispozici prostředky v programech Covid – Kultura či Covid – Sport.
S rozpočtovým provizoriem zatím nepočítám, uvedla Schillerová
V pondělí bude jednat tripartita ohledně rozpočtu na příští rok. Počítá se se schodkem 320 miliard korun. Odbory poukazují na to, že v této nejisté situaci by měla vláda upustit od avizovaného zrušení superhrubé mzdy a snížení daní, protože to představuje výrazný propad ve státních financích.
Jak nedávno prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, vyhlížený propad ve financích nejde pominout a někde se zaplatit musí. „A v tom případě nám chybí celá druhá strana rovnice. Bude to zaměstnanec, jeho rodina? Nebo existuje nějaký jiný obětní beránek, který to má zaplatit?“ uvedl.
Ministryně financí uvedla, že souhlasí s tím, že zrušení superhrubé mzdy se souvisejícím nižším zdaněním zaměstnanců, představuje obrovskou díru do státního rozpočtu. Nicméně v tuto chvíli počítá s tím, že premiér návrh na její zrušení stejně podá. „Nyní se má ale podpořit ekonomika a spotřeba, to by byl jeden ze zůsobů, jak ji podpořit,“ zopakovala stejně jako před časem. Připustila však zároveň, že by takovou „díru“ do rozpočtu raději nedělala v tuto chvíli, přestože jí celkově návrh smysl dává.
Ministerstvo financí každopádně zatím v návrhu státního rozpočtu s tímto krokem nepočítá. Koaliční návrh na zrušení superhrubé mzdy by totiž znamenal pro státní rozpočet výpadek přes 50 miliard korun.
Letos dojde navíc k navýšení podílu státního dluhu na HDP. V roce 2017 činil 31, 8 procenta, o rok později třicet procent, loni 28,5, letos počítá resort s růstem o necelých deset procentních bodů na 38,4 procenta. V rozpočtu na příští rok resort počítá už s podílem 41,6 procenta.
Vývoj státního dluhu
Jurajda dále zdůraznil, že by nyní měly dodatečné prostředky směřovat především k těm, co je taky utrátí a tím podpořit ekonomiku. Podle něho návrh nedá deseti až patnácti procentům lidí s nejnižšími příjmy nic. „Dostanou stokorunu za rok a ti, kteří je potřebují, je nedostanou,“ uvedl. Podle něho je především potřeba motivovat lidi, aby se udrželi v práci. A to souvisí s daňovým zatížením.
Poukázal na to, že v Česku se daní nízkopříjmové kategorie více než například v sousedním Německu. „Měli bychom konečně navýšit slevu na poplatníka, protože nám rostou mzdy, sleva ale není valorizovaná a klesá nám progrese v čase,“ řekl.
Schillerová zatím také nemá pro rozpočet na rok 2021 zajištěnou podporu. Poslanci ho budou ve sněmovně definitivně schvalovat v prosinci. Schillerová uvedla, že o něm dále zatím vyjednává s komunisty.
„Čeká mě zase další série, udělám vše proto, abych sehnala podporu,“ uvedla s tím, že si zatím nepřipouští možnou hrozbu rozpočtového provizoria. „Protože jít na deset procent výdajů jednotlivých kapitol, to by nás hodilo do ještě horší pozice než nyní,“ dodala.
Bilance státního rozpočtu
Podle Stanjury ale na rozpočtové provizorium nedojde. „V okamžiku, kdy by to komunisté odmítli podporovat, tak věřím, že jsme připraveni po změnách v rozpočtu najít takovou shodu, aby byl rozpočet schválen. Třeba ne v parametrech, které chce vláda, ale v těch, které pomůžou české ekonomice. A myslím si, že když zapojíme i experty, kteří nevidí jen denní politický provoz, ale vidí na příští rok a příští volební období, tak jsme schopni nějaký kompromis udělat,“ uvedl Stanjura.
A znova připomněl, že nyní je potřeba především řešit zdravotnický systém a ekonomiku. „A jestli bude to číslo 320 (miliardový schodek) nebo 250 je skoro zbytečná debata, když nevíme, na co budou peníze využity. Umím si představit, že bych podpořil i vyšší číslo, než bych v této chvíli schválil, ale musel bych vědět, že význam těch peněz je dlouhodobý, že jsou dobře investovány,“ dodal.