Opasky bychom si měli v krizi utahovat, ne uvolňovat, domnívá se bývalý ministr financí Pilný

Nahrávám video

V Praze přijde kvůli současné krizi o práci 40 tisíc lidí a návrat k bývalému stavu, kdy 85 procent jejího výkonu tvořily služby, už nebude možný. V pořadu Interview ČT24 to uvedl současný zastupitel hlavního města a zároveň bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO). Své nástupkyni na ministerstvu Aleně Schillerové (za ANO) vyčítá, že nehlídá dostatečně razantně státní kasu. Zároveň se domnívá, že v současné krizi bychom si neměli „opasky uvolňovat, ale utahovat.“

Restart v hlavním městě není možný, v nejbližších dvou třech letech zde nebudeme potřebovat 1600 průvodců, řekl Pilný jako příklad očekávaných změn. Tito lidé, hovořící několika jazyky, by tak mohli pomoci kupříkladu ve školství. „Návrat turistů jen tak nenastane,“ konstatoval.

Dojde také k uzavírání hotelů či restaurací, dopad je podle něho už teď téměř katastrofický. V této souvislosti nevidí důvod, proč by lidé z Prahy nemohli dojíždět za prací třeba do Slaného nebo do Berouna, i když dosud to bylo spíše obráceně. 

Jako řešení budoucí situace by městu doporučil podívat se, kde jsou peníze. Tedy na různé dotační programy, i ty evropské. A pak ve spolupráci se soukromou sférou připravit rekvalifikační programy. To však podle něho současné vedení Prahy nedělá. 

Utahovat opasky, nerozdávat

Současnou krizovou situaci by bývalý ministr řešil jinak než vláda. „Utáhnout si opasek o dvě dírky, ne rozdávat,“ zdůraznil. Úspěšní manažeři ve firmách prošli podle něj podobnými krizemi tím, že ořezávali jakékoliv zbytečné náklady až na kost. 

Pilný podotkl, že na pracovním trhu je stále nedostatek lidí, což souvisí i s tím, že ubylo zahraničních pracovníků. Firmám, které mají zakázky, tak chybějí pracovníci.

Kabinetu bývalý ministr vyčítá, že pomocí programu Antivirus pomáhá uměle držet 700 tisíc pracovních míst, z nichž polovina už neexistuje. „Nemůžeme udržovat ekonomiku na kapačkách. Není možné sanovat ekonomiku tak, že jen vyměňujeme infuze,“ soudí Pilný. Podle něho má smysl sanovat byznys, který vydrží, ne ten, který umře. 

Současné ministryni financí Pilný vyčítá, že nedostatečně razantně hlídá státní kasu. Měla by být podle něho ostražitější a tvrdší.

V této souvislosti se vyjádřil k plánovanému schodku letošního státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun. Byly tam podle něho znovu zahrnuty požadavky ministrů, které Schillerová při schvalování původního schodku (40 miliard korun) zamítla. „Vznikl tak obrovský polštář, obrovská vata, která se nyní vyprazdňuje (rozdává),“ řekl. To považuje za špatné. Podle něj se nyní ukazuje, co bylo už dříve jasné, že se to nepodaří proinvestovat.

Ministryně Schillerová ve svých vyjádřeních často zdůrazňuje, že bez dluhu to nejde a současnou krizí se musíme proinvestovat.

Hlídat věci s dlouhodobým dopadem

Pilný si myslí, že je třeba hlídat ne krátkodobé věci typu rouškovného (navržený jednorázový příspěvek pěti tisíc korun pro důchodce), ale dlouhodobé věci. Jako příklad uvedl chystané zrušení superhrubé mzdy, které každý rok způsobí výpadek v příjmech státního rozpočtu. Odhady se různí, ale nejčastěji se mluví o více než 70 miliardách korun. 

Bývalý ministr financí dodal, že peníze už jsou také dražší a půjčování nebude tak snadné. Superhrubá mzda se podle něho měla zrušit v dobrých časech, nikoliv nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 45 mminutami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 4 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 21 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled