Daňový balíček bude nutit kraje ke škrtům. Hejtmani ale věří, že ještě domluví kompenzace

Představitelé krajů mají obavy z dopadu schválených daňových změn na krajské rozpočty. S vládou proto chtějí hejtmani jednat o kompenzacích pro samosprávy. Sněmovna v noci na pátek schválila daňový balíček, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a zavedl u daně z příjmů fyzických osob sazby 15 procent a 23 procent z hrubé mzdy.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že dopad tohoto hlasování na příjmy veřejných rozpočtů bude zhruba kolem 130 miliard. Z toho na státní rozpočet 87 miliard, na rozpočty obcí a měst 31 miliard a na rozpočty krajů 12 miliard.

Připustila, že jde o velkou ránu do veřejných financí, ale zdůraznila, že půjde o přechodné opatření, zřejmě dvouleté. 

Za dobrou zprávu pro lidi, kterým se zvýší příjem, označil daňové změny hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). „Pro kraje, města a obce to je naopak špatná zpráva, protože se budou muset vyrovnat s výpadkem v příjmech.“

Roční výpadek na daních jen pro šestnáctitisícový Rožnov pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde je starostou, odhadl Holiš na pět až deset milionů korun. „U kraje to bude více než desetinásobek, bavíme se řádově o částce mezi 100 až 250 miliony korun,“ uvedl hejtman.

Kraje začnou škrtat

Olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN) odhaduje, že daňové změny způsobí kraji výpadek téměř 800 milionů korun ročně. „Je to obrovská částka a budeme s tím mít opravdu velké potíže,“ řekl. Připomněl, že příjmy kraje už tak negativně ovlivní dopady pandemie koronaviru. Podle Suchánka bude velký problém tak výraznému propadu příjmů přizpůsobit výdaje krajského rozpočtu.

Sněmovnou schválená daňová opatření kritizuje ve vztahu ke krajskému rozpočtu také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). „Teď budu mít při práci s rozpočtem v ruce jen červenou tužku a škrtat,“ varoval. Lidem vzkázal, že až budou mít dojem, že kraj není schopen nic opravit či postavit, mají volat přímo na vládu. Jihomoravský kraj očekává příští rok propad příjmů ze sdílených daní skoro 1,4 miliardy korun oproti loňsku. Většina výpadku jde právě na vrub daňovým změnám.

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) čeká, že kraj přijde ročně o zhruba 750 milionů. „S přijetím zákona o zrušení superhrubé mzdy nebyla přijata žádná kompenzační opatření vůči samosprávám,“ stěžuje si Vondrák, který je zároveň poslancem. „Absolutně nezbytné bude v co nejkratší době rozhodnout o novém rozpočtovém určení daní,“ uvedl.

Odložené investice a vyjednávání o kompenzaci

Výpadek příjmů v řádu stamilionů korun očekává v krajském rozpočtu náměstkyně karlovarského hejtmana Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Zatím jde o odhad mezi 200 až 400 miliony korun,“ uvedla. Kraje se podle ní budou snažit získat od státu kompenzace a stejný přístup čeká od měst a obcí.

O dalších 540 milionů korun přijde podle odhadů příští rok Liberecký kraj, což ohrozí investice a některé služby, obává se hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Dodal, že asociace krajů chce s vládou intenzivně jednat o změně rozpočtového určení daní, která by aspoň částečně vrátila veřejným rozpočtům vzniklý výpadek.

Poměrně zásadní dopad na hospodaření kraje budou mít daňové změny i podle náměstka plzeňské hejtmanky pro ekonomiku Pavla Karpíška (ODS). Původní odhad výpadku příjmů byl podle něj kolem 300 až 350 milionů korun. „V těch nejdrastičtějších odhadech i ministerstva financí, když počítali tu nejhorší variantu, tak by to mohlo být i 800 milionů. Pokud by to tak bylo, tak skoro můžeme zhasnout, zamknout a jít,“ uvedl Karpíšek.

Při naplnění drastičtějších predikcí propadu daňových výnosů příští rok by kraj podle něj nejen že nemohl investovat do nových akcí, ale do delšího období by se musela rozložit i údržba majetku kraje. Nižší by byly dotační programy, na které se dlouhodobě spousta obcí i subjektů spoléhala.

Daňové změny budou znamenat pro Královéhradecký kraj další snížení příjmů. Nyní může propad příjmů v celkovém objemu rozpočtu kraje být až 700 milionů korun, řekl hejtman Martin Červíček (ODS). Při sestavování rozpočtu vedení kraje dosud předpokládalo pokles příjmů zhruba o 500 milionů korun.

„Tento výpadek znamená velký tlak při sestavování rozpočtu kraje nejen na zajištění provozu Královéhradeckého kraje, ale i na zahájení všech jeho plánovaných investic,“ uvedl Červíček. Podle něj je chybou, že tento krok přichází ve chvíli, kdy se krize způsobená epidemií koronaviru projevuje v ekonomice a má vliv i na veřejné rozpočty. „Chápu princip snižování daní a souhlasím, že je správné nechat peníze lidem. Je to daleko efektivnější přístup, než když co nejvíce vybíráte a pak to často i nepříliš smysluplně přerozdělujete. Na druhou stranu nejsem nadšený, že tento krok přichází v tuto chvíli,“ řekl.

Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci. Návrh nyní posoudí Senát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
včera v 15:50

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025

Outfity z Reeboku za pár korun zřejmě nebudou, firma ruší objednávky

Americká oděvní firma Reebok během víkendu na svém e-shopu omylem nabízela produkty za velmi nízké ceny. Lidé tak ve velkém nakupovali i desítky položek sportovního zboží za pár korun. Sortiment ale společnost velmi pravděpodobně nedodá, objednávky začala rušit.
10. 6. 2025

Špinavý byznys agentur práce je propojený, zjistili Reportéři ČT

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.
10. 6. 2025

Zadlužená VoZP jedná o sloučení s pojišťovnou ministerstva vnitra, píše Aktuálně.cz

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má nesplacené závazky za skoro miliardu korun, uvedl server Aktuálně.cz. Instituce se 700 tisíci klienty proto podala návrh na sloučení se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, řekl portálu člen správní rady VoZP Zoltán Bubeník.
9. 6. 2025
Načítání...