V Senátu začne hledání daňového kompromisu. Většině klubů se radikální snížení nelíbí

Nahrávám video
Události: Daňové vyjednávání v Senátu
Zdroj: ČT24

Poslanci minulý týden nečekaně schválili dva daňové návrhy, které přitom byly zamýšleny jako alternativní. Prošlo jak snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka o víc než devět tisíc korun za rok. V Senátu se nyní řeší, jak ven z této situace, která by výrazně negativně zasáhla příjmy veřejných financí. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navrhuje kompromis: mírně snížit sazbu daně z příjmu a zároveň zvýšit slevu na poplatníka. S podobnou variantou přišel i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Premiér Andrej Babiš (ANO) se bude snažit ve středu získat v Senátu podporu pro svůj návrh  na radikální snížení daní zaměstnanců po chystaném zrušení superhrubé mzdy. Návrh počítá s tím, že by většině z nich klesla sazba ze současných 20,1 procenta na 15 procent z hrubé mzdy. U těch, kteří vydělávají nad 141 tisíc měsíčně, by pak byla sazba 23 procent, což odpovídá současné solidární přirážce. Veřejné finance by tak přišly zhruba o 85 miliard korun. Návrh by měl platit od ledna na dva roky. 

Podporu chce Babiš hledat hlavně u nejsilnějšího klubu, kde mají převahu zástupci ODS. Tato strana totiž spolu s SPD a ANO ve sněmovně Babišův návrh schválila. 

„Vycházím z toho, že ta ODS v Senátu je stejná jako ODS ve sněmovně. ODS tvrdí, že chce snižovat daně jako my,“ řekl Babiš.

Jenže šéf Senátu Miloš Vystrčil, který je místopředsedou ODS, předem podporu slibovat nechce. „Dovedu si představit, že se nebudeme třeba držet toho, co upřednostňovali poslanci za ODS, ale budeme se snažit s nimi domluvit na nějaké variantě, která umožní snížit ten obří dluh, který tímto může vzniknout.“

Ani samotná ODS v Senátu není na rozdíl od sněmovny jednotná. „Nám by přišlo nejčistší zachování superhrubé mzdy a případně obětování daňového odpočtu,“ řekl například předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). 

Další senátorské kluby ale s Babišovým návrhem na zavedení 15procentní daně z příjmu nesouhlasí a chtějí zvýšit daňovou slevu na poplatníka. Tu ve sněmovně navrhli Piráti a podpořila ji i vládní ČSSD. 

„Myslím, že cesta vede přes nějakou kombinaci. Že daň nebude 15 procent, ale třeba 17 procent a budeme muset zohlednit OSVČ, a zároveň sleva na poplatníka nestoupne na 34 tisíc, ale na 27 tisíc či 28 tisíc,“ kombinuje předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart (za STAN). 

Jiný návrh má  předsedkyně senátorského klubu a místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. „U superhrubé mzdy 23 a 19 procent a u slevy na poplatníka se můžeme bavit, že náběh by byl postupný.“ Ještě jiný pohled nabízí předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska (SEN 21). „Když už tedy má vzniknout díra v rozpočtu, jakože vznikne, tak to má být ve prospěch lidí s nejnižšími příjmy. To, co prosazuje premiér, jde přesně proti tomu.“

Hamáček usiluje o mírnější snížení daní, jinak mluví o rozpočtové katastrofě

Ještě před středečním jednáním s premiérem a s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) se zástupci jednotlivých senátních klubů sejdou společně. Někteří z nich už mají v plánu i schůzku s vicepremiérem Hamáčkem. 

Šéf ČSSD znovu navrhuje mírnější snížení daní – které ve sněmovně neprošlo – než premiér. Podle něho by většina zaměstnanců platila 19 procent z hrubé mzdy. Ti s příjmy nad 141 tisíc měsíčně pak 23 procent, stejně jako u Babišova návrhu. Sleva na jednotlivce by vzrostla ze současných 24 840 korun na 30 tisíc ročně. Příjmy veřejných rozpočtů by tím klesly zhruba o 40 miliard. 

„To je to nejspravedlivější, jak pomoci všem a více pomoci těm nízkopříjmovým. To, co se stalo v nočním hlasování v Poslanecké sněmovně, je rozpočtová katastrofa,“ prohlásil Hamáček. 

Senátoři by mohli o snížení daní, které jsou obsaženy v takzvaném daňovém balíčku, hlasovat v první polovině prosince. Velká většina z nich také požaduje, aby stát vynahradil případné rozpočtové výpadky krajům a obcím.

Senátní verze pak zamíří do sněmovny. Zde ale mají výraznou většinu 120 z 200 hlasů kluby ANO, ODS a SPD. Schválenou 15procentní sazbu prosazují i nadále.

„Hnutí SPD trvá na zrušení superhrubé mzdy a na snížení daní tak, jak bylo prohlasováno i našimi hlasy ve sněmovně, protože chceme, aby slušní lidé měli více peněz v peněženkách,“ řekl předseda SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
před 36 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 16 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026
Načítání...