V Senátu začne hledání daňového kompromisu. Většině klubů se radikální snížení nelíbí

Nahrávám video
Události: Daňové vyjednávání v Senátu
Zdroj: ČT24

Poslanci minulý týden nečekaně schválili dva daňové návrhy, které přitom byly zamýšleny jako alternativní. Prošlo jak snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka o víc než devět tisíc korun za rok. V Senátu se nyní řeší, jak ven z této situace, která by výrazně negativně zasáhla příjmy veřejných financí. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navrhuje kompromis: mírně snížit sazbu daně z příjmu a zároveň zvýšit slevu na poplatníka. S podobnou variantou přišel i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Premiér Andrej Babiš (ANO) se bude snažit ve středu získat v Senátu podporu pro svůj návrh  na radikální snížení daní zaměstnanců po chystaném zrušení superhrubé mzdy. Návrh počítá s tím, že by většině z nich klesla sazba ze současných 20,1 procenta na 15 procent z hrubé mzdy. U těch, kteří vydělávají nad 141 tisíc měsíčně, by pak byla sazba 23 procent, což odpovídá současné solidární přirážce. Veřejné finance by tak přišly zhruba o 85 miliard korun. Návrh by měl platit od ledna na dva roky. 

Podporu chce Babiš hledat hlavně u nejsilnějšího klubu, kde mají převahu zástupci ODS. Tato strana totiž spolu s SPD a ANO ve sněmovně Babišův návrh schválila. 

„Vycházím z toho, že ta ODS v Senátu je stejná jako ODS ve sněmovně. ODS tvrdí, že chce snižovat daně jako my,“ řekl Babiš.

Jenže šéf Senátu Miloš Vystrčil, který je místopředsedou ODS, předem podporu slibovat nechce. „Dovedu si představit, že se nebudeme třeba držet toho, co upřednostňovali poslanci za ODS, ale budeme se snažit s nimi domluvit na nějaké variantě, která umožní snížit ten obří dluh, který tímto může vzniknout.“

Ani samotná ODS v Senátu není na rozdíl od sněmovny jednotná. „Nám by přišlo nejčistší zachování superhrubé mzdy a případně obětování daňového odpočtu,“ řekl například předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). 

Další senátorské kluby ale s Babišovým návrhem na zavedení 15procentní daně z příjmu nesouhlasí a chtějí zvýšit daňovou slevu na poplatníka. Tu ve sněmovně navrhli Piráti a podpořila ji i vládní ČSSD. 

„Myslím, že cesta vede přes nějakou kombinaci. Že daň nebude 15 procent, ale třeba 17 procent a budeme muset zohlednit OSVČ, a zároveň sleva na poplatníka nestoupne na 34 tisíc, ale na 27 tisíc či 28 tisíc,“ kombinuje předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart (za STAN). 

Jiný návrh má  předsedkyně senátorského klubu a místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. „U superhrubé mzdy 23 a 19 procent a u slevy na poplatníka se můžeme bavit, že náběh by byl postupný.“ Ještě jiný pohled nabízí předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska (SEN 21). „Když už tedy má vzniknout díra v rozpočtu, jakože vznikne, tak to má být ve prospěch lidí s nejnižšími příjmy. To, co prosazuje premiér, jde přesně proti tomu.“

Hamáček usiluje o mírnější snížení daní, jinak mluví o rozpočtové katastrofě

Ještě před středečním jednáním s premiérem a s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) se zástupci jednotlivých senátních klubů sejdou společně. Někteří z nich už mají v plánu i schůzku s vicepremiérem Hamáčkem. 

Šéf ČSSD znovu navrhuje mírnější snížení daní – které ve sněmovně neprošlo – než premiér. Podle něho by většina zaměstnanců platila 19 procent z hrubé mzdy. Ti s příjmy nad 141 tisíc měsíčně pak 23 procent, stejně jako u Babišova návrhu. Sleva na jednotlivce by vzrostla ze současných 24 840 korun na 30 tisíc ročně. Příjmy veřejných rozpočtů by tím klesly zhruba o 40 miliard. 

„To je to nejspravedlivější, jak pomoci všem a více pomoci těm nízkopříjmovým. To, co se stalo v nočním hlasování v Poslanecké sněmovně, je rozpočtová katastrofa,“ prohlásil Hamáček. 

Senátoři by mohli o snížení daní, které jsou obsaženy v takzvaném daňovém balíčku, hlasovat v první polovině prosince. Velká většina z nich také požaduje, aby stát vynahradil případné rozpočtové výpadky krajům a obcím.

Senátní verze pak zamíří do sněmovny. Zde ale mají výraznou většinu 120 z 200 hlasů kluby ANO, ODS a SPD. Schválenou 15procentní sazbu prosazují i nadále.

„Hnutí SPD trvá na zrušení superhrubé mzdy a na snížení daní tak, jak bylo prohlasováno i našimi hlasy ve sněmovně, protože chceme, aby slušní lidé měli více peněz v peněženkách,“ řekl předseda SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 12 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 12 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 14 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...