V Senátu začne hledání daňového kompromisu. Většině klubů se radikální snížení nelíbí

6 minut
Události: Daňové vyjednávání v Senátu
Zdroj: ČT24

Poslanci minulý týden nečekaně schválili dva daňové návrhy, které přitom byly zamýšleny jako alternativní. Prošlo jak snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka o víc než devět tisíc korun za rok. V Senátu se nyní řeší, jak ven z této situace, která by výrazně negativně zasáhla příjmy veřejných financí. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navrhuje kompromis: mírně snížit sazbu daně z příjmu a zároveň zvýšit slevu na poplatníka. S podobnou variantou přišel i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Premiér Andrej Babiš (ANO) se bude snažit ve středu získat v Senátu podporu pro svůj návrh  na radikální snížení daní zaměstnanců po chystaném zrušení superhrubé mzdy. Návrh počítá s tím, že by většině z nich klesla sazba ze současných 20,1 procenta na 15 procent z hrubé mzdy. U těch, kteří vydělávají nad 141 tisíc měsíčně, by pak byla sazba 23 procent, což odpovídá současné solidární přirážce. Veřejné finance by tak přišly zhruba o 85 miliard korun. Návrh by měl platit od ledna na dva roky. 

Podporu chce Babiš hledat hlavně u nejsilnějšího klubu, kde mají převahu zástupci ODS. Tato strana totiž spolu s SPD a ANO ve sněmovně Babišův návrh schválila. 

„Vycházím z toho, že ta ODS v Senátu je stejná jako ODS ve sněmovně. ODS tvrdí, že chce snižovat daně jako my,“ řekl Babiš.

Jenže šéf Senátu Miloš Vystrčil, který je místopředsedou ODS, předem podporu slibovat nechce. „Dovedu si představit, že se nebudeme třeba držet toho, co upřednostňovali poslanci za ODS, ale budeme se snažit s nimi domluvit na nějaké variantě, která umožní snížit ten obří dluh, který tímto může vzniknout.“

Ani samotná ODS v Senátu není na rozdíl od sněmovny jednotná. „Nám by přišlo nejčistší zachování superhrubé mzdy a případně obětování daňového odpočtu,“ řekl například předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). 

Další senátorské kluby ale s Babišovým návrhem na zavedení 15procentní daně z příjmu nesouhlasí a chtějí zvýšit daňovou slevu na poplatníka. Tu ve sněmovně navrhli Piráti a podpořila ji i vládní ČSSD. 

„Myslím, že cesta vede přes nějakou kombinaci. Že daň nebude 15 procent, ale třeba 17 procent a budeme muset zohlednit OSVČ, a zároveň sleva na poplatníka nestoupne na 34 tisíc, ale na 27 tisíc či 28 tisíc,“ kombinuje předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart (za STAN). 

Jiný návrh má  předsedkyně senátorského klubu a místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. „U superhrubé mzdy 23 a 19 procent a u slevy na poplatníka se můžeme bavit, že náběh by byl postupný.“ Ještě jiný pohled nabízí předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska (SEN 21). „Když už tedy má vzniknout díra v rozpočtu, jakože vznikne, tak to má být ve prospěch lidí s nejnižšími příjmy. To, co prosazuje premiér, jde přesně proti tomu.“

Hamáček usiluje o mírnější snížení daní, jinak mluví o rozpočtové katastrofě

Ještě před středečním jednáním s premiérem a s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) se zástupci jednotlivých senátních klubů sejdou společně. Někteří z nich už mají v plánu i schůzku s vicepremiérem Hamáčkem. 

Šéf ČSSD znovu navrhuje mírnější snížení daní – které ve sněmovně neprošlo – než premiér. Podle něho by většina zaměstnanců platila 19 procent z hrubé mzdy. Ti s příjmy nad 141 tisíc měsíčně pak 23 procent, stejně jako u Babišova návrhu. Sleva na jednotlivce by vzrostla ze současných 24 840 korun na 30 tisíc ročně. Příjmy veřejných rozpočtů by tím klesly zhruba o 40 miliard. 

„To je to nejspravedlivější, jak pomoci všem a více pomoci těm nízkopříjmovým. To, co se stalo v nočním hlasování v Poslanecké sněmovně, je rozpočtová katastrofa,“ prohlásil Hamáček. 

Senátoři by mohli o snížení daní, které jsou obsaženy v takzvaném daňovém balíčku, hlasovat v první polovině prosince. Velká většina z nich také požaduje, aby stát vynahradil případné rozpočtové výpadky krajům a obcím.

Senátní verze pak zamíří do sněmovny. Zde ale mají výraznou většinu 120 z 200 hlasů kluby ANO, ODS a SPD. Schválenou 15procentní sazbu prosazují i nadále.

„Hnutí SPD trvá na zrušení superhrubé mzdy a na snížení daní tak, jak bylo prohlasováno i našimi hlasy ve sněmovně, protože chceme, aby slušní lidé měli více peněz v peněženkách,“ řekl předseda SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
před 6 hhodinami

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Antimonopolní úřad zrušil zakázku na 180 trolejbusů pro Prahu

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zrušil zadávací řízení Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na nákup až 180 bateriových trolejbusů za víc než tři miliardy korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné, DPP jej může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík uvedl, že podnik v příštím roce vypíše novou veřejnou zakázku.
před 15 hhodinami

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 19 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
21. 12. 2025

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025
Načítání...