V Senátu začne hledání daňového kompromisu. Většině klubů se radikální snížení nelíbí

Nahrávám video
Události: Daňové vyjednávání v Senátu
Zdroj: ČT24

Poslanci minulý týden nečekaně schválili dva daňové návrhy, které přitom byly zamýšleny jako alternativní. Prošlo jak snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka o víc než devět tisíc korun za rok. V Senátu se nyní řeší, jak ven z této situace, která by výrazně negativně zasáhla příjmy veřejných financí. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navrhuje kompromis: mírně snížit sazbu daně z příjmu a zároveň zvýšit slevu na poplatníka. S podobnou variantou přišel i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Premiér Andrej Babiš (ANO) se bude snažit ve středu získat v Senátu podporu pro svůj návrh  na radikální snížení daní zaměstnanců po chystaném zrušení superhrubé mzdy. Návrh počítá s tím, že by většině z nich klesla sazba ze současných 20,1 procenta na 15 procent z hrubé mzdy. U těch, kteří vydělávají nad 141 tisíc měsíčně, by pak byla sazba 23 procent, což odpovídá současné solidární přirážce. Veřejné finance by tak přišly zhruba o 85 miliard korun. Návrh by měl platit od ledna na dva roky. 

Podporu chce Babiš hledat hlavně u nejsilnějšího klubu, kde mají převahu zástupci ODS. Tato strana totiž spolu s SPD a ANO ve sněmovně Babišův návrh schválila. 

„Vycházím z toho, že ta ODS v Senátu je stejná jako ODS ve sněmovně. ODS tvrdí, že chce snižovat daně jako my,“ řekl Babiš.

Jenže šéf Senátu Miloš Vystrčil, který je místopředsedou ODS, předem podporu slibovat nechce. „Dovedu si představit, že se nebudeme třeba držet toho, co upřednostňovali poslanci za ODS, ale budeme se snažit s nimi domluvit na nějaké variantě, která umožní snížit ten obří dluh, který tímto může vzniknout.“

Ani samotná ODS v Senátu není na rozdíl od sněmovny jednotná. „Nám by přišlo nejčistší zachování superhrubé mzdy a případně obětování daňového odpočtu,“ řekl například předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). 

Další senátorské kluby ale s Babišovým návrhem na zavedení 15procentní daně z příjmu nesouhlasí a chtějí zvýšit daňovou slevu na poplatníka. Tu ve sněmovně navrhli Piráti a podpořila ji i vládní ČSSD. 

„Myslím, že cesta vede přes nějakou kombinaci. Že daň nebude 15 procent, ale třeba 17 procent a budeme muset zohlednit OSVČ, a zároveň sleva na poplatníka nestoupne na 34 tisíc, ale na 27 tisíc či 28 tisíc,“ kombinuje předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart (za STAN). 

Jiný návrh má  předsedkyně senátorského klubu a místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. „U superhrubé mzdy 23 a 19 procent a u slevy na poplatníka se můžeme bavit, že náběh by byl postupný.“ Ještě jiný pohled nabízí předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska (SEN 21). „Když už tedy má vzniknout díra v rozpočtu, jakože vznikne, tak to má být ve prospěch lidí s nejnižšími příjmy. To, co prosazuje premiér, jde přesně proti tomu.“

Hamáček usiluje o mírnější snížení daní, jinak mluví o rozpočtové katastrofě

Ještě před středečním jednáním s premiérem a s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) se zástupci jednotlivých senátních klubů sejdou společně. Někteří z nich už mají v plánu i schůzku s vicepremiérem Hamáčkem. 

Šéf ČSSD znovu navrhuje mírnější snížení daní – které ve sněmovně neprošlo – než premiér. Podle něho by většina zaměstnanců platila 19 procent z hrubé mzdy. Ti s příjmy nad 141 tisíc měsíčně pak 23 procent, stejně jako u Babišova návrhu. Sleva na jednotlivce by vzrostla ze současných 24 840 korun na 30 tisíc ročně. Příjmy veřejných rozpočtů by tím klesly zhruba o 40 miliard. 

„To je to nejspravedlivější, jak pomoci všem a více pomoci těm nízkopříjmovým. To, co se stalo v nočním hlasování v Poslanecké sněmovně, je rozpočtová katastrofa,“ prohlásil Hamáček. 

Senátoři by mohli o snížení daní, které jsou obsaženy v takzvaném daňovém balíčku, hlasovat v první polovině prosince. Velká většina z nich také požaduje, aby stát vynahradil případné rozpočtové výpadky krajům a obcím.

Senátní verze pak zamíří do sněmovny. Zde ale mají výraznou většinu 120 z 200 hlasů kluby ANO, ODS a SPD. Schválenou 15procentní sazbu prosazují i nadále.

„Hnutí SPD trvá na zrušení superhrubé mzdy a na snížení daní tak, jak bylo prohlasováno i našimi hlasy ve sněmovně, protože chceme, aby slušní lidé měli více peněz v peněženkách,“ řekl předseda SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
10:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 33 mminutami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 2 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 13 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55
Načítání...