Předkrizové úrovně dosáhne ekonomika Česka na konci roku 2022, odhaduje OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává, že oživení české ekonomiky bude pomalé a ekonomika dosáhne předkrizové úrovně ke konci roku 2022, uvedl její generální tajemník Ángel Gurría v rámci představení pravidelného hodnocení české ekonomiky.

Na počátku prosince OECD uvedla, že česká ekonomika letos kvůli šíření koronaviru klesne o 6,8 procenta. Příští rok by se měl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 1,5 procenta, v roce 2022 by pak měl jeho růst zrychlit na 3,3 procenta. Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává příští rok růst ekonomiky o 3,9 procenta. Česká národní banka v listopadové prognóze letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. Podle ČNB výkon českého hospodářství nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.

OECD očekává, že postupně poroste nezaměstnanost i počet krachujících podniků. Vláda by tak měla pokračovat v podpoře ekonomiky až do jejího úplného oživení. „Krize přerušila období silného ekonomického růstu Česka a přibližování se průměrné úrovni zemí OECD. Po efektivním potlačení první vlny pandemie země nyní bojuje s dopady druhé vlny. Nejistota je nyní vysoká a návrat k růstu ekonomiky bude pomalý,“ uvedl Gurría.

Podpořil také aktuální snahy vlády urychlit obnovení ekonomiky navrhovaným snižováním daní, tedy zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent.

„Nedělejte stejnou chybu jako v krizi 2008, kdy jste začali konsolidovat veřejné finance příliš brzo. Česko má silnou pozici a stojí si lépe než řada dalších zemí OECD. Mluvte o konsolidaci, ale ujistěte se, že začne, až když je obnova ekonomiky zajištěná,“ uvedl. Upozornil, že dopady prvních měsíců pandemie byly desetkrát horší než dopady krize v roce 2008.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) upozornila, že rozpočtovou expanzi si Česká republika může dovolit díky předchozímu snížení zadlužení. „Přesto musím odrážet útoky ohledně rozvratu veřejných financí. Jsem ráda, že doporučení OECD podporují postup, který prosazuji já, premiér i celá vláda,“ uvedla.

OECD v rámci pravidelného hodnocení české ekonomiky doporučila přesunout zdanění z příjmů na daně z nemovitostí, spotřební a environmentální daně a snížit daňové výhody pro podnikatele. V oblasti podpory investic doporučuje OECD lépe zaměřit podporu výzkumu a vývoje na malé a mladé dynamicky se rozvíjející firmy, přijmout nový stavební zákon, zkrátit čas a počet kroků nezbytných pro zahájení podnikání, podpořit investice usnadňující přechod na nízkoemisní technologie a zvýšit energetickou účinnost.

„Ty připomínky samozřejmě vnímáme. OECD byla první, která doporučila masivně podpořit ekonomiku. A my jsme na to byli z finančního hlediska dobře připraveni,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO).

V důchodové oblasti OECD doporučuje pokračovat ve zvyšování věku odchodu do důchodu a pevněji jej propojit se zvyšováním naděje dožití.

OECD sdružuje 35 vysoce vyspělých zemí světa. Založena byla v roce 1961, Česko je jejím členem od roku 1995. Posláním organizace je napomáhat hospodářskému růstu, harmonizovat rozvojovou pomoc, zvyšovat zaměstnanost a životní úroveň a rozšiřovat obchod, ale i potlačovat diskriminační praktiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 17 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 17 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...