Prezident ještě zváží veto daňového balíčku, uvedla Schillerová. Vláda nemá dostatek hlasů pro rozpočet

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman ještě zváží, zda bude daňový balíček vetovat. Po úterní schůzce s prezidentem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) na Pražském hradě to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že Zeman je rád, že Senát upravil navrhované zvýšení daňové slevy na poplatníka. Zároveň by byl radši, kdyby v zákoně bylo pevně stanoveno omezení změn na dva roky. Schillerová uvedla, že je to legislativně neproveditelné.

Miloš Zeman minulý týden zopakoval, že pokud by se sněmovní návrh nezměnil, je připraven ho vetovat. Senát minulý čtvrtek vrátil normu s úpravami poslancům. Babiš i Schillerová verzi schválenou senátory uvítali.

Senát souhlasil s nahrazením superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent počítané z hrubé mzdy. Zavedení jednotných sazeb nepřijal. Horní komora také rozhodla o tom, že základní daňová sleva na poplatníka se má podle Senátu zvýšit z dosavadních 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022. S úpravami ministryně financí souhlasila. Poslanci by o senátní verzi daňového balíčku měli hlasovat 22. prosince.

Obcím a krajům mají být podle Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní. V rámci rozpočtového určení daní by se měl zvýšit podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta.

Premiér schválenou podobu daňového balíčku Senátem uvítal. Nahrazení superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů ve výši 15 a 23 procent je podle něj nejvýhodnější, potrvá dva roky a stát si ho může dovolit. „Ten návrh je na dva roky, protože je jasné, že po příštích parlamentních volbách přijde nová vláda a nový parlament a bude mít rok na to, aby dal návrh, jaké budou daně v roce 2023,“ uvedl Babiš.

Prezident Miloš Zeman se už minulý týden sešel s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) a také šéfem komunistů Vojtěchem Filipem. Zopakoval, že daňový balíček vetuje, pokud by sněmovna setrvala u jeho původní verze. Daňový balíček schválený sněmovnou počítal se zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Prezidentovi ale vadil pozměňovací návrh Pirátů, který zvyšoval daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana tak výrazně narušoval rozpočtovou stabilitu.

Pro kraje i mnohé obce je senátní úprava přijatelná

Senátní úprava daňového balíčku je podle Asociace krajů ČR přijatelná. Hejtmani budou apelovat na své spolustraníky, aby senátní úpravy schválili, řekl v úterý po jednání Asociace krajů její předseda a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

„V této chvíli budeme všichni (hejtmani) apelovat na zástupce svých politických stran, aby tuto verzi podpořili. Momentálně je pro kraje, řekněme, dostačující z pohledu kompenzací,“ uvedl Kuba po jednání asociace. „Senátní návrh (na daňovou reformu) je pro nás jako kraje stravitelný a pro zástupce samospráv přijatelný. Myslíme si, že z pohledu krajů došlo k rozumnému kompromisu,“ řekl Kuba.

Zavedení kompenzací výpadků daňových příjmů po zrušení superhrubé mzdy uvítalo už dříve Sdružení místních samospráv, jehož členy je asi dva tisíce měst a obcí. „Menším obcím tak zachránili i například provoz školek či sociálních zařízení, které by tyto obce při skokovém poklesu příjmů nemohly udržet,“ sdělil předseda sdružení a europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

Co ještě balíček obsahuje a o kolik sníží příjmy veřejných financí

Daňový balíček kromě zrušení superhrubé mzdy a následné snížení sazeb daně z příjmů fyzických osob, počítá také se zavedením stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám, zrychlení odpisů, vyšší zdanění cigaret či snížení spotřební daně u motorové nafty o korunu na litr. 

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) bude mít daňový balíček v senátní podobě příští rok dopad do veřejných financí zhruba ve výši 98,7 miliardy korun. V roce 2022, kdy se projeví další zvýšení slevy na poplatníka, by to mělo být asi 120 miliard a od roku 2023 by to mělo být každoročně 103 miliard korun. Pokles od roku 2023 je způsoben mimo jiné ukončením možnosti zrychlených odpisů podnikateli.

Jak vypadá jednání o státním rozpočtu

Vedle jednání o daňovém balíčku ovlivní stav veřejných financí v příštím roce také souběžně připravovaná podoba státního rozpočtu na příští rok. Jeho návrh počítá se schodkem 320 miliard korun. Sněmovna ho bude posuzovat ve třetím, závěrečném čtení ve středu. 

 Vláda však zatím nemá ve sněmovně pro svůj návrh podporu. Opoziční strany mimo jiné kritizují, že rozpočet nezahrnuje dopady daňového balíčku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý zhruba hodinu jednal o podpoře pro návrh státního rozpočtu se členy poslaneckého klubu KSČM. Komunističtí poslanci zvažují, že menšinové vládě pomohou ve středu s prosazením rozpočtu ve sněmovně odchodem z hlasování. V úterý ale nerozhodli. Zatím se k dohodě nedospělo, jednání bude pokračovat ve středu, sdělila  komunistická předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá.

Výkonný výbor strany v pátek rozhodl, že KSČM pro rozpočet hlasovat nebude, snížením kvora by poslanci usnesení vyhověli.

Ani případný odchod komunistů ze sněmovního sálu by ale ve středu vládě k jistotě schválení rozpočtu sám o sobě nestačil. Musela by jí pomoci buď další nevládní strana, nebo někteří nezařazení poslanci.

Opozice je tvrdě proti návrhu

Podle předsedy ODS Petra Fialy jde o obrovský deficit. „Jasně říkám, že ODS tento rozpočet nepodpoří,“ uvedl. Připomněl, že letos poslanci na žádost vlády třikrát zvyšovali deficit až k 500 miliardám korun. Na přímou či nepřímou pomoc v epidemii koronaviru šlo podle Fialy „nějakých 180 miliard korun“, zbytek jde podle něj na vrub nepříliš dobrého hospodaření vlády. V rozpočtu na příští rok ODS navrhla úspory zhruba ve výši 80 miliard korun, uvedl.

„Piráti navržený státní rozpočet nepodpoří, protože je o 100 miliard mimo realitu,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Pozměňovací návrhy strany směřují například k posílení financování sociálních služeb. „V případě, že by rozpočet jako takový neprošel, tak budeme prosazovat jednání na úrovni vlády a opozice o tom, jaký má být další postup. Rozhodně neuzavřeme separátní dohodu s hnutím ANO,“ poznamenal.

KDU-ČSL bude podporovat pozměňovací návrhy, které budou směřovat k hledání úspor v rozpočtu. Lidovci sami připravili několik návrhů, například navýšení peněz pro sociální služby o dvě miliardy korun, posílení financování opatření proti suchu o jednu miliardu nebo 300 milionů korun pro dobrovolné hasiče na náklady, které jim vznikly při pomoci při koronavirové epidemii. Rozpočet jako celek podporu KDU-ČSL nemá, případné krátké rozpočtové provizorium by podle předsedy strany Mariana Jurečky neznamenalo nic dramatického.

Krátké provizorium by nemělo zvláštní dopad ani podle šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska. Řekl, že se podle něj ve Sněmovně najde někdo „poctivý a odpovědný“, kdo podporu rozpočtu vlády ANO a ČSSD za něco vymění.

Podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové vláda při sestavování rozpočtu selhala, a hnutí jej tak nepodpoří. Kabinet podle ní návrh připravil s heslem „Po nás potopa.“.

Hnutí SPD sice podporuje zrušení superhrubé mzdy, které zahrnuje daňový balíček, rozpočet ale nepodpoří, neboť vláda odmítá návrhy na úspory. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy by kabinet měl šetřit například na „financování politických neziskových organizací, solárních baronů, inkluze nebo předražených zbrojních zakázek“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 2 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
16:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 4 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
14:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 6 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 9 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.