Prezident ještě zváží veto daňového balíčku, uvedla Schillerová. Vláda nemá dostatek hlasů pro rozpočet

Nahrávám video
Události: Jednání o daňovém balíčku i o státním rozpočtu
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman ještě zváží, zda bude daňový balíček vetovat. Po úterní schůzce s prezidentem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) na Pražském hradě to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že Zeman je rád, že Senát upravil navrhované zvýšení daňové slevy na poplatníka. Zároveň by byl radši, kdyby v zákoně bylo pevně stanoveno omezení změn na dva roky. Schillerová uvedla, že je to legislativně neproveditelné.

Miloš Zeman minulý týden zopakoval, že pokud by se sněmovní návrh nezměnil, je připraven ho vetovat. Senát minulý čtvrtek vrátil normu s úpravami poslancům. Babiš i Schillerová verzi schválenou senátory uvítali.

Senát souhlasil s nahrazením superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent počítané z hrubé mzdy. Zavedení jednotných sazeb nepřijal. Horní komora také rozhodla o tom, že základní daňová sleva na poplatníka se má podle Senátu zvýšit z dosavadních 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022. S úpravami ministryně financí souhlasila. Poslanci by o senátní verzi daňového balíčku měli hlasovat 22. prosince.

Obcím a krajům mají být podle Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní. V rámci rozpočtového určení daní by se měl zvýšit podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta.

Premiér schválenou podobu daňového balíčku Senátem uvítal. Nahrazení superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů ve výši 15 a 23 procent je podle něj nejvýhodnější, potrvá dva roky a stát si ho může dovolit. „Ten návrh je na dva roky, protože je jasné, že po příštích parlamentních volbách přijde nová vláda a nový parlament a bude mít rok na to, aby dal návrh, jaké budou daně v roce 2023,“ uvedl Babiš.

Prezident Miloš Zeman se už minulý týden sešel s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) a také šéfem komunistů Vojtěchem Filipem. Zopakoval, že daňový balíček vetuje, pokud by sněmovna setrvala u jeho původní verze. Daňový balíček schválený sněmovnou počítal se zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Prezidentovi ale vadil pozměňovací návrh Pirátů, který zvyšoval daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana tak výrazně narušoval rozpočtovou stabilitu.

Pro kraje i mnohé obce je senátní úprava přijatelná

Senátní úprava daňového balíčku je podle Asociace krajů ČR přijatelná. Hejtmani budou apelovat na své spolustraníky, aby senátní úpravy schválili, řekl v úterý po jednání Asociace krajů její předseda a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

„V této chvíli budeme všichni (hejtmani) apelovat na zástupce svých politických stran, aby tuto verzi podpořili. Momentálně je pro kraje, řekněme, dostačující z pohledu kompenzací,“ uvedl Kuba po jednání asociace. „Senátní návrh (na daňovou reformu) je pro nás jako kraje stravitelný a pro zástupce samospráv přijatelný. Myslíme si, že z pohledu krajů došlo k rozumnému kompromisu,“ řekl Kuba.

Zavedení kompenzací výpadků daňových příjmů po zrušení superhrubé mzdy uvítalo už dříve Sdružení místních samospráv, jehož členy je asi dva tisíce měst a obcí. „Menším obcím tak zachránili i například provoz školek či sociálních zařízení, které by tyto obce při skokovém poklesu příjmů nemohly udržet,“ sdělil předseda sdružení a europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

Co ještě balíček obsahuje a o kolik sníží příjmy veřejných financí

Daňový balíček kromě zrušení superhrubé mzdy a následné snížení sazeb daně z příjmů fyzických osob, počítá také se zavedením stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám, zrychlení odpisů, vyšší zdanění cigaret či snížení spotřební daně u motorové nafty o korunu na litr. 

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) bude mít daňový balíček v senátní podobě příští rok dopad do veřejných financí zhruba ve výši 98,7 miliardy korun. V roce 2022, kdy se projeví další zvýšení slevy na poplatníka, by to mělo být asi 120 miliard a od roku 2023 by to mělo být každoročně 103 miliard korun. Pokles od roku 2023 je způsoben mimo jiné ukončením možnosti zrychlených odpisů podnikateli.

Jak vypadá jednání o státním rozpočtu

Vedle jednání o daňovém balíčku ovlivní stav veřejných financí v příštím roce také souběžně připravovaná podoba státního rozpočtu na příští rok. Jeho návrh počítá se schodkem 320 miliard korun. Sněmovna ho bude posuzovat ve třetím, závěrečném čtení ve středu. 

 Vláda však zatím nemá ve sněmovně pro svůj návrh podporu. Opoziční strany mimo jiné kritizují, že rozpočet nezahrnuje dopady daňového balíčku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý zhruba hodinu jednal o podpoře pro návrh státního rozpočtu se členy poslaneckého klubu KSČM. Komunističtí poslanci zvažují, že menšinové vládě pomohou ve středu s prosazením rozpočtu ve sněmovně odchodem z hlasování. V úterý ale nerozhodli. Zatím se k dohodě nedospělo, jednání bude pokračovat ve středu, sdělila  komunistická předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá.

Výkonný výbor strany v pátek rozhodl, že KSČM pro rozpočet hlasovat nebude, snížením kvora by poslanci usnesení vyhověli.

Ani případný odchod komunistů ze sněmovního sálu by ale ve středu vládě k jistotě schválení rozpočtu sám o sobě nestačil. Musela by jí pomoci buď další nevládní strana, nebo někteří nezařazení poslanci.

Opozice je tvrdě proti návrhu

Podle předsedy ODS Petra Fialy jde o obrovský deficit. „Jasně říkám, že ODS tento rozpočet nepodpoří,“ uvedl. Připomněl, že letos poslanci na žádost vlády třikrát zvyšovali deficit až k 500 miliardám korun. Na přímou či nepřímou pomoc v epidemii koronaviru šlo podle Fialy „nějakých 180 miliard korun“, zbytek jde podle něj na vrub nepříliš dobrého hospodaření vlády. V rozpočtu na příští rok ODS navrhla úspory zhruba ve výši 80 miliard korun, uvedl.

„Piráti navržený státní rozpočet nepodpoří, protože je o 100 miliard mimo realitu,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Pozměňovací návrhy strany směřují například k posílení financování sociálních služeb. „V případě, že by rozpočet jako takový neprošel, tak budeme prosazovat jednání na úrovni vlády a opozice o tom, jaký má být další postup. Rozhodně neuzavřeme separátní dohodu s hnutím ANO,“ poznamenal.

KDU-ČSL bude podporovat pozměňovací návrhy, které budou směřovat k hledání úspor v rozpočtu. Lidovci sami připravili několik návrhů, například navýšení peněz pro sociální služby o dvě miliardy korun, posílení financování opatření proti suchu o jednu miliardu nebo 300 milionů korun pro dobrovolné hasiče na náklady, které jim vznikly při pomoci při koronavirové epidemii. Rozpočet jako celek podporu KDU-ČSL nemá, případné krátké rozpočtové provizorium by podle předsedy strany Mariana Jurečky neznamenalo nic dramatického.

Krátké provizorium by nemělo zvláštní dopad ani podle šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska. Řekl, že se podle něj ve Sněmovně najde někdo „poctivý a odpovědný“, kdo podporu rozpočtu vlády ANO a ČSSD za něco vymění.

Podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové vláda při sestavování rozpočtu selhala, a hnutí jej tak nepodpoří. Kabinet podle ní návrh připravil s heslem „Po nás potopa.“.

Hnutí SPD sice podporuje zrušení superhrubé mzdy, které zahrnuje daňový balíček, rozpočet ale nepodpoří, neboť vláda odmítá návrhy na úspory. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy by kabinet měl šetřit například na „financování politických neziskových organizací, solárních baronů, inkluze nebo předražených zbrojních zakázek“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Meteorologové opět rozšířili výstrahu, toky se mohou vzedmout na více místech

Meteorologové rozšířili dřívější varování před vzestupem hladin toků v Česku. Hrozí od nedělního večera hlavně na východě Čech. Mandava ve Varnsdorfu večer překročila první povodňový stupeň a možná stoupne na druhý. Rozvodnit se v noci mají i další toky, ČHMÚ tak znovu rozšířil dřívější výstrahu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 6 hhodinami

VideoDecroix: Ať Babiš vše vysvětlí u soudu. Nebýt politik, možná by před ním nebyl, říká Tejc

Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se domnívá, že premiér Andrej Babiš (ANO) by měl vysvětlit své obvinění v kauze Čapí hnízdo u soudu. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce v souvislosti s nadcházejícím hlasováním sněmovny o opětovném vydání, či nevydání předsedy vlády k trestnímu stíhání. Podle současného šéfa resortu Jeronýma Tejce (za ANO) by se Babiše stíhání možná netklo, kdyby se nestal politikem. Oba debatovali také o možném zrušení takzvaného „protišpionského“ trestného činu nebo o auditu v bitcoinové kauze.
před 11 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lékaře na telefonu, které nabízejí pojišťovny, využívá stále více lidí

Zkonzultovat zdravotní stav nebo rozebrat výsledky laboratorního vyšetření. Kvůli tomu stále více lidí využívá službu některých pojišťoven, které nabízí lékaře na telefonu. Oslovené pojišťovny České televizi potvrdily, že počet konzultací meziročně roste. Některé pojišťovny mají lékařskou telefonní linku, jiné spustily on-line poradnu nebo aplikaci.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 18 hhodinami

VideoEmise klesly. Výnosy z prodeje povolenek je napodobí, odhaduje stát

Stát letos čeká výrazně méně peněz z prodeje emisních povolenek – možná i pod pět miliard. To komplikuje například budoucnost programu Nová zelená úsporám. Resort životního prostředí zatím tyto tržby nasměroval jinam. Propad způsobuje to, že povolenek nyní bude k dispozici méně i proto, že emise klesly. Aktuální cena povolenky je asi 1800 korun za tunu. V posledních letech byla turbulentní, přesto výnosy vycházely vždy od třinácti do devatenácti miliard korun ročně.
před 19 hhodinami

Únava z války je lhostejnost k budoucnosti, řekl Pavel na akci na podporu Ukrajiny

Pokud někdo říká, že ho válka unavuje, staví se lhostejně k naší budoucnosti, prohlásil v sobotu odpoledne prezident Petr Pavel na pražském Staroměstském náměstí na akci Společně za Ukrajinu! k blížícímu se čtvrtému výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč následně poděkoval Čechům za podporu. Vystoupili také rodiče padlých českých dobrovolníků nebo svědci ruských zvěrstev. Shromáždění podobného rázu se konala i v dalších městech v republice.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026
Načítání...