Nečekané vyústění mělo páteční ranní hlasování sněmovny o daňovém balíčku. Vládní hnutí ANO za pomoci ODS a SPD odhlasovalo zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy. První sazba se týká většiny ze 4,5 milionu zaměstnanců. Druhá pak těch, kteří vydělávají měsíčně nad 141 764 korun, a nahrazuje současnou takzvanou solidární přirážku. Tento návrh podal premiér Andrej Babiš (ANO) a pro příjmy veřejných rozpočtů by znamenal pokles o necelých 90 miliard korun. O náhlých změnách diskutovali v pořadu Události, komentáře Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jiří Dolejš (KSČM).
Kalousek a Dolejš se výjimečně shodli: je potřeba celková reforma daňového systému
26 minut
Události, komentáře: Miroslav Kalousek a Jiří Dolejš
Poslanec Jiří Dolejš podotkl, že klíčové hlasování bylo to o pozměňovacím návrhu premiéra, pro něž nehlasoval ani jeden poslanec KSČM. Přestože pro celkový balíček on sám ruku zvedl, bylo dle něj vidět, že už „to je jedno“. Zdržet hlasování se nechtěl, to by bylo dle něj jen v rovině gest, ne reálného efektu.
„Část lidí zrušení superhrubé mzdy těší. My si myslíme, že teď už je situace taková, že bychom měli řešit ty následky. První, kdo s tím může něco udělat, je Senát. Mělo by se ale začít pracovat na novele zákona o státním rozpočtu, který by toto nadělení vyřešil aspoň pro rok 2021,“ řekl.
Kalousek: dluh stejně zaplatí občané
Předseda klubu poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek návrh již ve sněmovně označil jako zločin a rozvrat veřejných peněz. Ministerstvo financí dle něj zcela ztratilo kontrolu nad rozpočtovým procesem. To hlasování pro nebo proti je podle Kalouska v rovině odpovědnosti za budoucnost nejbližší nebo střednědobou.
„Stát nesníží výdaje ani o korunu, a těchto 130 miliard si bude muset půjčit. A to každý rok. Dluh zaplatí občané. Lidem se tady v zásadě nic nepřidává, pouze se půjčuje na jejich výplaty. Ten problém se zkumuluje s problémem, který nás čeká, koronavirová krize odezní, ale čeká nás krize demografická. Pokud si touhle salámovou metodou vyčerpáme dluhovou rezervu, tak po roce 2030 nevidím řešení,“ kritizoval.
Dolejš poznamenal, že když se sníží daně, má stát v podstatě dvě řešení. Jedním jsou dluhy a druhou škrty. Proškrtat se z této situace je podle něj velký problém.
„Nás spíše čekají úvahy na téma zásadních reforem, a to včetně daňového systému. Myslím, že takové snížení daní je neadekvátní tomu, co nás čeká, protože my si na důchody nemůžeme ani půjčovat, ale nemůžeme se k nim ani dostat škrtáním. Přerozdělit daňové břemeno je zapotřebí, je to otázka podívat se na korporátní daň, na zdanění velkého kapitálu, zdanění dividend, tato vláda se o těchto položkách odmítla bavit,“ řekl Dolejš.
Kalousek vidí prostor, kde by se dalo ušetřit. Stát ve svých výdajích dle něj nesmírně nabobtnal. Myslí si, že většina výdajů jsou mandatorní nebo „kvazi mandatorní“ povahy neboli jsou tvořeny zákony nebo smlouvami. „To neškrtnete za den. Umím si představit, že ušetříte 30 miliard, ale to se nestane za den, ale spíše za dva roky. Musí se udělat legislativní změny, ale to bolí a to se této vládě nechce,“ řekl.
Kalousek souhlasil s Dolejšem, že je nutné dělat reformy, zejména zdravotního a penzijního pojištění. Ke konci diskuse pak dodal svůj oblíbený bonmot: „Strukturální deficit si můžete představit jako pastu na zuby, večer to vymáčknete, ale zkuste to potom narvat zpátky.“
