Praha chystá v nejisté situaci rozpočet na příští rok. Předpokládá nižší daňové příjmy a škrty v některých výdajích

Hlavní město by mohlo v příštím roce hospodařit s daňovými příjmy 53,4 miliardy korun, což je meziročně asi o čtyři miliardy méně. Kolik peněz půjde na investice, zatím nebylo rozhodnuto. Praha bude také škrtat v některých výdajích. Ve čtvrtek o tom informoval náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Mezi dalšími příjmy jsou například peníze od státu na fungování škol, kdy město dostane 16,6 miliardy, což je o dvě miliardy více než letos. Dalších 1,21 miliardy dostane na výkon státní správy.

O využití peněz na školy i výkon státní správy město nerozhoduje a jeho rozpočtem pouze protečou.

Bude se škrtat ve výdajích

Kvůli propadu příjmů způsobených pandemií koronaviru bude magistrát škrtat v běžných výdajích. Ostatní běžné výdaje dosáhnou 41,7 miliardy, což je o asi 1,4 miliardy meziročně méně.

Ke škrtům město nesáhne pouze v oblasti pražské integrované dopravy (PID) a svozu odpadu. V případě PID by náklady mohly vzrůst o jednu miliardu na 17,6 miliardy. Pro dopravní podnik bude mít město připraveno 15,3 miliardy, což je o asi 700 milionů méně než letos.

Nad investicemi zatím nejasno

Pro letošní rok měla Praha vyčleněno na investice 16,8 miliardy. O výši pro příští rok pražští radní ještě jednají. „Naším cílem je kapitálové výdaje co nejméně omezovat,“ řekl Vyhnánek. Nevyloučil, že si na ně bude muset kvůli propadu příjmů město půjčit. „Nevylučuji, že sáhneme k externímu financování, ale to je zatím předběžné říkat,“ dodal.

Celkový rozpočtový rámec se zatím pohybuje okolo 75 miliard, číslo ale není konečné a bude se ještě měnit. Návrh rozpočtu budou projednávat pražští zastupitelé. Kvůli pandemii covidu-19 počítá město letos s propadem příjmů přes 10 miliard.

„Rozpočet chystáme v nebývalé situaci, kdy nevíme, co bude zítra. Nicméně jej musíme připravit a schválit v prosinci, aby nedocházelo ke zpožděním, která by způsobila problémy městským částem. Rovněž nechceme spadnout do rozpočtového provizoria, které dopadá na investice, kdy nesmíte zahajovat nové,“ nastínil náměstek.

Podle něj pracuje magistrát při sestavování rozpočtu s několika neznámými. Jednou z nich jsou dopady pandemie nemoci covid-19. „Další velkou neznámou jsou nepředvídatelné kroky vlády, která nejdřív spoustu věcí zakázala, pak pravidla zcela rozvolnila a nyní se vrací k původnímu přísnějšímu režimu. Rovněž přichází s novými nápady podpory podnikatelů, z nichž se pak polovina ani nerealizuje,“ řekl. Poslední neznámou je výše možného zpětného uplatnění daňové ztráty, takzvaný loss carryback.

Současný návrh rozpočtu nepočítá s vládou zamýšleným zrušením superhrubé mzdy. Pokud by se tak stalo a stát obcím výpadek příjmu nenahradil, přišla by Praha každý rok o 5,4 miliardy.

Průběžně bude město splácet své dluhy. Dluh města je nyní asi 19 miliard korun. V příštím roce bude město nadále průběžně splácet úvěry od Evropské investiční banky a zároveň splatí první ze dvou pětimiliardových dluhopisů u této banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...