Obce v pololetí hospodařily s přebytkem 8,4 miliardy korun, což bylo meziročně o osmnáct miliard méně. Kraje vykázaly přebytek 12,7 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o necelých jedenáct miliard méně. Do hospodaření obcí i krajů se podle ministerstva financí výrazným způsobem promítlo zpomalení ekonomiky způsobené opatřeními proti šíření koronaviru, což vedlo mimo jiné k poklesu daňových příjmů samospráv. Napjaté bude zřejmě hospodaření obcí i v příštím roce, kdy s očekávaným zrušením superhrubé mzdy klesnou příjmy veřejných rozpočtů.
Obcím i krajům v pololetí klesl přebytek. Napjatě sledují, o kolik přijdou zrušením superhrubé mzdy
Celkové příjmy obcí, kterých je v Česku zhruba 6250, činily v pololetí asi 166 miliardy korun, což byl meziroční pokles o devět miliard. Výdaje jim meziročně stouply o devět miliard na 158 miliardy korun (zaokrouhleno). Klesly zejména daňové příjmy, zatímco nedaňové mírně stouply.
Naproti tomu u krajů vzrostly obě položky. Celkové příjmy meziročně stouply o deset miliard na 151 miliardy korun, výdaje pak o dvacet miliard na 138 miliard (zaokrouhleno). V případě krajů jsou za nárůstem příjmů především převody z rozpočtu ministerstva školství mládeže a tělovýchovy určené na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi.
- Příjmy obcí a krajů jsou tvořeny například penězi ze sdílených daní, mezi něž patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmů. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu, například na činnosti související s rozšířenou působností obcí nebo kraje na financování sociálních služeb nebo školství. Do vlastních příjmů obcí pak patří nejrůznější místní poplatky.
S účinností od začátku příštího roku hodlá vláda zrušit superhrubou mzdu (musí ještě projít parlamentem), což by znamenalo snížení příjmů veřejných rozpočtů. Propočty se velmi různí, nejčastěji se hovoří o více než 70 miliardách korun. Z toho úbytek pro obce a kraje by mohl znamenat více než 20 miliard korun ročně. Zbytek zasáhne státní rozpočet.
Sdružení místních samospráv již proto vyzvalo ministerstvo financí, aby obcím výpadek peněz nahradilo. A to buď mimořádným příspěvkem, nebo zvýšením podílu na výběru daně z příjmů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale žádné kompenzace pro obce ani pro kraje zatím neplánuje. „Je potřeba si uvědomit, že státní rozpočet není nafukovací. Kraje, města, obce mají přes 300 milard na účtech,“ poznamenala ministryně.
Schillerová nedávno také uvedla, že nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat tento výpadek příjmů státního rozpočtu. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší. Opatření podle ní ale podpoří spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu.
Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN) uvedl, že by to mohlo znamenat například zhoršení úklidu v obcích. „Bojím se především dopadu na veřejné zadávání zakázek,“ dodal.
Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy a na zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Zaměstnancům díky tomu z hrubé mzdy zůstane více peněz.
