Zmrazit hrubé platy státních zaměstnanců plánuje pro příští rok ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Za to by se jim však měla – po chystaném zrušení superhrubé mzdy – snížit daň z příjmu. Na účet by jim tak chodilo „v čistém“ až o několik tisíc korun měsíčně navíc. To ministryně považuje za dostatečný růst. Proti tomuto záměru se již postavily odbory zaměstnanců státní správy. Se stále mocnějším odporem se však potýká i samotný zánik superhrubé mzdy, od něhož se vše odvíjí.
Prezident republiky Miloš Zeman se proti zrušení superhrubé mzdy vyslovil v neděli. „To, co mě znepokojuje, je pokus nabourat díru do státního rozpočtu takovými úlevami, které by byly trvalé, to znamená, které by se opakovaly každý rok. Příkladem je ta zvažovaná patnáctiprocentní daňová sazba z příjmů,“ řekl v pořadu Partie televize Prima.
Před týdnem se proti stejnému záměru vyslovil i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Kritická je rovněž Národní rozpočtová rada a někteří ekonomové. Podle nich to ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí.
Vládní koalice se koncem srpna shodla na zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob: základní 15 procent a pro měsíční příjmy nad 140 tisíc korun pak 23 procent. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Záměr chce nyní koalice předložit sněmovně a zvládnout celý proces tak, aby vše začalo platit od ledna 2021.
Odhad z toho plynoucího výpadku příjmů se velmi různí, ale pohybuje se od 70 miliard korun výš. Z toho zhruba 20 miliard u rozpočtů obcí, zbytek pak u státního rozpočtu.
„Já jsem pro progresivní zdanění, které je mimochodem ve velké většině zemí Evropské unie. A když už nebude progresivní zdanění, ať je alespoň ta devatenáctiprocentní sazba,“ řekl v pořadu Partie televize Prima prezident republiky.
„Kdybychom šli na těch 19 procent, tak zároveň navýšíme daně živnostníkům a to v podstatě nechceme,“ uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Výjimku by měli učitelé
„Zavedení sazby 15 procent prezentuje zvýšení o sedm procent hrubého, pět procent čistého. A já se domnívám, že v době, kdy se nacházíme skutečně v bezprecedentní hospodářské krizi, že to je dostatečný růst mezd ve veřejném sektoru,“ řekla Schillerová.
Ministryně proto navrhuje pro příští rok zmrazit hrubé platy státním zaměstnancům, včetně policistů či hasičů. Výjimku by měli učitelé, kterým vláda hodlá v příštím roce bez ohledu na snížení daní přidat zhruba devět procent. A to tak, aby jejich průměrné platy dosáhly 45 tisíc korun hrubého.
Plán ministryně podporuje pravicová opozice i Piráti. Naopak část odborů nebo komunisté záměr kritizují. Koaliční partner, ČSSD, zatím svůj názor nedal najevo. „Do té doby, než se o tom pobavíme s ANO, tak se k tomu nebudu vyjadřovat,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.
- Hrubá mzda Čistá mzda
- (v Kč/měsíc) (v Kč/měsíc)
- 20 000 + 1020
- 30 000 + 1530
- 34 271 + 1744
- 40 000 + 2040
- 60 000 + 3060
- (zvýrazněná je situace u průměrné mzdy)
- Zdroj: Ministerstvo financí
Když se státní sféra střetává se soukromou
„Ten pojem zmrazení mezd bude působit velmi negativně na všechny stávající i eventuálně budoucí zaměstnance kteréhokoli státního úřadu,“ uvedla zaměstnankyně Úřadu práce a členka Odborového svazu státních orgánů a organizací Věra Prokopová. A to i v případě, že by jí po zrušení superhrubé mzdy vzrostl čistý plat o 1600 (nyní bere 32 tisíc korun hrubého).
Schillerová s tím ale nesouhlasí. Argumentuje, že kvůli plánovaným nižším daním vzrostou státním zaměstnancům čisté platy dostatečně. I proto chystá zmrazení hrubých mezd také pro policisty, hasiče, celníky a další části ozbrojených složek.
Odborářka Prokopová argumentuje rovněž tím, že pokud stát chce kvalitně řídit republiku, tak musí mít kvalitní instituce s kvalitními zaměstnanci a musí ty kvalitní zaměstnance umět ocenit.
Schillerová naopak přípomíná, že průměrný plat ve státní sféře je dnes vyšší než v té soukromé. „Musíme také zohlednit, jak nám porostou mzdy v soukromém sektoru. Takže nemůžeme pokračovat v rozevírání nůžek mezi soukromým a veřejným sektorem.“
Odbory zaměstnanců státní správy ale požadují, aby jim vláda zvýšila hrubé platy minimálně o dalších sedm procent, bez ohledu na výši daní.
Jak to vidí sněmovní politici
Podporu má záměr Schillerové u místopředsedy poslaneckého klubu ODS Jana Skopečka. „V tomto s ministryní financí souhlasím, protože v okamžiku, kdy se podaří zrušení superhrubé mzdy, tak to bude znamenat růst příjmů všech zaměstnanců čili i těch státních.“
Předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura k tomu říká, že je důležité využít současné krize k tomu, aby platy ve státní správě kopírovaly mzdy v soukromé sféře a nebylo tomu jinak.
S odbory naopak souhlasí komunisté, kteří vládu tolerují. Požadují, aby stát v roce 2021 zvýšil hrubé platy státním zaměstnancům minimálně o tři procenta. „Bylo by férové vůči zaměstnancům zohlednit inflaci,“ uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se také domnívá, že nárůst platů by měl pokrývat inflaci, „protože v ten okamžik bychom mohli postihnout rodiny, mámy samoživitelky“.
O tom, jaké platy budou v příštím roce pobírat policisté, hasiči, úředníci a další státní zaměstnanci, bude jednat na Úřadu vlády tripartita (zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborářů) 21. září. Konečné slovo bude mít vláda. Rozhodnout by měla v říjnu.
