Koaliční kabinet schválil změnu v sestavě desítky zástupců vlády ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to oznámil na síti X. Končí v ní dle návrhu resortu mimo jiné její dosavadní místopředseda Miroslav Kalousek (dříve TOP 09). Vojtěch před jednáním vlády nevyloučil, že Kalousek v radě bude nicméně dál jako nominant sněmovny. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil soustrast pozůstalým po útoku střelce v Chřibské na Děčínsku. Před jednáním kabinetu zasedla jako obvykle koaliční rada.
„Oficiální informaci nemám, uvidíme, jak se bude hlasovat ve sněmovně. Teď navrhujeme deset členů za vládu,“ sdělil ministr k informacím o záměru Motoristů Kalouska ve sněmovní volbě podpořit. Cílem obměny je podle Vojtěcha zajistit odborné a stabilní vedení největší zdravotní pojišťovně. „Chci, aby VZP byla řízena profesionálně a odpovědně vůči pacientům i plátcům,“ napsal na síti X.
Vyhýbavě se k nominaci Kalouska vyjádřil na tiskové konferenci premiér. „Ještě jsme o tom neměli čas mluvit, o tom se bude mluvit na klubu,“ sdělil Babiš. Předseda Motoristů Petr Macinka doplnil, že nyní šlo o schválení kandidátů za vládu.
Nově v radě budou za vládu Vojtěchovi náměstci Karla Maříková (SPD) nebo Ladislav Švec. Správní radu největší zdravotní pojišťovny, která hospodaří ročně s více než 341 miliardami korun, tvoří vedle deseti členů jmenovaných vládou dalších dvacet volených Poslaneckou sněmovnou. Ta by se volbou měla zabývat do konce ledna, kdy současné radě končí mandát.
Složení orgánů pojišťoven se obměňuje po volbách pravidelně. V radě skončí vedle zástupců nyní opozičních stran také náměstek exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Jakub Dvořáček nebo lékař Radek Černý (ODS). K 20. lednu skončí také dlouholetý vrchní ředitel legislativní sekce ministerstva zdravotnictví (MZd) Radek Policar, jehož sekce ke konci loňského roku zanikla. Úřad místo něj zřídil sekci centrálních agend, kam kromě legislativy spadají i přímo řízené organizace nebo elektronizace zdravotnictví. Pozice jejího šéfa zatím obsazená není.
Zůstat ve správní radě VZP mají naopak další úředníci resortu. Jan Zapletal je vrchním ředitelem sekce zdravotního pojištění a evropských fondů, Adam Ander ředitelem odboru dohledu nad zdravotním pojištěním a Tomáš Troch šéfem odboru regulace cen a úhrad.
Kromě náměstků ministra Maříkové a Švece budou v radě nově působit také exnáměstek ředitele VZP David Šmehlík, bývalý vedoucí Vojtěchova kabinetu Petr Jarema nebo dřívější rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Novými členy rady jsou i Tereza Pavlíčková, která působila jako vedoucí oddělení interního auditu MZd, a Karel Tyll – vrchní ředitel sekce veřejných rozpočtů na resortu financí.
Premiérovi se nelíbí ani nominace ODS, která chce do správní rady exministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS).
Den české vlajky
Kabinet schválil dle premiéra i návrh na doplnění významných dnů o Den české vlajky, připadnout by měl na 30. března. Novelu o státních svátcích Babiš už dříve zdůvodnil tím, že státní vlajka je základním symbolem Česka a vyjadřuje jeho nezávislost a svrchovanost. Předloha nyní poputuje do sněmovny. Babiš dříve navrhl, aby ji zákonodárci schválili zrychleně už v prvním čtení.
„Snad se to povede, že budeme víc projevovat hrdost na české státní symboly a na naši historii,“ poznamenal předseda vlády. Je přesvědčen, že dolní komora návrh podpoří. Babiš o záměru na nový významný den hovořil ve svém novoročním projevu. Datum zvolil v souvislosti s tím, že 30. března 1920 byla oficiálně uzákoněna československá vlajka.
Český kalendář aktuálně obsahuje devatenáct významných dnů. Na rozdíl od státních svátků jde o běžné pracovní dny.
Zálohování PET lahví a nápojových plechovek
Negativní stanovisko zaujala vláda k poslaneckému návrhu exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a dalších dvou poslanců, kteří chtějí zavést zálohování PET lahví a nápojových plechovek včetně poplatků za reklamní letáky. Ministr zahraničí pověřený vedením ministerstva životního prostředí Macinka vzkázal, že návrh jde přímo proti programovému prohlášení současné vlády. Podle předkladatelů má zavedení záloh snížit objem odpadu a zvýšit míru recyklace.
Hladík řekl, že s nesouhlasným stanoviskem vlády počítal. „Na druhou stranu ale platí evropské nařízení, které jasně říká, že zálohování budou muset zavést všechny členské státy. Rok 2026 je posledním rokem, kdy si jednotlivé země mohou nastavit vlastní systém. Poté už začne platit celoevropský,“ dodal. Celoevropský systém je podle něj přitom méně výhodný pro české obyvatele, obchodníky i český průmysl než ten, který je nyní navržen.
Macinka novelu označil za pokus protlačit legislativu předchozí vlády. Pokud by se potvrdila efektivita a přínos kroku, měl by ho kabinet prosadit jako vládní novelu, míní. Podle premiéra je nynější systém třídění odpadů efektivnější. „Byl by to vlastně krok zpátky a zátěž pro občany,“ domnívá se Babiš. Koalice o návrhu už dle něj nebude debatovat. „Máme na to jasný názor, nemáme to v programu,“ dodal premiér.
V připomínkovém řízení se k návrhu odmítavě postavila i Hospodářská komora. Podle ní jde o zásadně koncepčně chybný, ekonomicky neodůvodněný a systémově destabilizující zásah do fungujícího nakládání s odpady. Řadu výhrad vyslovil i antimonopolní úřad. Podle něj se za současné ekonomické i právní situace zavedení zálohového systému nejeví jako opodstatněné a žádoucí.
Koaliční rada
Zasedání kabinetu předcházelo na Úřadu vlády koaliční jednání lídrů ANO, SPD a Motoristů. Zabývalo se mimo jiné údajnou nabídkou prezidenta Petra Pavla, že tuzemsko poskytne Ukrajině několik menších letounů pro obranu proti dronům. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) po jednání řekl, že Česko letouny L-159 Ukrajině neprodá. Premiér později na brífinku po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda dle Babiše letadla potřebuje.
Podle Okamury se koaliční rada shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Premiér po jednání kabinetu řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.
Prezident Petr Pavel ve Vatikánu na dotaz novinářů podotkl, že je to pravomoc vlády. Předpokládá ale, že kromě toho také řekne, jakým způsobem budou Česká televize a Český rozhlas financovány do budoucna. Jestli to bude stejná částka, kterou dnes představovaly poplatky, případně jakým způsobem se bude upravovat, z jakých zdrojů bude hrazena a jakým způsobem bude zajištěno, aby veřejnoprávní média zůstala v maximální možné míře nezávislá. „Tyhle detaily zatím nemáme, takže je asi předčasné o tom hovořit. Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií,“ doplnil.
