Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
Odvetná opatření se připravují, aby evropští lídři měli páku při klíčových jednáních s Trumpem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v příštím týdnu, uvedly Financial Times s odvoláním na úředníky zapojené do příprav jednání ve Švýcarsku. Celní seznam byl připraven loni, ale byl pozastaven do 6. února, aby se zabránilo plnohodnotné obchodní válce. Jeho reaktivaci v neděli podle zdrojů FU projednávalo 27 velvyslanců států EU v Bruselu.
„Pokud to bude pokračovat, máme k dispozici jasné nástroje odvetných opatření... (Trump) používá čistě mafiánské metody,“ řekl listu evropský diplomat, který se zúčastnil diskuse o opatřeních. „Zároveň chceme veřejně vyzvat k zachování klidu a dát mu příležitost ustoupit,“ pokračoval. „Poselství je... cukr a bič,“ dodal.
Mimořádný summit EU
V Bruselu po čtyřech hodinách skončilo narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se konalo v reakci na oznámení o zvýšení amerických cel. Předseda Evropské rady António Costa následně oznámil, že kvůli dění kolem Grónska a hrozbám od Trumpa svolá mimořádný summit EU, uskuteční se nejspíš ve čtvrtek.
Nedělní schůzka se podle kyperského předsednictví konala v omezeném formátu, což znamenalo, že se jí účastnili pouze velvyslanci plus jeden další člověk a diplomaté u sebe neměli mobilní telefony. Cílem setkání byla podle diplomatických zdrojů výměna informací a koordinace dalších kroků. Žádné další podrobnosti nebyly známy.
Agentura Reuters po jednání velvyslanců s odvoláním na diplomatické zdroje uvedla, že EU je odhodlána najít diplomatické řešení sporů kolem Grónska. Unie prý prozatím nemá v plánu zavést protiopatření, vyplynulo ze schůzky. Členové sedmadvacítky se podle všeho shodují, že počkají právě do 1. února na to, zda USA cla zavedou, a poté zváží odvetná opatření.
EU bude chránit suverenitu Grónska
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová večer uvedla, že hovořila s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem, německým kancléřem Friedrichem Merzem a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.
„Společně pevně stojíme za svým závazkem chránit suverenitu Grónska a Dánského království. Vždy budeme chránit naše strategické ekonomické a bezpečnostní zájmy,“ napsala na sociální síti X. „Těmto výzvám pro naši evropskou solidaritu budeme čelit s vytrvalostí a odhodláním,“ dodala.
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm unijních států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – tedy z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska.
Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti na 25 procent.
Trump také v sobotu kritizoval země dotčené cly, že na pozvání Dánska vyslaly několik vojáků do Grónska na průzkumnou misi. Trump prohlásil, že vojáci spojeneckých zemí jsou tam za neznámým účelem a situace je velmi nebezpečná. Německo v neděli oznámilo, že jeho patnáct vojáků z průzkumné mise Grónsko opouští. Mluvčí velitelství armády uvedl, že tým splnil svůj úkol a výsledky budou vyhodnoceny v příštích dnech. Ještě v sobotu večer se přitom hovořilo o tom, že není možné předvídat, jak dlouho pobyt německých sil potrvá.
Macron mluví o aktivaci speciálního nástroje EU
Francouzský prezident Emmanuel Macron už v sobotu označil za nepřijatelnou hrozbu zvýšení amerických cel kvůli Grónsku, se kterou přišel prezident Donald Trump. Pokud se potvrdí zvýšení cel, Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
Nástroj ACI, jehož použití vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU, umožňuje mimo jiné zmrazení přístupu k evropským veřejným zakázkám či blokování některých investic. Po aktivaci nástroje nastupuje nejprve vyjednávání, a jestliže neuspěje, Evropská komise připraví balík protiopatření, který předloží Radě EU ke schválení. Může jít i o cla na vybrané výrobky či omezení dovozu či vývozu.
„Chyba“, „vydírání“, zní od evropských politiků
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že s prezidentem USA po telefonu mluvil o Grónsku. Na síti X napsal, že se těší na setkání s Trumpem ve švýcarském Davosu. S šéfem Bílého domu telefonoval také britský premiér Keir Starmer, řekl mu, že uvalování cel na spojence kvůli jejich snaze o společnou bezpečnost v rámci NATO je podle něj nesprávné. Uvedla to podle agentur mluvčí britského premiéra.
Ještě před Trumpem Starmer hovořil s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Starmer ve všech svých hovorech, včetně toho s Trumpem, také zopakoval britský postoj ke Grónsku a zdůraznil, že bezpečnost na severu je prioritou všech členských zemí NATO, aby byly chráněny euroatlantické zájmy, dodala mluvčí.
Vzhledem k rostoucímu transatlantickému napětí kolem Grónska dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen navštíví v nejbližších dnech své nejbližší evropské spojence. Ještě v neděli odcestuje na jednání do Norska, v pondělí pak bude jednat v Londýně a ve čtvrtek navštíví Stockholm. Jednat bude o bezpečnostní strategii v Arktidě, oznámilo dánské ministerstvo zahraničí.
Italská premiérka Giorgia Meloniová, která má k americkému prezidentovi blízko, uvedla, že s Trumpem hovořila, aby ho informovala o „chybě“, za kterou považuje hrozby týkající se cel. Nizozemský ministr zahraničí David van Weel výhrůžky amerického vůdce označil za „nepochopitelné a nevhodné“.
„To, co Trump právě teď dělá, je vydírání,“ uvedl šéf nizozemské diplomacie během televizního rozhovoru. Jeho irská kolegyně Helen McEntee hrozby označila za „zcela nepřijatelné a hluboce politováníhodné“.
„Celní hrozby podkopávají transatlantické vztahy“
Osm evropských států – Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Velká Británie – také v neděli vydalo společné prohlášení. „Jako členové NATO jsme odhodláni posilovat bezpečnost Arktidy jakožto společného transatlantického zájmu,“ uvedly země v prohlášení. „Celní hrozby podkopávají transatlantické vztahy a riskují nebezpečnou sestupnou spirálu,“ uvedly rovněž.
Norský premiér Jonas Gahr Störe pak v rozhovoru s televizní stanicí NRK varoval před rizikem obchodní války, která by mohla vzniknout kvůli hrozbě amerických cel. Vyzval k opatrnosti, protože obchodní válka by podle něj nikomu neprospěla.
Macinka doufá v to, že je spor možné vyřešit dialogem
Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) doufá v to, že je možné spor o Grónsko mezi USA a Dánskem vyřešit dialogem. Situace je podle něj dynamická. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se sešel s velvyslanci USA a Dánska, aby zjistil jejich postoj. Na konci ledna se na radě ministrů setká také se svým dánským protějškem a šéfem NATO. „Chci slyšet, jaká je jejich pozice, abychom se nad tím mohli zamyslet a také třeba přijít na to, jak přispět k uklidnění situace,“ uvedl Macinka.
Podle prezidenta Petra Pavla situace kolem Grónska oprávněně budí mnoho emocí. Dosud podle něj ale nebyly využity všechny možnosti, které nabízí spojenecké vazby. „Delegace Dánska a Grónska ve Washingtonu zatím k závěrům nedospěly, ale Aliance jako celek o této věci zatím nijak vážně nejednala. Předpokládám, že otázka bezpečnosti arktického prostoru jako severní části severoatlantického prostoru je v zájmu Aliance, a pokud by Spojené státy v NATO přednesly požadavek na posílení bezpečnosti a obrany, pak jistě spojenci budou připraveni na to adekvátně reagovat,“ řekl Pavel na tiskové konferenci. Věří, že se situace bude dát vyřešit standardní cestou.
Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Evropa také drží karty v ruce, musí ale být jednotná. „Potřebujeme, aby EU a evropské země zůstaly jednotné a soudržné a já bych si přál, aby toho Česko bylo jasnou součástí,“ řekl Lipavský v debatě na ČT.
Na stranu evropských spojenců se ve svém nedělním vyjádření postavil také bývalý premiér Petr Fiala (ODS). „Jako člověk, který má celý život rád USA, vždy fandil republikánům a byl a je stoupencem euroatlantické spolupráce, dnes s jistým smutkem říkám: Evropa se teď musí jasně postavit Trumpovi ve věci Grónska. Jeho postup je zcela nepřijatelný. Jedině když ukážeme odhodlání a sílu, budeme mít respekt a něčeho dosáhneme. A to i při vyjednávání s Trumpem,“ napsal na síti X.
