Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
Macron už v sobotu označil za nepřijatelnou hrozbu zvýšení amerických cel kvůli Grónsku, se kterou přišel prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu chce Grónsko získat pro Spojené státy, což zdůvodňuje bezpečnostními argumenty, zatímco v Evropě jeho záměr vyvolává odpor.
Nástroj ACI, jehož použití vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU, umožňuje mimo jiné zmrazení přístupu k evropským veřejným zakázkám či blokování některých investic. Po aktivaci nástroje nastupuje nejprve vyjednávání, a jestliže neuspěje, Evropská komise připraví balík protiopatření, který předloží Radě EU ke schválení. Může jít i o cla na vybrané výroky či omezení dovozu či vývozu.
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm unijních států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – tedy z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska.
Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti na 25 procent.
Trump také v sobotu kritizoval země dotčené cly, že na pozvání Dánska vyslaly několik vojáků do Grónska na průzkumnou misi. Trump prohlásil, že vojáci spojeneckých zemí jsou tam za neznámým účelem a situace je velmi nebezpečná. Německo v neděli oznámilo, že jeho patnáct vojáků z průzkumné mise Grónsko opouští. Mluvčí velitelství armády uvedl, že tým splnil svůj úkol a výsledky budou vyhodnoceny v příštích dnech. Ještě v sobotu večer se přitom hovořilo o tom, že není možné předvídat, jak dlouho pobyt německých sil potrvá.
„Chyba“, „vydírání“, zní od evropských politiků
Vzhledem k rostoucímu transatlantickému napětí kolem Grónska dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen navštíví v nejbližších dnech své nejbližší evropské spojence. Ještě v neděli odcestuje na jednání do Norska, v pondělí pak bude jednat v Londýně a ve čtvrtek navštíví Stockholm. Jednat bude o bezpečnostní strategii v Arktidě, oznámilo dánské ministerstvo zahraničí.
Italská premiérka Giorgia Meloniová, která má k americkému prezidentovi blízko, uvedla, že s Trumpem hovořila, aby ho informovala o „chybě“, za kterou považuje hrozby týkající se cel. Nizozemský ministr zahraničí David van Weel výhrůžky amerického vůdce označil za „nepochopitelné a nevhodné“.
„To, co Trump právě teď dělá, je vydírání,“ uvedl šéf nizozemské diplomacie během televizního rozhovoru. Jeho irská kolegyně Helen McEntee hrozby označila za „zcela nepřijatelné a hluboce politováníhodné“.
Kvůli novým hrozbám se v neděli odpoledne v Bruselu mimořádně schází velvyslanci členských zemí při EU.
„Celní hrozby podkopávají transatlantické vztahy“
Osm evropských států – Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Velká Británie – také v neděli vydalo společné prohlášení. „Jako členové NATO jsme odhodláni posilovat bezpečnost Arktidy jakožto společného transatlantického zájmu,“ uvedly země v prohlášení. „Celní hrozby podkopávají transatlantické vztahy a riskují nebezpečnou sestupnou spirálu,“ uvedly rovněž.
Norský premiér Jonas Gahr Störe pak v rozhovoru s televizní stanicí NRK varoval před rizikem obchodní války, která by mohla vzniknout kvůli hrozbě amerických cel. Vyzval k opatrnosti, protože obchodní válka by podle něj nikomu neprospěla.
Macinka doufá v to, že je spor možné vyřešit dialogem
Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) doufá v to, že je možné spor o Grónsko mezi USA a Dánskem vyřešit dialogem. Situace je podle něj dynamická. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se sešel s velvyslanci USA a Dánska, aby zjistil jejich postoj. Na konci ledna se na radě ministrů setká také se svým dánským protějškem a šéfem NATO. „Chci slyšet, jaká je jejich pozice, abychom se nad tím mohli zamyslet a také třeba přijít na to, jak přispět k uklidnění situace,“ uvedl Macinka.
Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Evropa také drží karty v ruce, musí ale být jednotná. „Potřebujeme, aby EU a evropské země zůstaly jednotné a soudržné a já bych si přál, aby toho Česko bylo jasnou součástí,“ řekl Lipavský v debatě na ČT.
Na stranu evropských spojenců se ve svém nedělním vyjádření postavil také bývalý premiér Petr Fiala (ODS). „Jako člověk, který má celý život rád USA, vždy fandil republikánům a byl a je stoupencem euroatlantické spolupráce, dnes s jistým smutkem říkám: Evropa se teď musí jasně postavit Trumpovi ve věci Grónska. Jeho postup je zcela nepřijatelný. Jedině když ukážeme odhodlání a sílu, budeme mít respekt a něčeho dosáhneme. A to i při vyjednávání s Trumpem,“ napsal na síti X.
