Prezident Miloš Zeman podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podpořil zrušení superhrubé mzdy, ale pouze na dva roky. Další vláda by se měla touto změnou zabývat znovu, uvedla. Ministryně se návrhu nebrání, bude ale hledat shodu na návrhu ve vládní koalicí i s dalšími partnery. Se zrušením superhrubé mzdy souvisí zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu.
Prezident podle ministryně financí podpořil zrušení superhrubé mzdy, ale jen na dva roky
Schillerová se s hlavou státu v neděli sešla na jednání Zemanova expertního týmu. „Členové expertního týmu doporučili, aby snížení daně z příjmu z devatenácti na patnáct procent bylo časově limitováno dvěma roky a aby bylo kompenzováno výrazným snížením objemu daňových výjimek,“ potvrdil výsledek jednání na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Ministryně se prezidentovu návrhu nebrání. „Zásadně s tím v tuto chvíli nemám problém, ale musíme se domluvit v rámci koalice. Pro mě je to nová informace, názor pana prezidenta je také velmi důležitý,“ podotýká. Shodu na návrhu chce hledat nejen ve vládní koalici, ale i s dalšími partnery.
Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se vládní ANO a ČSSD domluvily koncem srpna. Podle dohody by měla zároveň zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Schillerová po nedělním jednání podotkla, že za takového předpokladu by se v budoucnu ale nesměly zvyšovat platy státních zaměstnanců s výjimkou učitelů.
Je superhrubá mzda nerozum? Názory opozice se různí
Podporu pro superhrubou mzdu bude Schillerová hledat i u KSČM, která kabinet toleruje. Jenže komunistům se vládní daňová reforma nelíbí. „Přestože usilujeme o zrušení superhrubé mzdy, tak pro rok 2021 nepředpokládám, že bychom ji bez zvýšení sazeb daně chtěli podporovat,“ míní předseda strany Vojtěch Filip. Daňovou reformu chtějí změnit nebo odložit. Pro Schillerovou ale není tématem možnost, že by se snížení daně posunulo až na rok 2022. „Tuto variantu nezvažujeme, protože teď je obrovská krize,“ prohlásila.
Různí se i názory dalších zástupců opozice. „Pojďme zrušit superhrubou mzdu. Dostáváme se do ekonomicky nejistých časů a za těch je lepší nechat lidem víc peněz,“ je přesvědčen Petr Fiala (ODS). „Udělat takovou obrovskou díru do rozpočtu, aniž by to bylo doprovázeno jinými opatřeními, je skutečně nerozum,“ obává se naopak Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Odhadovaný výpadek rozpočtových příjmů 70 až 90 miliard korun vadil i prezidentu Zemanovi, který před pár dny případné zrušení superhrubé mzdy kritizoval. Označil ho za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu.
Schodek 116 miliard je pracovní číslo
Schillerová do Lán dorazila i s prvním návrhem rozpočtu na příští rok. Podle Jiřího Ovčáčka „byla oceněna výše schodku a naopak kritizováno snížení investic“. Ministryně České televizi v sobotu řekla, že počítá se schodkem 116 miliard korun. Nezapočítala však při tom další možná opatření proti koronaviru ani potenciální výpadek způsobený právě zrušením superhrubé mzdy. Před schvalováním se schodek pravděpodobně výrazně prohloubí kvůli dalším opatřením přijímaným v souvislosti s koronavirem, řekla ČT ministryně.
Podle aktuálního vyjádření Schillerové se výše schodku bude ještě měnit, i podle poslední makroekonomické predikce. „To je prostě pracovní číslo z nepřesných čísel, které se zpracovávalo před predikcí,“ upozorňuje. Údaj o reálném schodku ale ministryně odmítla zveřejnit, prý až ho řekne, bude si za ním již chtít stát.