Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně jen na dva roky, potvrdil Babiš

Nahrávám video
Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně jen na dva roky, potvrdil Babiš
Zdroj: ČT24

Vláda podle Andreje Babiše (ANO) navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně pro čtyři a půl milionu zaměstnanců jen na dva roky. Premiér tento záměr potvrdil České televizi. Kabinet tak vyhoví požadavku prezidenta Miloše Zemana, který navrhl omezení platnosti snížení daní minulou neděli na jednání v Lánech a současně kritizoval fakt, že by kvůli zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnácti procentní sazby ze mzdy hrubé vypadly z veřejných financí každý rok desítky miliard korun.

„Myslíme si, že je to potřeba na dva roky, protože samozřejmě rozpočet na rok 2022 bude ještě připravovat naše vláda, ale po volbách potom ten, kdo vyhraje, takže myslím, že je to dobře,“ uvedl nyní premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO).

Plánované snížení daní pro zaměstnance je závislé na tom, jestli vláda ve sněmovně prosadí celý zákon o státním rozpočtu na příští rok. Menšinový kabinet zatím pro rozpočet zajištěnou podporu nemá.

Podle informací České televize se nevládním stranám nelíbí, že po případném snížení daní může rozpočtový schodek vystoupat až k třem stům miliardám. Výhrady k plánu hospodaření na příští rok má nejen opozice, ale i komunisté, kteří kabinet tolerují.

Na rozpočtech všech ministerstev se sice vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) tento týden s dalšími členy vlády dohodla, prosazení celého rozpočtu ale bude pro kabinet náročnější. Šéfka státní kasy už vyzvala všechny sněmovní strany, aby s ní začaly o podpoře klíčového návrhu jednat.

„Pokud nenajdeme podporu, znamenalo by to, že budeme hospodařit v rozpočtovém provizoriu. A to bych rozhodně nepřála naší zemi v žádné době. Zvlášť v té, jako je tato těžká hospodářská krize,“ řekla Schillerová.

Komunisté váhají

Podle předsedy ODS a místopředsedy sněmovny Petra Fialy ale vláda není schopná sestavit rozumný rozpočet, takže debatu považuje za zbytečnou – a váhají i komunisté, kteří zatím Babišově vládě vždy s rozpočtem pomohli.

Nic na tom nezměnila ani páteční večerní schůzka ministryně financí s poslancem a ekonomickým expertem KSČM Jiřím Dolejšem. Ten měl od vedení strany mandát podporu rozpočtu vyjednat. S ministryní se nedohodl. „Státní rozpočet na příští rok je důležitý, ale je to velmi těžký oříšek a zdaleka nejsme připraveni ho rozlousknout,“ uvedl.

Komunisté kritizují hlavně vládní návrh na zrušení superhrubé mzdy, kvůli kterému by z veřejných financí vypadlo přes sedmdesát miliard. Zaměstnancům by sice vzrostly čisté platy až o tisíce měsíčně, jenže podle KSČM si to stát v příštím už tak rozpočtově napjatém roce nemůže dovolit. „Tunelovat rozpočet systémovým opatřením by pro KSČM bylo těžko přijatelné. Nám by se líbilo, kdyby se tento krok o rok odložil,“ vysvětlil Dolejš.

Podle ministryně financí by to ale nebyla dobrá cesta. „Já jsem to na jednání vysvětlovala. Já si myslím, že to by bylo takové 'slibem nezarmoutíš'. My jsme se v programovém prohlášení zavázali ke zrušení superhrubé mzdy,“ řekla Schillerová. 

Komunisty zatím nepřesvědčil ani nový návrh vlády, že snížení daní prosadí jen s platností na dva roky. To kritizují i další strany.

„Podle nás je úplný nesmysl, aby se daňový systém měnil každé dva roky. Ostatně vláda slibovala ve svém programovém prohlášení, že ty daně budou stabilní a předvídatelné,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Podle vicepremiéra, ministra vnitra a předsedy strany ČSSD Jana Hamáčka bude superhrubá mzda ale zrušená. „Přesné parametry budou známy, až bude znám státní rozpočet,“ řekl.

Ministerstvo financí předloží vládě návrh státního rozpočtu ve středu. Kabinet ho projedná do konce října. Poslanci pak začnou rozpočet projednávat v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...