Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně jen na dva roky, potvrdil Babiš

8 minut
Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně jen na dva roky, potvrdil Babiš
Zdroj: ČT24

Vláda podle Andreje Babiše (ANO) navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně pro čtyři a půl milionu zaměstnanců jen na dva roky. Premiér tento záměr potvrdil České televizi. Kabinet tak vyhoví požadavku prezidenta Miloše Zemana, který navrhl omezení platnosti snížení daní minulou neděli na jednání v Lánech a současně kritizoval fakt, že by kvůli zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnácti procentní sazby ze mzdy hrubé vypadly z veřejných financí každý rok desítky miliard korun.

„Myslíme si, že je to potřeba na dva roky, protože samozřejmě rozpočet na rok 2022 bude ještě připravovat naše vláda, ale po volbách potom ten, kdo vyhraje, takže myslím, že je to dobře,“ uvedl nyní premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO).

Plánované snížení daní pro zaměstnance je závislé na tom, jestli vláda ve sněmovně prosadí celý zákon o státním rozpočtu na příští rok. Menšinový kabinet zatím pro rozpočet zajištěnou podporu nemá.

Podle informací České televize se nevládním stranám nelíbí, že po případném snížení daní může rozpočtový schodek vystoupat až k třem stům miliardám. Výhrady k plánu hospodaření na příští rok má nejen opozice, ale i komunisté, kteří kabinet tolerují.

Na rozpočtech všech ministerstev se sice vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) tento týden s dalšími členy vlády dohodla, prosazení celého rozpočtu ale bude pro kabinet náročnější. Šéfka státní kasy už vyzvala všechny sněmovní strany, aby s ní začaly o podpoře klíčového návrhu jednat.

„Pokud nenajdeme podporu, znamenalo by to, že budeme hospodařit v rozpočtovém provizoriu. A to bych rozhodně nepřála naší zemi v žádné době. Zvlášť v té, jako je tato těžká hospodářská krize,“ řekla Schillerová.

Komunisté váhají

Podle předsedy ODS a místopředsedy sněmovny Petra Fialy ale vláda není schopná sestavit rozumný rozpočet, takže debatu považuje za zbytečnou – a váhají i komunisté, kteří zatím Babišově vládě vždy s rozpočtem pomohli.

Nic na tom nezměnila ani páteční večerní schůzka ministryně financí s poslancem a ekonomickým expertem KSČM Jiřím Dolejšem. Ten měl od vedení strany mandát podporu rozpočtu vyjednat. S ministryní se nedohodl. „Státní rozpočet na příští rok je důležitý, ale je to velmi těžký oříšek a zdaleka nejsme připraveni ho rozlousknout,“ uvedl.

Komunisté kritizují hlavně vládní návrh na zrušení superhrubé mzdy, kvůli kterému by z veřejných financí vypadlo přes sedmdesát miliard. Zaměstnancům by sice vzrostly čisté platy až o tisíce měsíčně, jenže podle KSČM si to stát v příštím už tak rozpočtově napjatém roce nemůže dovolit. „Tunelovat rozpočet systémovým opatřením by pro KSČM bylo těžko přijatelné. Nám by se líbilo, kdyby se tento krok o rok odložil,“ vysvětlil Dolejš.

Podle ministryně financí by to ale nebyla dobrá cesta. „Já jsem to na jednání vysvětlovala. Já si myslím, že to by bylo takové 'slibem nezarmoutíš'. My jsme se v programovém prohlášení zavázali ke zrušení superhrubé mzdy,“ řekla Schillerová. 

Komunisty zatím nepřesvědčil ani nový návrh vlády, že snížení daní prosadí jen s platností na dva roky. To kritizují i další strany.

„Podle nás je úplný nesmysl, aby se daňový systém měnil každé dva roky. Ostatně vláda slibovala ve svém programovém prohlášení, že ty daně budou stabilní a předvídatelné,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Podle vicepremiéra, ministra vnitra a předsedy strany ČSSD Jana Hamáčka bude superhrubá mzda ale zrušená. „Přesné parametry budou známy, až bude znám státní rozpočet,“ řekl.

Ministerstvo financí předloží vládě návrh státního rozpočtu ve středu. Kabinet ho projedná do konce října. Poslanci pak začnou rozpočet projednávat v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...