Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Na tiskové konferenci to v pátek uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Tento záměr se nyní bude snažit menšinová vláda prosadit ve sněmovně, aby začal platit od příštího roku. Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém programovém prohlášení. Důchodci dostanou jednorázový příspěvek ve výši pět tisíc korun, oznámil předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček.
Zrušení superhrubé mzdy je blíž. Daň z příjmu by měla být 15 procent, oznámil Babiš
12 minut
UDÁLOSTI: Vláda se shodla na zrušení superhrubé mzdy
Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane tedy fakticky zachována.
Podle Národní rozpočtové rady nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, na kterých se vládní koalice dohodla, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Co to přinese zaměstnancům
„Znovuzavedení progresivního zdanění a dvou sazeb povede k úsporám na dani v řádu vyšších stovek až tisícikorun měsíčně pro většinu zaměstnanců,“ uvedl expert na daně a partner poradenské společnosti PwC Tomáš Hunal.
Na druhou stranu ale podle něj povede ke zvýšení daňového zatížení u lidí, kteří kromě příjmů ze zaměstnání mají ještě další příjmy, které v součtu převýší limit pro uplatnění druhé daňové sazby 23 procent. „Tyto pasivní příjmy byly dosud zdaňovány sazbou 15 procent, nově však mohou podléhat dani 23 procent,“ dodal.
Schillerová: Jde o dlouhodobou investici
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začátkem srpna představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se poté dohodla na tom, že zůstanou dvě sazby.
K zavedení případné třetí sazby, o které se uvažovalo, předseda ČSSD Hamáček řekl, že výnos ze střední sazby by byl jen několik stovek milionů korun ročně. „A to je částka, kvůli které se nevyplatí zavádět třetí sazbu daně z příjmu,“ uvedl.
Způsob předložení změny daní do sněmovny bude podle Babiše řešit Schillerová. Případné zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvojí sazby totiž sníží příjmy do státního rozpočtu, podle premiéra asi o 74 miliard ročně.
„Nacházíme se v bezprecendentní hospodářské krizi, která je srovnatelná s krizí ve třicátých letech. Ekonomický růst se podporuje dvěma faktory, jedním z nich je spotřeba, druhým jsou investice. Obojí tato vláda dělá,“ podotkla ministryně financí v Událostech ČT. „Zrušení superhrubé mzdy je investice do budoucnosti. Neřeknu, ze které kapsy to vezmu. Postupně se nám to bude vracet na příjmech rozpočtu, které získáme tím, že nezaškrtíme spotřebu.“
ODS: Standardní postup Andreje Babiše
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura považuje zrušení superhrubé mzdy za dobrou zprávu pro daňové poplatníky. Krok je v souladu s politikou ODS. K očekávanému výpadku příjmů do státního rozpočtu uvedl, že nesdílí úvahu Schillerové o 74 miliardách. Přesná částka se teprve ukáže. Dodal, že stát by měl naopak šetřit na národních dotačních titulech, rušit úřednická místa a digitalizovat státní správu.
„Andrej Babiš si osvojil náš návrh, který jsme předkládali už několikrát. Jsem rád, že ho realizuje,“ podotkl v Událostech, komentářích předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Je standardní postup Andreje Babiše, že odmítne návrh opozice, aby ho následně vydával za vlastní.“
Ekonomové upozorňují, že efektivnější by byla komplexnější daňová reforma. „Co tíží český daňový systém, je vysoké odvodové zatížení práce. Například rozdíl mezi tím, co firma platí za své zaměstnance, a tím, co zaměstnanec dostane na svůj účet, je v Evropské unii sedmý nejvyšší,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s tím, že česká práce je drahá práce.
- Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka (lidi s příjmem zhruba nad 1,2 milionu ročně odvádějí z částky nad touto hranicí sedmiprocentní přirážku k dani z příjmů). Superhrubá mzda jsou náklady zaměstnavatele na jeho zaměstnance.
- Superhrubou mzdu zavedl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v roce 2007 prosadila v parlamentu vláda Mirka Topolánka. Základem daně pro zdanění příjmů ze závislé činnosti, tedy hlavně mezd zaměstnanců, je jejich hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatelů na zdravotní a sociální pojištění. Začala platit od roku 2008.
- Současná vláda chce superhrubou mzdu zrušit – má to i ve svém programovém prohlášení – aby odstranila současnou složitou konstrukci daně.
- Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje současný systém za složitý, netransparentní a v evropských poměrech zcela ojedinělý. Uvedla o něm, že je to nesystémový paskvil, který deformuje daňový systém. Dodala, že nyní se 15procentní sazba počítá „z nafouknutého základu“ a ve výsledku nyní představuje reálné zdanění 20,1 procenta z hrubé mzdy.
- Schillerová také napsala v únoru 2018, když se za současné vlády začalo chystat zrušení superhrubé mzdy: „Proto bylo odpovědné vyčkat se zrušením superhrubé mzdy do chvíle, kdy si díky lepšímu výběru daní můžeme dovolit snížit reálnou sazbu daně zaměstnanců z 20,1 na 19 procent.“
- O zrušení superhrubé mzdy usilovala i předchozí vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).
- Zdroj: ČT24, ČTK, MF ČR, Kurzy.cz
Příspěvek pro penzisty
Koalice se rovněž dohodla, že senioři by měli dostat v prosinci příspěvek 5000 korun. Vyplacení by měl upravit zákon. Aby začal platit, musí ho schválit nejen vláda, ale i parlament a podepsat prezident.
Stát by měl na příspěvky podle Babiše vydat 15 miliard korun. Starobních důchodů a důchodkyň je 2,41 milionu. Podle toho by výdaje měly činit 12 miliard. Opoziční politici mluví o mimořádné podpoře jako o uplácení voličů. Premiér záměr dřív zdůvodnil tím, že senioři měli v době epidemie stres. Vicepremiér Hamáček zmínil růst cen.
