První návrh rozpočtu na příští rok kalkuluje se schodkem 116 miliard. Schillerová připouští, že se ještě výrazně zvýší

7 minut
Události: První návrh státního rozpočtu na rok 2021
Zdroj: ČT24

První návrh státního rozpočtu na příští rok získává konkrétnější obrysy. Průměrný důchod má vzrůst o 839 korun měsíčně, platy učitelů o devět procent, stát má dávat víc do zdravotnictví. Investice by na druhou stranu oproti letošku měly klesnout o 32 miliard. Vyplývá to z dokumentu, který ČT získala. Návrh v neděli premiér s ministryní financí představí prezidentovi.

Do návrhu rozpočtu se zatím nepromítá plánované zrušení superhrubé mzdy, i proto kalkuluje se schodkem 116 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ovšem připouští, že konečný deficit bude výrazně vyšší.

„Příjmová strana je zatížená značnými nejistotami, protože nemáme dohodu na superhrubé mzdě, to je jednoznačně spojeno s dohodou na rozpočtu, tyto věci nejde oddělit, je tam celá řada pozměňovacích návrhů k daňovému balíčku na rok 2021,“ uvedla Schillerová.

Právě vládní návrh na zrušení superhrubé mzdy a snížení zaměstnaneckých odvodů prezident kritizuje. Ministryně financí ho v neděli bude přesvědčovat o výhodách. Přiznává, že zatím nemá plán, jak rozpočtový výpadek v řádu desítek miliard korun nahradí.

Investice jako priorita

Jednou z vládních priorit, která měla pomoci zastavit propad české ekonomiky, byly investice do staveb a dálnic. Jenže po letošním plánovaném rychlém růstu celkových investic až na téměř 175 miliard korun zatím počítá resort financí pro příští rok s jejich poklesem.

Ten by měl být víc než 32 miliard. Podle prvního návrhu rozpočtu, který před nedělním jednáním poslala ministryně financí prezidentovi, plánuje její úřad seškrtat hlavně investice z národních peněz. „Je to otázka toho, co mi přinesou resortní ministři, já potřebuju vidět, jaké mají připravené projekty, jaké objemy,“ komentovala Schillerová.

Ministryně připouští, že plánované výdaje na investice pro příští rok můžou ještě vzrůst. Právě o vyšších výdajích na investice přitom často mluví Miloš Zeman. Seškrtat naopak navrhuje daňové úlevy, aby na investice zbylo více prostředků.

„Investice jsou motorem ekonomiky v každé zemi a já bych apeloval na vládu, aby tuto kategorii ještě přehodnotila,“ hodnotí návrh předseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD).

„Je rozumné tu míru veřejných investic mít co nejvýše, dobudovat infrastrukturu a využít nižší poptávky ze soukromého sektoru, aby ten stát stavěl za nižší ceny,“ myslí si místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Naopak výdaje na důchody, na zdravotní pojištění pro děti či penzisty nebo na podpory v nezaměstnanosti mají v roce 2021 citelně vzrůst.

  • důchody +32,5 miliardy korun
  • platby za státní pojištěnce +30 miliard korun
  • podpory v nezaměstnanosti +6 miliard korun

Výpadek kvůli zrušení superhrubé mzdy

Největší rozpočtový výpadek okolo 74 miliard by znamenalo zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně ze mzdy hrubé. Tento koaliční návrh ale v neděli prezident nejspíš zkritizuje. „Já mu s velkým respektem naslouchám a vždycky s ním budu hledat nějaký konsensus, přednášet mu argumenty,“ reaguje Schillerová.

Vládní koalice zatím trvá na tom, že plošné snížení daní z příjmu pro čtyři a půl milionu zaměstnanců pomůže vyvést ekonomiku z krize. Záměr chce podpořit i ODS. „Uvidíme, jestli si vláda stojí za svým, anebo v rámci nějakých dobrých vztahů vyhoví panu prezidentovi,“ komentuje předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Zároveň ale zrušení superhrubé mzdy spolu s dalšími úlevami může posunout plánovaný schodek nad čtvrt bilionu. Poslanci začnou projednávat státní rozpočet na rok 2021 v říjnu. Definitivně ho budou schvalovat v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhoduje, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan, senátorka Vladimíra Ludková a Jan Mráz z plzeňské organizace strany ovšem nominace ve svých projevech odmítli.
06:08Aktualizovánopřed 15 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 16 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:58
Načítání...