Úsporná opatření navržená vládou jsou měkká. Sáhl bych po šokové terapii, říká Topolánek

28 minut
Mirek Topolánek byl hostem pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Vládní koalice podle Mirka Topolánka přistoupila v rámci úspor k postupným krokům, nikoliv razantním. Bývalý premiér je přesvědčený o tom, že většina opatření musí přijít už letos. Kabinet Petra Fialy (ODS) má na balíčku trvat a nenechat se vydírat odbory nebo politickými stranami, řekl expremiér a současný předseda výkonné rady Teplárenského sdružení v Interview ČT24.

„Premiér Mirek Topolánek prováděl velice podobnou reformu, takzvaný Topolánkův batoh. Opřel se o odborníky, kteří nebyli překvapeni při publikaci tohoto balíčku tak, jako byli překvapeni členové NERVu při publikaci této vlády,“ zhodnotil expremiér představování současného úsporného balíčku. Tvrdí, že by se snažil předem o něm vyjednávat jak s odbory, tak s ekonomickými průmyslovými partnery.

Všichni podle Topolánka přesto tuší, že je nutné něco udělat. „Většina opatření musí přijít letos. Sice na příjmové straně přicházejí letos, na výdajové ale jen částečně, většina až příští rok. Už to pokládám za velkou chybu,“ podotkl Topolánek.

Vyjednávat s odbory je podle něj jedna věc, ale strašení generální stávkou je podle Topolánka neadekvátní. „V této chvíli vláda nesmí uhnout a dokonce bych řekl, že některá opatření musíme urychlit a udělat ještě letos i na výdajové straně,“ upozornil.

Opatření, která předložila současná vláda, mu připadají dostatečně měkká a konsenzuální. „Udělala možná tu chybu, že chtěla postihnout tak trochu všechny, všichni by se na tom tak trochu měli podílet. A nakonec všechny naštvala,“ míní Topolánek. Podle něj kabinet už nemá moc možností, kromě technických změn.

„Problém je, že je třeba vysvětlovat lidem a na a tom se odbory měly podílet. Že jsme zchudli už o dvacet procent, že nám ubývají úspory, že se nám fakticky snižují mzdy, klesá reálná hodnota mezd. A že když vláda něco neudělá, tak budou klesat dál,“ poznamenal expremiér. 

Cesta z dluhů

Topolánek nepochybuje o tom, že vláda musela k úspornému balíčku přistoupit. „Jeho hloubka je dostatečná, skladba – s tou nesouhlasím – ale musí to ta vláda provést,“ konstatoval. 

Fialův kabinet podle něj například správně řekl, že sníží mzdové prostředky na státní správu. „Pokud to udělá o dvě procenta, tak já bych řekl, ať to udělá o deset,“ dodal. Podle něj existují v současnosti ministerstva, která jsou na zrušení. V případě dotací Topolánek soudí, že je úsporná opatření jen „pohladila“, on sám by na ně sáhl výrazněji.

Bývalý předseda vlády s nadsázkou zmínil i umělou inteligenci. „Kdyby u nás fungovala umělá inteligence, mohl bych devadesát procent úředníků propustit. Jestliže téměř devět korun z deseti je dáno na mandatorní a kvazimandatorní výdaje, tedy zákonem dané výdaje, na to nepotřebuji nikoho, kdo by to přerozděloval,“ upozornil bývalý premiér. 

Mluvit tvrdě, ale říkat pravdu

Vláda podle Topolánka musí s lidmi o úsporných opatřeních mluvit. Myslí si, že společnost je dodnes vyděšená, ať už kvůli lockdownům během covidové pandemie, válce na Ukrajině nebo energetické krizi a rostoucím cenám potravin.

„Vláda má vysvětlovat a uklidňovat. Má říct, že z hlediska inflace jsme z nejhoršího v zásadě venku, inflaci dneska spíše táhne negativní očekávání než cokoliv jiného. Do konce roku jsme pod deset procent. Je to sice strašné, ale vláda má uklidňovat, mají uklidňovat i odbory, protože to, co se hrne na zaměstnanecký sektor, může z té umělé zaměstnanosti, kterou máme, znamenat nárůst problémů v sociální oblasti,“ varuje.

Bývalý předseda vlády nevidí ve Fialově kabinetu nikoho, kdo by komunikoval normálně. Lidi podle něj začínají reagovat podrážděně, roste závist či negativní postoj ke všemu. „Může to přerůst ve velmi silné sociální problémy, nepokoje až stávky. Musí s lidmi víc mluvit. Můžou s nimi mluvit tvrdě, ale musí jim říkat pravdu,“ vzkázal expremiér. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...