Banky se mohly dodatečnému zdanění vyhnout, kdyby se chovaly více proklientsky, řekl Stanjura

Nahrávám video
Zbyněk Stanjura v Interview ČT24: „Někdo kritizuje, že máme malé sociální výdaje, jiní kritizují, že máme vysoký schodek.“
Zdroj: ČT24

Daň z mimořádných zisků je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nezbytná a ospravedlnitelná, protože je Česko, potažmo celá Evropská unie, v ekonomické válce s Ruskem. Podotkl, že oproti celounijnímu řešení přidala česká vláda pouze dodatečné zdanění bankovního sektoru, přičemž banky si podle Stanjury na sebe takzvanou windfall tax přivolaly samy svým přístupem k zákazníkům. Zbyněk Stanjura byl hostem Interview ČT24, odpovídal na otázky Světlany Witowské.

Poté, co stát ze začátku roku hospodařil v provizoriu a nová vláda přepracovávala rozpočet s argumentem, že schodek 377 miliard je příliš vysoký, nechala si nyní v novele schválit zvýšení schodku z 280 na 375 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura připustil v Interview ČT24, že není s výsledkem spokojen. Je ale přesvědčen, že kdyby původní verzi připravenou ještě předchozím kabinetem nepřepracoval, bylo by ještě hůř. „Kdybychom neudělali ten manévr v lednu a únoru, kdy jsme snížili výdaje o 80 miliard, byl by schodek 450. Museli bychom to automaticky připočítat,“ míní.

Zvýšení schodku, respektive státních výdajů, hájí. „Kdybychom si prošli položku po položce, dokázali bychom, že (…) souvislost s vysokou inflací, drahými energiemi vyvolal Putin a jeho válka. To se projevuje v dodatečných výdajích. Pokud to někdo nechce uznat, popírá realitu,“ prohlásil Stanjura. Gazprom podle něj připravoval podmínky pro současnou situaci již od léta 2020. „Jsme opravdu v ekonomické válce. Pokud někdo tvrdí, že nejsme, popírá realitu,“ dodal.

Úpravy letošního rozpočtu byly ovšem jen rozcvičkou před schvalováním státního rozpočtu pro příští rok. Ten je první, který Stanjura sestavoval od začátku – a počítá se schodkem 295 miliard. Podle Stanjury je to i tím, že se začne nad rámec standardní valorizace penzí ještě nově vyplácet takzvané výchovné, tedy 500 korun měsíčně k důchodu za každé vychované dítě. Výsledkem je, že jen v sociální oblasti vzrostou výdaje státu o 105 miliard oproti letošnímu rozpočtu i při započítání aktuální novely.

Ministr financí odmítl, že by správnou cestou bylo prosté seškrtání výdajů třeba na investice. Vláda má podle něj tři ambice, a to „udržet sociální smír, mít investiční aktivitu státu a pokud možno být rozpočtově odpovědná a nedělat vysoké schodky“. Rezignovat na investice by se podle něj nevyplatilo.

„To nejjednodušší je snížit investice o sto miliard – a mám schodek ne 295, ale 195 miliard. Vypadalo by to opticky dobře, ale vytvářeli bychom dluh na budoucí roky. Takže nesnižujeme investiční výdaje,“ řekl.

Nejdiskutovanější součástí návrhu nového rozpočtu je ovšem daň z mimořádného zisku, pro niž se také používá anglický termín windfall tax. Dotkne se řady odvětví, v českém prostředí zejména energetiky, rafinerií a také bank. Stanjura zdůraznil, že většina z nich obsahuje celounijní řešení, které připravila Evropská komise, a podle ministra to formálně „máme povinnost udělat“. Česká vláda nad unijní rámec nařídila mimořádné zdanění bank.

„Kdyby se chovaly jinak, více proklientsky – což by mělo i protiinflační efekt – tak bychom o tom možná neuvažovali,“ poznamenal Stanjura. Ujistil, že to řekl i na jednání s Českou bankovní asociací. „Já jsem jí to takhle řekl. Nesetkal jsem se s příznivou reakcí,“ připustil. Zároveň ale podotkl, že „ve většině zemí eurozóny existuje nějaká forma bankovní daně“.

Ministr financí odmítl, že by v souvislosti s windfall tax bylo možné mluvit o otevření Pandořiny skříňky, ačkoli připustil, že se může stát, že některá vláda sáhne po mimořádném zdanění, když jí budou chybět peníze. „Levicové vlády to bezesporu udělají. Pak je recept nevolit levicové strany,“ prohlásil.

S windfall tax čelí Stanjura kritice z oborů, kterých se dotkne, zejména z bankovnictví, od některých pravicových politiků a ekonomů, ale zároveň i od opozice. Stínová ministryně financí z ANO Alena Schillerová mu zejména vyčítá, že očekávaný stomiliardový výnos daně zařadil do návrhu rozpočtu, aniž by bylo zdanění schváleno parlamentem. Obdobná kritika zazněla ovšem i od Národní rozpočtové rady.

Stanjura se zaštítil stanoviskem jiné instituce. „Když se podíváme do minulosti na stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, tak když vyhodnocoval rozpočet na rok 2021, kritizoval vládu a sněmovnu, že v rozpočtu nezohlednily snížení daní, to znamená zrušení superhrubé mzdy, přestože věděly, že to projde. Ale na začátku to také nebylo schváleno, platilo to až od 1. ledna. A NKÚ řekl, to je špatně, to nebylo transparentní,“ poukázal Stanjura.

Ujistil, že je přesvědčen, že bude daň schválena dříve, než se rozpočet pro rok 2023 dostane v Poslanecké sněmovně do třetího čtení. Zbyněk Stanjura zopakoval, že windfall tax nebude platit zpětně pro letošní rok.

Co se týče jiných daní, nelze podle něj zaručit, že nepřijde žádná změna, která by měla dopad na domácnosti. „Pokud v domácnosti konzumují alkohol, konzumují cigarety, to jsou spotřební daně, tam se to stát může. Jestli mluvím o dani z příjmu, můj názor je, názor mé politické strany, nezvyšovat daně fyzickým ani právnickým osobám,“ ozřejmil ministr financí. Jistě se podle něj nevrátí ani superhrubá mzda. To, že expremiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o tom, že je to jen dočasné snížení na dva roky, je podle Stanjury jeho věc. „My jsme nikomu nic takového neslibovali, od začátku jsme říkali, že kdyby v zákoně bylo, že je to na dva roky, že to nepodpoříme. Nakonec to v zákoně nebylo,“ připomněl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDecroix: Ať Babiš vše vysvětlí u soudu. Nebýt politik, možná by před ním nebyl, říká Tejc

Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se domnívá, že premiér Andrej Babiš (ANO) by měl vysvětlit své obvinění v kauze Čapí hnízdo u soudu. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce v souvislosti s nadcházejícím hlasováním sněmovny o opětovném vydání, či nevydání předsedy vlády k trestnímu stíhání. Podle současného šéfa resortu Jeronýma Tejce (za ANO) by se Babiše stíhání možná netklo, kdyby se nestal politikem. Oba debatovali také o možném zrušení takzvaného „protišpionského“ trestného činu nebo o auditu v bitcoinové kauze.
před 1 hhodinou

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
13:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Meteorologové rozšířili výstrahu, toky se mohou vzedmout na více místech

Meteorologové rozšířili dřívější varování před nárůstem hladin toků v Česku. Hrozí od nedělního večera hlavně na východě Čech. Řeky mohou dosáhnout nejnižšího stupně povodňové aktivity. Ve výstraze to oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

Lékaře na telefonu, které nabízejí pojišťovny, využívá stále více lidí

Zkonzultovat zdravotní stav nebo rozebrat výsledky laboratorního vyšetření. Kvůli tomu stále více lidí využívá službu některých pojišťoven, které nabízí lékaře na telefonu. Oslovené pojišťovny České televizi potvrdily, že počet konzultací meziročně roste. Některé pojišťovny mají lékařskou telefonní linku, jiné spustily on-line poradnu nebo aplikaci.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 8 hhodinami

VideoEmise klesly. Výnosy z prodeje povolenek je napodobí, odhaduje stát

Stát letos čeká výrazně méně peněz z prodeje emisních povolenek – možná i pod pět miliard. To komplikuje například budoucnost programu Nová zelená úsporám. Resort životního prostředí zatím tyto tržby nasměroval jinam. Propad způsobuje to, že povolenek nyní bude k dispozici méně i proto, že emise klesly. Aktuální cena povolenky je asi 1800 korun za tunu. V posledních letech byla turbulentní, přesto výnosy vycházely vždy od třinácti do devatenácti miliard korun ročně.
před 9 hhodinami

Únava z války je lhostejnost k budoucnosti, řekl Pavel na akci na podporu Ukrajiny

Pokud někdo říká, že ho válka unavuje, staví se lhostejně k naší budoucnosti, prohlásil v sobotu odpoledne prezident Petr Pavel na pražském Staroměstském náměstí na akci Společně za Ukrajinu! k blížícímu se čtvrtému výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč následně poděkoval Čechům za podporu. Vystoupili také rodiče padlých českých dobrovolníků nebo svědci ruských zvěrstev. Shromáždění podobného rázu se konala i v dalších městech v republice.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 19 hhodinami
Načítání...