Banky se mohly dodatečnému zdanění vyhnout, kdyby se chovaly více proklientsky, řekl Stanjura

Nahrávám video
Zbyněk Stanjura v Interview ČT24: „Někdo kritizuje, že máme malé sociální výdaje, jiní kritizují, že máme vysoký schodek.“
Zdroj: ČT24

Daň z mimořádných zisků je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nezbytná a ospravedlnitelná, protože je Česko, potažmo celá Evropská unie, v ekonomické válce s Ruskem. Podotkl, že oproti celounijnímu řešení přidala česká vláda pouze dodatečné zdanění bankovního sektoru, přičemž banky si podle Stanjury na sebe takzvanou windfall tax přivolaly samy svým přístupem k zákazníkům. Zbyněk Stanjura byl hostem Interview ČT24, odpovídal na otázky Světlany Witowské.

Poté, co stát ze začátku roku hospodařil v provizoriu a nová vláda přepracovávala rozpočet s argumentem, že schodek 377 miliard je příliš vysoký, nechala si nyní v novele schválit zvýšení schodku z 280 na 375 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura připustil v Interview ČT24, že není s výsledkem spokojen. Je ale přesvědčen, že kdyby původní verzi připravenou ještě předchozím kabinetem nepřepracoval, bylo by ještě hůř. „Kdybychom neudělali ten manévr v lednu a únoru, kdy jsme snížili výdaje o 80 miliard, byl by schodek 450. Museli bychom to automaticky připočítat,“ míní.

Zvýšení schodku, respektive státních výdajů, hájí. „Kdybychom si prošli položku po položce, dokázali bychom, že (…) souvislost s vysokou inflací, drahými energiemi vyvolal Putin a jeho válka. To se projevuje v dodatečných výdajích. Pokud to někdo nechce uznat, popírá realitu,“ prohlásil Stanjura. Gazprom podle něj připravoval podmínky pro současnou situaci již od léta 2020. „Jsme opravdu v ekonomické válce. Pokud někdo tvrdí, že nejsme, popírá realitu,“ dodal.

Úpravy letošního rozpočtu byly ovšem jen rozcvičkou před schvalováním státního rozpočtu pro příští rok. Ten je první, který Stanjura sestavoval od začátku – a počítá se schodkem 295 miliard. Podle Stanjury je to i tím, že se začne nad rámec standardní valorizace penzí ještě nově vyplácet takzvané výchovné, tedy 500 korun měsíčně k důchodu za každé vychované dítě. Výsledkem je, že jen v sociální oblasti vzrostou výdaje státu o 105 miliard oproti letošnímu rozpočtu i při započítání aktuální novely.

Ministr financí odmítl, že by správnou cestou bylo prosté seškrtání výdajů třeba na investice. Vláda má podle něj tři ambice, a to „udržet sociální smír, mít investiční aktivitu státu a pokud možno být rozpočtově odpovědná a nedělat vysoké schodky“. Rezignovat na investice by se podle něj nevyplatilo.

„To nejjednodušší je snížit investice o sto miliard – a mám schodek ne 295, ale 195 miliard. Vypadalo by to opticky dobře, ale vytvářeli bychom dluh na budoucí roky. Takže nesnižujeme investiční výdaje,“ řekl.

Nejdiskutovanější součástí návrhu nového rozpočtu je ovšem daň z mimořádného zisku, pro niž se také používá anglický termín windfall tax. Dotkne se řady odvětví, v českém prostředí zejména energetiky, rafinerií a také bank. Stanjura zdůraznil, že většina z nich obsahuje celounijní řešení, které připravila Evropská komise, a podle ministra to formálně „máme povinnost udělat“. Česká vláda nad unijní rámec nařídila mimořádné zdanění bank.

„Kdyby se chovaly jinak, více proklientsky – což by mělo i protiinflační efekt – tak bychom o tom možná neuvažovali,“ poznamenal Stanjura. Ujistil, že to řekl i na jednání s Českou bankovní asociací. „Já jsem jí to takhle řekl. Nesetkal jsem se s příznivou reakcí,“ připustil. Zároveň ale podotkl, že „ve většině zemí eurozóny existuje nějaká forma bankovní daně“.

Ministr financí odmítl, že by v souvislosti s windfall tax bylo možné mluvit o otevření Pandořiny skříňky, ačkoli připustil, že se může stát, že některá vláda sáhne po mimořádném zdanění, když jí budou chybět peníze. „Levicové vlády to bezesporu udělají. Pak je recept nevolit levicové strany,“ prohlásil.

S windfall tax čelí Stanjura kritice z oborů, kterých se dotkne, zejména z bankovnictví, od některých pravicových politiků a ekonomů, ale zároveň i od opozice. Stínová ministryně financí z ANO Alena Schillerová mu zejména vyčítá, že očekávaný stomiliardový výnos daně zařadil do návrhu rozpočtu, aniž by bylo zdanění schváleno parlamentem. Obdobná kritika zazněla ovšem i od Národní rozpočtové rady.

Stanjura se zaštítil stanoviskem jiné instituce. „Když se podíváme do minulosti na stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, tak když vyhodnocoval rozpočet na rok 2021, kritizoval vládu a sněmovnu, že v rozpočtu nezohlednily snížení daní, to znamená zrušení superhrubé mzdy, přestože věděly, že to projde. Ale na začátku to také nebylo schváleno, platilo to až od 1. ledna. A NKÚ řekl, to je špatně, to nebylo transparentní,“ poukázal Stanjura.

Ujistil, že je přesvědčen, že bude daň schválena dříve, než se rozpočet pro rok 2023 dostane v Poslanecké sněmovně do třetího čtení. Zbyněk Stanjura zopakoval, že windfall tax nebude platit zpětně pro letošní rok.

Co se týče jiných daní, nelze podle něj zaručit, že nepřijde žádná změna, která by měla dopad na domácnosti. „Pokud v domácnosti konzumují alkohol, konzumují cigarety, to jsou spotřební daně, tam se to stát může. Jestli mluvím o dani z příjmu, můj názor je, názor mé politické strany, nezvyšovat daně fyzickým ani právnickým osobám,“ ozřejmil ministr financí. Jistě se podle něj nevrátí ani superhrubá mzda. To, že expremiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o tom, že je to jen dočasné snížení na dva roky, je podle Stanjury jeho věc. „My jsme nikomu nic takového neslibovali, od začátku jsme říkali, že kdyby v zákoně bylo, že je to na dva roky, že to nepodpoříme. Nakonec to v zákoně nebylo,“ připomněl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 51 mminutami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 2 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 9 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 11 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 13 hhodinami

VideoKlíšťata jsou velmi aktivní, experti nabádají k očkování

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.
před 14 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 15 hhodinami
Načítání...