Banky se mohly dodatečnému zdanění vyhnout, kdyby se chovaly více proklientsky, řekl Stanjura

Nahrávám video
Zbyněk Stanjura v Interview ČT24: „Někdo kritizuje, že máme malé sociální výdaje, jiní kritizují, že máme vysoký schodek.“
Zdroj: ČT24

Daň z mimořádných zisků je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nezbytná a ospravedlnitelná, protože je Česko, potažmo celá Evropská unie, v ekonomické válce s Ruskem. Podotkl, že oproti celounijnímu řešení přidala česká vláda pouze dodatečné zdanění bankovního sektoru, přičemž banky si podle Stanjury na sebe takzvanou windfall tax přivolaly samy svým přístupem k zákazníkům. Zbyněk Stanjura byl hostem Interview ČT24, odpovídal na otázky Světlany Witowské.

Poté, co stát ze začátku roku hospodařil v provizoriu a nová vláda přepracovávala rozpočet s argumentem, že schodek 377 miliard je příliš vysoký, nechala si nyní v novele schválit zvýšení schodku z 280 na 375 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura připustil v Interview ČT24, že není s výsledkem spokojen. Je ale přesvědčen, že kdyby původní verzi připravenou ještě předchozím kabinetem nepřepracoval, bylo by ještě hůř. „Kdybychom neudělali ten manévr v lednu a únoru, kdy jsme snížili výdaje o 80 miliard, byl by schodek 450. Museli bychom to automaticky připočítat,“ míní.

Zvýšení schodku, respektive státních výdajů, hájí. „Kdybychom si prošli položku po položce, dokázali bychom, že (…) souvislost s vysokou inflací, drahými energiemi vyvolal Putin a jeho válka. To se projevuje v dodatečných výdajích. Pokud to někdo nechce uznat, popírá realitu,“ prohlásil Stanjura. Gazprom podle něj připravoval podmínky pro současnou situaci již od léta 2020. „Jsme opravdu v ekonomické válce. Pokud někdo tvrdí, že nejsme, popírá realitu,“ dodal.

Úpravy letošního rozpočtu byly ovšem jen rozcvičkou před schvalováním státního rozpočtu pro příští rok. Ten je první, který Stanjura sestavoval od začátku – a počítá se schodkem 295 miliard. Podle Stanjury je to i tím, že se začne nad rámec standardní valorizace penzí ještě nově vyplácet takzvané výchovné, tedy 500 korun měsíčně k důchodu za každé vychované dítě. Výsledkem je, že jen v sociální oblasti vzrostou výdaje státu o 105 miliard oproti letošnímu rozpočtu i při započítání aktuální novely.

Ministr financí odmítl, že by správnou cestou bylo prosté seškrtání výdajů třeba na investice. Vláda má podle něj tři ambice, a to „udržet sociální smír, mít investiční aktivitu státu a pokud možno být rozpočtově odpovědná a nedělat vysoké schodky“. Rezignovat na investice by se podle něj nevyplatilo.

„To nejjednodušší je snížit investice o sto miliard – a mám schodek ne 295, ale 195 miliard. Vypadalo by to opticky dobře, ale vytvářeli bychom dluh na budoucí roky. Takže nesnižujeme investiční výdaje,“ řekl.

Nejdiskutovanější součástí návrhu nového rozpočtu je ovšem daň z mimořádného zisku, pro niž se také používá anglický termín windfall tax. Dotkne se řady odvětví, v českém prostředí zejména energetiky, rafinerií a také bank. Stanjura zdůraznil, že většina z nich obsahuje celounijní řešení, které připravila Evropská komise, a podle ministra to formálně „máme povinnost udělat“. Česká vláda nad unijní rámec nařídila mimořádné zdanění bank.

„Kdyby se chovaly jinak, více proklientsky – což by mělo i protiinflační efekt – tak bychom o tom možná neuvažovali,“ poznamenal Stanjura. Ujistil, že to řekl i na jednání s Českou bankovní asociací. „Já jsem jí to takhle řekl. Nesetkal jsem se s příznivou reakcí,“ připustil. Zároveň ale podotkl, že „ve většině zemí eurozóny existuje nějaká forma bankovní daně“.

Ministr financí odmítl, že by v souvislosti s windfall tax bylo možné mluvit o otevření Pandořiny skříňky, ačkoli připustil, že se může stát, že některá vláda sáhne po mimořádném zdanění, když jí budou chybět peníze. „Levicové vlády to bezesporu udělají. Pak je recept nevolit levicové strany,“ prohlásil.

S windfall tax čelí Stanjura kritice z oborů, kterých se dotkne, zejména z bankovnictví, od některých pravicových politiků a ekonomů, ale zároveň i od opozice. Stínová ministryně financí z ANO Alena Schillerová mu zejména vyčítá, že očekávaný stomiliardový výnos daně zařadil do návrhu rozpočtu, aniž by bylo zdanění schváleno parlamentem. Obdobná kritika zazněla ovšem i od Národní rozpočtové rady.

Stanjura se zaštítil stanoviskem jiné instituce. „Když se podíváme do minulosti na stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, tak když vyhodnocoval rozpočet na rok 2021, kritizoval vládu a sněmovnu, že v rozpočtu nezohlednily snížení daní, to znamená zrušení superhrubé mzdy, přestože věděly, že to projde. Ale na začátku to také nebylo schváleno, platilo to až od 1. ledna. A NKÚ řekl, to je špatně, to nebylo transparentní,“ poukázal Stanjura.

Ujistil, že je přesvědčen, že bude daň schválena dříve, než se rozpočet pro rok 2023 dostane v Poslanecké sněmovně do třetího čtení. Zbyněk Stanjura zopakoval, že windfall tax nebude platit zpětně pro letošní rok.

Co se týče jiných daní, nelze podle něj zaručit, že nepřijde žádná změna, která by měla dopad na domácnosti. „Pokud v domácnosti konzumují alkohol, konzumují cigarety, to jsou spotřební daně, tam se to stát může. Jestli mluvím o dani z příjmu, můj názor je, názor mé politické strany, nezvyšovat daně fyzickým ani právnickým osobám,“ ozřejmil ministr financí. Jistě se podle něj nevrátí ani superhrubá mzda. To, že expremiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o tom, že je to jen dočasné snížení na dva roky, je podle Stanjury jeho věc. „My jsme nikomu nic takového neslibovali, od začátku jsme říkali, že kdyby v zákoně bylo, že je to na dva roky, že to nepodpoříme. Nakonec to v zákoně nebylo,“ připomněl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Možnost dobrovolně se vyloučit z hazardu využívá výrazně více lidí

Počet lidí, kteří se nechají dobrovolně vyloučit z hazardních her, prudce vzrostl. Aktuálně jich je přes 64 tisíc, což je více než dvojnásobek oproti konci roku 2024. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí, které rejstřík vyloučených osob spustilo už v roce 2020. Podle adiktologa Viktora Mravčíka k nárůstu přispěla novela zákona, která od července 2024 proces zjednodušila.
před 1 hhodinou

Soudy, zda Česko závazek k NATO splní, jsou dle Zůny předčasné. Opozice přístup kritizuje

Zatím není možné říct, zda Severoatlantická aliance český způsob financování obrany v letošním roce uzná jako splnění závazku dvou procent HDP, je potřeba počkat na oficiální výpočet, sdělil v rozhovoru pro ČT ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Člen sněmovních výborů pro bezpečnost a pro obranu Pavel Žáček (ODS) v 90' ČT24 přístup kritizoval, neplnění je podle něj zřejmé už nyní. Podobně se vyjádřil jeho kolega z výboru pro bezpečnost Samuel Volpe (Piráti), podle něhož koalice šetří na obraně v nejhorší možnou dobu.
před 3 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
před 3 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Turek chce i nadále jezdit na unijní rady, chystá se i hlasovat

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) plánuje dál jezdit místo šéfa resortu Igora Červeného (Motoristé) na jednání Rady ministrů životního prostředí. Argumentuje stanoviskem jednoho z odborů úřadu, které podle něj umožňuje i hlasovat. Podle opozice tím evidentně překračuje své pravomoci. Mezitím se probírají náklady zmocněnce na jeho poslední cestu do Bruselu. Deník N navíc přišel s informací, že resort životního prostředí na vedoucí pozici dosadil syna vysoce postaveného úředníka.
před 13 hhodinami

Klempíř: Sloučení České televize a rozhlasu se nechystá, poplatky se zruší

Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy. Dosavadní způsob financování nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se neuvažuje, sdělil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) po pátečním setkání s řediteli obou veřejnoprávních médií Hynkem Chudárkem a René Zavoralem, kteří chtějí zachovat současný systém poplatků.
před 16 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...