Vláda od ledna plánuje zdanit mimořádné zisky bank šedesáti procenty. Ze dvou na sobě nezávislých zdrojů to zjistila Česká televize. Stát chce prostřednictvím nového zdanění získat do svého rozpočtu pětadvacet miliard korun, dalších více než sedmdesát miliard plánuje vybrat od energetických firem. Miliardy by pak měly zaplatit rafinérie a těžařské společnosti. Fialův kabinet však ve středu i přes původní plány daň z neočekávaných zisků neprojednal.
Ještě ve středu před jednáním vlády si někteří ministři mysleli, že by kabinet mohl daň z mimořádných zisků bank nebo energetických firem probrat. „I tento bod by měl být na vládě projednáván,“ vyjádřila se ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). „Nemůžeme řešit jen výdajovou stránku, musíme řešit i tu příjmovou,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) dokonce původně nechtěl bez současného schvalování daně z nadměrných zisků hlasovat ani o dotování maximálních cen energií. „Podle toho se musí nastavit parametry, protože to nemůže jít celé na vrub dluhu státního rozpočtu,“ prohlásil.
Nakonec však ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh na zavedení daně nepředložil. Zároveň ho nechtěl ani komentovat. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by zdanění mimořádných zisků měla sněmovna schválit během podzimu. „Já bych snad i předpokládal, že tady bude v tomto případě opozice spolupracovat, abychom měli jako stát dostatek peněz na pomoc občanům a firmám,“ uvedl.
Kabinet chce novou daní získat do rozpočtu až sto miliard
Česká vláda chce zavedením daně z mimořádných zisků bank, energetických firem nebo těžařských společností získat do rozpočtu v příštím roce až sto miliard korun. Česká televize zjistila, že bankám chce kabinet ponechat stejné zisky, jako měly v letech 2018 až 2021, a ještě tuto částku navýšit o pětinu. Vše nad tuto sumu pak zdaní šedesáti procenty. Nová daň by měla dopadnout na šest největších českých bank.
„Z ústního jednání z ministerstva financí máme informace o základních parametrech. Co se týče sazby samotné, hovoříme až o šedesáti procentech,“ řekl první viceprezident České bankovní asociace Jan Juchelka.
Sněmovní opozice se obává, že by banky mohly část vyššího zdanění přenést na klienty, například ve formě vyšších poplatků. „Je potřeba vidět, jaká je tam konstrukce. Jestli tam nejsou rizika, že to například banky přenesou na koncového zákazníka, zatíží firmy, zatíží občany,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Zástupci bank nechtěli změny v poplatcích potvrdit, záměr Fialova kabinetu bankovní asociace ale ostře kritizovala. „Pro banky je takové mimořádné zdanění škodlivé, je škodlivé pro celou českou ekonomiku a je nesystémové,“ soudí Juchelka.
Podrobnosti o nové dani z mimořádných zisků nejen bank, ale i energetických společností, rafinérií a těžařských firem hodlá ministerstvo financí zveřejnit ve čtvrtek.
Banky nemají žádnou výhodu z nárůstu cen energií, tvrdí Juchelka
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Libor Dušek soudí, že daň z mimořádných zisků má jisté výhody, ale i úskalí. Osobně by byl spíše pro její zavedení. „Jsme v mimořádné situaci. (…) Řada lidí zchudla – klesly jim mzdy, ceny jsou mnohem vyšší. Takže někdo musí bohatnout, to jsou zčásti firmy podnikající v sektorech, kde výrazně vzrostly ceny,“ vysvětluje.
„Banky nemají žádnou výhodu z toho, že stouply ceny energií. Ty se nijak nepropisují do cenotvorby našich služeb či našich produktů,“ oponuje Juchelka. „Banky i v dobách covidové krize ukázaly, že umí stát po boku státu a pomáhat české ekonomice, aby krizi překonala. V okamžiku, kdy se těmto bankám vybere kapitál (…), jejich schopnost pomáhat, aktivně působit na trhu ve prospěch svých klientů a ve prospěch firem se sníží,“ dodává.
Expert na energetiku a minoritní akcionář ČEZ Michal Šobr chápe, že vláda potřebuje pokrýt vysoké výdaje za zastropování cen energií. „Na druhé straně ta opatření považuji za nešťastná. Jsou nesystémová, vyloženě selektivní,“ říká s tím, že by raději viděli jasné celoplošné opatření, které bude spravedlivé. „Sektorem, kterým rostou zisky, není pouze energetika, banky, petrochemie… Ale je to i zbrojařský průmysl, těžaři dřeva a tak dále,“ objasňuje.
Energetika nemá nezasloužené zisky, upozorňuje Šobr
Podle Duška je daň z mimořádných zisků důležité správně nastavit. „‚Dobře‘ znamená, že opravdu cílí na ty, kteří mají mimořádné zisky – takové, o které se opravdu nezasloužili nějakou prací, úsilím, investicemi, ale že se jim přihodilo mít například lacině vyrábějící elektrárnu na správném místě“. V takovém případě by podle něj nová daň neměla mít negativní dopady.
S tím však Šobr nesouhlasí. „Pokud tady někdo mluví o tom, že energetika má v tomto okamžiku nezasloužené zisky, tak to není pravda. V energetice se investuje dlouhodobě, na desítky let,“ upozorňuje.
„Rádi bychom zůstali v dialogu s těmi, kdo přijímají tato rozhodnutí. Ne abychom je ovlivňovali ve prospěch bank, ale abychom nastavili reálné hranice. Protože banky tady jsou od toho, aby české ekonomice pomáhaly,“ říká Juchelka.
