Poslanci přehlasovali veto prezidenta k novele letošního rozpočtu

4 minuty
Události: Poslanci přehlasovali veto prezidenta k novele letošního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.

Pro přehlasování prezidentova veta je zapotřebí hlasů nejméně 101 poslanců. Pro novelu rozpočtu hlasovalo 103 zákonodárců, tedy všichni přítomní koaliční poslanci. Poslanci ANO a SPD hlasovali proti, dva poslanci ANO se zdrželi.

Prezident poslancům novelu vrátil a zdůvodnil to tím, že rozpočet počítá s nižšími příjmy, než by mohly být. Zeman argumentoval  tím, že zrušením takzvané superhrubé mzdy v roce 2020 vznikl výpadek příjmů státního rozpočtu 90 miliard korun. Přitom se podle něj předpokládalo, že se sazba daně vrátí na původní úroveň. To se ale nestalo.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v úterý ve sněmovně řekl, že prezidentův důvod nemůže brát vážně. Uvedl, že nynější vláda prezidentovi takový slib neučinila. I kdyby byl slib o vyšším zdanění příjmů splněn, týkal by se rozpočtu až na příští rok, podotkl. Lhůta uplyne až letošním rokem. Řekl, že veto by chápal, kdyby prezident vrátil rozpočet těm politikům, kteří mu dočasné snížení daní slibovali.

Někteří koaliční politici prezidentovy argumenty pro veto rozpočtové novely zpochybnili. Za vetem spíše vidí sněmovní rozhodnutí o snížení rozpočtu prezidentské kanceláře o 30 milionů korun na lesní hospodářství kvůli pravomocnému odsouzení končícího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za ovlivňování zakázky a milosti, kterou mu Zeman udělil.  

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová připomněla, že klub ANO tehdy hlasoval pro zrušení zdanění superhrubé mzdy. Dodala, že toho ANO nikdy nelitovalo. Prezident podle ní vetem vyslal vzkaz, že nevidí konsolidaci financí. Vláda podle ní v novele rozpočtu zapomněla na úspory, novelu nevypracovala kvalitně, a proto ji podle ní prezident vetoval. Vládu obvinila, že plánuje zadlužit stát během svého vládnutí o více než dvanáct set miliard.

7 minut
Jan Hrnčíř a Jan Skopeček hovoří o státním rozpočtu
Zdroj: ČT24

Předseda opoziční SPD Tomio Okamura řekl, že s důvodem veta nesouhlasí. Zrušení superhrubé mzdy, které před dvěma lety podpořila i SPD, označil za správný krok. Novelu rozpočtu a rozpočtové hospodaření vlády však zkritizoval. Vládu mimo jiné obvinil, že zbytečně zadlužuje zemi o 375 miliard korun, ačkoli má díky rostoucím cenám meziročně o 127 miliard korun víc na příjmech.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) nepochyboval o tom, že se prezidentovo veto podaří přehlasovat. Vláda návrh zvýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu zdůvodňuje mimo jiné důsledky válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Změna současně zvyšuje příjmy rozpočtu v důsledku vyššího výběru daní a odhadu jejich výběru do konce roku.

Vláda musela s opětovným schválením novely letošního rozpočtu spěchat. Hrozilo, že stát už tento měsíc nebude mít dostatek peněz například na výplatu důchodců. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) také přiznal, že musel pozdržet některé dotace, které stát posílá malým obcím.

„Zbrždění není příjemné, ale věřím, že to významně neovlivní aktivitu v regionech, v obcích, u těch, co dělají projekty pro lidi,“ prohlásil Bartoš.

Automatické zřizování datových schránek

Poslanci opozičního ANO zamezili zrychlenému schvalování vládní novely, jež zcela ruší automatické zřizování datových schránek obyvatelům. Fyzické osoby by podle předlohy i od ledna mohly získat datovou schránku výhradně na základě své žádosti, jako je tomu nyní. Podle poslanců ANO je novela krokem zpět v digitalizaci státu, budou prosazovat jen časový odklad povinného zřizování datových schránek. Vládní zákonodárci naopak argumentovali dopady na lidi s nižšími digitálními dovednostmi.

Vládní žádost o schválení předlohy už v úvodním kole vetovalo svými podpisy 54 poslanců ANO, podle jednacího řádu je jich potřeba nejméně padesát. Novela na závěr prvního čtení odolala návrhu Roberta Králíčka (ANO) na zamítnutí a zamířila k posouzení do výboru pro veřejnou správu. Poslanec STAN Petr Letocha prosadil podstatné zkrácení 60denní lhůty, kterou výbory na projednání návrhů zákonů mají, a to na jeden den.

„Datové schránky jsou moderní a bezpečný způsob komunikace se státem,“ zdůraznila Jana Mračková Vildumetzová. Hnutí ANO bude podle ní při dalším projednávání předlohy navrhovat odklad zahájení automatického zřizování datových schránek obyvatelům na 1. červenec 2024. Stejně by to mělo platit pro nepodnikající právnické osoby, jako jsou bytová družstva a spolky, poznamenala. 

Ministerstvo vnitra označilo takový plán za „příliš ambiciózní“. Lidé by sice mohli schránku znepřístupnit, vnímají to ale podle zdůvodnění novely jako příliš zatěžující. Letocha řekl, že jde zejména o ochranu asi sedmnácti procent obyvatel s malou digitální gramotností. Zřízení schránky by jim podle něho mohlo přinést víc škody než užitku. 

Automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity bylo loni schváleno jako součást zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Schránku podle zákona automaticky dostanou dva miliony držitelů živnostenského oprávnění a asi 200 tisíc právnických osob, které ji dosud nemají. 

Poslanci také v usnesení označili současný ruský režim za teroristický, odsoudili útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo či klíčovou energetickou infrastrukturu a shodli se na tom, že neuznávají výsledky pseudoreferend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku.

Před schvalováním ve sněmovně je po úterku vládní novela zákona o veřejných zakázkách, která má omezit administrativu s nimi spojenou. Podle vlády má hlavně odstranit nedostatky, na které se přišlo během fungování současného zákona z roku 2016. Vládní návrh nezavádí nová práva a povinnosti, které by představovaly podstatné ekonomické dopady. Poslanci k ní vznesli řadu úprav. O návrzích rozhodne dolní komora při závěrečném schvalování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dokument ČT mapuje dětskou paliativní péči

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich rodinám se často nedostává pomoci. Deset let usilují specialisté z dětské paliativní péče o propojení služeb a o jejich rozšiřování do regionů. Chtějí tak dětem navzdory diagnóze umožnit, aby prožily život kvalitně. Podle odhadů je v Česku zhruba čtrnáct tisíc dětí, pro které by tato péče byla vhodná. Nově některé rodiny provázejí těžkým obdobím koordinátoři. Tématu se věnuje dokument Dětská paliativní péče, který odvysílala ČT2. Natočila jej Lea Surovcová.
před 42 mminutami

Sníh a ledovka zkomplikovaly dopravu. Na obchvatu Opavy zemřeli tři lidé

Sníh a ledovka komplikovaly ve čtvrtek ráno dopravu na řadě míst v Česku. Provoz se zastavil i na nejvytíženější dálnici D1, po nehodě dodávky a osobního vozu byla u Velkého Meziříčí téměř hodinu neprůjezdná ve směru na Brno. Na Vysočině byl také v části Pelhřimovska kvůli ledovce pozastaven provoz většiny autobusů. Tři mladí lidé zemřeli ve středu večer při srážce tří osobních aut na obchvatu Opavy. Policisté okolnosti havárie vyšetřují. Silnice I/11 byla kvůli nehodě déle než 16 hodin uzavřená.
07:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna podpořila vznik národního parku na Křivoklátsku

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny místních starostů, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Starostové ze Svazku obcí Křivoklátsko způsob prosazování národního parku kritizují, míní, že politici málo zohledňují jejich názor.
17:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Reforma sociálních dávek míří do závěrečného kola

Reforma sociálních dávek prošla ve sněmovně druhým čtením. Poslanci podali desítky úprav, týkají se třeba okruhu zranitelných lidí. Sloučení do jedné takzvané superdávky má podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) lépe pomoci potřebným a současně zabránit zneužívání systému. V úvodním kole sněmovna také podpořila návrh povinné registrace v elektronickém systému eTurista i vznik národního parku na Křivoklátsku.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel ve financování nepedagogů podpořil hejtmany, říká Holiš

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.
16:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlavními důkazy v kauze Cimický byly výpovědi šedesáti žen

Víc než šedesát žen svědčilo u soudu v neprospěch psychiatra Jana Cimického. Ten byl loni v listopadu nepravomocně odsouzen za čtyři znásilnění a 35 případů vydírání, odpykat si má pět let vězení. Soudce Petr Novák sepsal skoro stostránkový rozsudek, ze kterého plyne, že právě svědectví žen byla pro odsouzení klíčová. „Důkazy jsou výslechy jednotlivých poškozených,“ píše v anonymizovaném verdiktu, který ČT získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
před 6 hhodinami

Přijdou mrazy, v noci může být až minus 13 stupňů

O víkendu bude v Česku mrznout, v noci může teplota spadnout až na minus 13 stupňů Celsia. Zřejmě bude místy také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Čechách hrozí od 18 hodin do pátečního rána náledí. Zejména na Vysočině a v části jižní Moravy se může do večera místy tvořit ledovka.
08:02Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.
před 12 hhodinami
Načítání...