Vládní balík úspor na příští rok by mohl vylepšit hospodaření státu až o 120 miliard, zjistila ČT. Větší část – 70 miliard – plánuje koalice ušetřit na výdajích. O zbylých padesát miliard chce zvýšit rozpočtové příjmy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu večer po více než šestihodinovém jednání lídrů vládních subjektů uvedl, že názory koaličních stran ohledně takzvaného konsolidačního balíčku se postupně sbližují a dohoda je blízko. Ve čtvrtek podle něj ale nebude pokračovat jednání politiků stran vládní koalice, potřeba jsou totiž debaty i uvnitř jednotlivých stran. Podle něj platí, že kabinet chce představit nejpozději v polovině května jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu.
„Jednání pokročila. Platí, že dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Názory se postupně sbližují,“ řekl Stanjura. „Jsou dílčí dohody, ale mnoho z dílčích dohod souvisí s tím, jaká bude celková dohoda. Na něčem je souhlas, na něčem podmínečný souhlas,“ doplnil. Výsledkem bude podle něj jednomyslný návrh vládní koalice, za kterým budou stát všichni ministři, koaliční poslanci i senátoři, dodal. Podle Stanjury to není tak, že by byly domluveny úspory na výdajové straně, a opatření na příjmové straně nikoli. „Souvisí to spolu. Klademe důraz na úspory, tam chceme, aby to číslo bylo vyšší,“ sdělil.
Stanjura průběh vyjednávání o úsporném balíčku podrobně nekomentuje. Zveřejnit chce až konečnou koaliční dohodu. „Pak ji budeme určitě podrobně vysvětlovat a obhajovat, poté budeme určitě jednat i s opozicí, se sociálními partnery,“ ujišťuje šéf státní kasy.
Debata uvnitř stran
Ve čtvrtek se politici vládních stran nesejdou ve formátu K15, který podle koaliční smlouvy zahrnuje předsedu a dva zástupce z každé strany. „Myslíme si, že je třeba popracovat ve vlastních politických stranách, poradit se, srovnat si čísla, zvážit různé varianty,“ uvedl Stanjura. Všechny koaliční strany už podle něj mají dostatek podkladů pro jednání, k doplnění jsou maximálně drobnosti. „Myslím, že máme obrovské množství faktů, grafů, jasných čísel,“ poznamenal vicepremiér.
Jasno o tom, jaké výdaje vláda navrhne seškrtat a které daně naopak zvýšit, chtějí mít lídři během několika dní. „Předpokládám, že dohoda by opravdu do konce tohoto týdne měla být uzavřena,“ odhaduje vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Česká televize ze tří na sobě nezávislých zdrojů zjistila, že koaliční politici teď chystají úsporný plán pro příští rok za 120 miliard korun. O sedmdesát miliard chtějí seškrtat výdaje, o padesát miliard pak mají vzrůst příjmy – hlavně kvůli zvýšení některých daní.
„Od počátku jsme říkali, že větší úspory musí být na straně výdajů než na straně příjmů, to znamená navýšení příjmů státu. A myslím si, že poměr 50 ku 70 je přiměřený, a k tomuto jednání směřují,“ uvádí ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09).
Středeční rokování koaličních špiček o úsporách začalo ve Strakově akademii kolem páté hodiny odpoledne. Politici jednali třeba o seškrtání národních dotací nebo o zvýšení některých daní.
„Jsou to věci jako DPH nebo spotřební daně, otázka daňových výjimek. Máme shodu, naší ambicí je systém zjednodušit a čekají nás velmi citlivá témata, jako jsou fyzické a právnické osoby,“ vypočítává první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.
Stanjura už dříve uvedl, že by chtěl snižovat státní dotace za desítky miliard. Navrhoval sloučení dvou snížených sazeb DPH i přesun některých položek mezi sazbami. Podle dostupných informací by se mohla zrušit řada daňových výjimek jako třeba sleva na nepracující manželku či zavést nemocenské pojištění pro zaměstnance.
Podle šéfa státní kasy projednávaná opatření vycházejí ze stanovisek jednotlivých koaličních stran a z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta navrhla soubor dvanácti kroků na straně výdajů a sedmnáct na straně příjmů celkem za dvě stě miliard korun. Doporučovala návrat sazby daně z příjmu na výši před zrušením superhrubé mzdy, zrušení státní podpory stavebního spoření a některých daňových výjimek, zpoplatnění vysokých škol, snížení počtu policistů, omezení dotací v zemědělství nebo zkrácení rodičovské. Stanjura opakovaně řekl, že většina úsporných opatření by měla být na výdajové straně a vláda se zavázala nezvyšovat celkové daňové zatížení.
Místopředseda STAN Jan Farský ovšem ve středečním Interview ČT24 kritizoval, že vláda měla mít konsolidaci veřejných financí lépe připravenou. „Úplně nerozumím té taktice,“ podotkl a dodal, že Starostové plán mají. „Akorát to není náš resort, takže jsme ho nepředstavili jako první,“ poznamenal s tím, že věc je v gesci ministerstva financí.
„S návrhem jsme přišli až ve chvíli, kdy jsme žádný plán neviděli,“ dodal. Ten má podle něj pět bodů – škrty na centrálních úřadech, dotací a daňových výjimek, případně zásah do nepřímých daní a „při nejhorším“ i do těch přímých. „Základní kontury jsou – primárně se pokusit ušetřit. A když už budeme do toho zasahovat, tak aby to nezasáhlo nízkopříjmové rodiny,“ nastínil.
Opozice chce škrty ve státní správě
Podle opozice by měla vláda výrazně seškrtat hlavně výdaje na státní správu. „Vznikla nová ministerstva, jsou tam desítky, stovky nových lidí, poradců a úředníků,“ napovídá místopředseda ANO Richard Brabec.
Vláda by měla úsporný balíček ve Strakově akademii projednávat v červnu. Krátce poté začnou rozpočtové změny schvalovat poslanci.
