Odbory kritizují plán na zmrazení platů státních zaměstnanců. Schillerová na něm kvůli schodku ale trvá

Nahrávám video
Odbory kritizují plán na zmrazení platů státních zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

„Já trvám na zmrazení platů státních zaměstnanců, protože jsme snížli daň z příjmu o sedm procent čistého. Budu podporovat i návrh premiéra Andreje Babiše jako poslance, aby se zmrazily platy ústavních činitelů,“ konstatuje Schillerová.

„My jsme varovali před dopady zrušení superhrubé mzdy a tady ty dopady máme. Takže ne sliby, že lidem bude lépe, ale tady je jednoznačné, že bude těm lidem mnohem hůře,“ reagoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zmrazení platů by se tak týkalo zhruba poloviny z víc než 470 tisíc zaměstnanců státu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhl přitom už na konci března pro policisty, hasiče či celníky jednorázovou odměnu 20 tisíc korun za boj s koronavirem. Tu ale zatím ve vládě neprosadil.

Miloslav Hladík pracuje v Humpolci jako policista. Letos zůstal jeho mírně nadprůměrný plat zmrazený. A podobné by to mělo být podle návrhu vlády i v příštím roce. „Myslím, že se s tím všeobecně moc nesouhlasí, všechno se zdražuje, ať je to bydlení, potraviny, pohonné hmoty,“míní.

Unie bezpečnostních složek, která kromě policistů sdružuje i členy vězeňské služby nebo hasiče, požaduje v příštím roce růst základních platů o deset procent. „Za to nasazení, které bylo ve všech covidových vlnách ze strany hasičů, policistů, ale i ostatních příslušníků bezpečnostních složek, mám za to, že si navýšení jednoznačně zaslouží,“ vysvětluje předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.

Vláda v pondělí ale schválila první návrh rozpočtu, který zatím s žádným růstem platů státních zaměstnanců v příštím roce nepočítá. Ministryně financí upozorňuje, že v případě růstu platů státních zaměstnanců by vláda nedodržela plánovaný schodek. „Schodek 390 miliard je nepřekročitelný,“ zdůraznila. 

S dalším zmrazením svého platu se má podle vlády smířit v příštím roce i průvodce na Státním zámku v Kynžvartu Štefan Brštiak. Už nyní přitom bere podstatně méně, než je celostátní průměr. Tedy méně než 35 tisíc hrubého. „To samozřejmě příjemné není, protože když plat zůstává stejný, nějakým způsobem se nenavyšuje, funguje inflace, potraviny zdražují, elektřina zdražuje, to znamená, že reálně klesá,“ uvedl.

Platy by mohly růst jen učitelům

Jedinou skupinou placenou ze státního rozpočtu, které by mohly platy příští rok mírně vzrůst, jsou zatím učitelé. Schillerová bude o možnostech jednat s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) během prázdnin. „Bude to v řádech jednotek procent,“ přiblížila.

Pravicová opozice má pro plán vlády zmrazit platy všech kromě učitelů pochopení. „Státní dluh roste prostě geometricky, tak se všichni budeme muset trochu uskromnit a pokud má jít někdo příkladem, tak by to měla být státní správa,“ říká předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil.

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová souhlasí. „Zkrátka nemohou v této době na dluh, kdy schodky jsou obrovské, růst platy,“ uvedla.

Naopak šéfové obou největších odborových centrál ještě chtějí záměr vlády zvrátit. „Použijeme, pokud to bude možné, všechny dostupné prostředky,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. A dodal, že pokud vláda platy nezvýší a nebude schopná věc vysvětlit, „může hrozit skutečně všechno.“

Zaměstnanci si nárůst platů zaslouží i podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka. „Vždycky říkám, že by to měly být dvě až tři procenta nad nárůst inflace,“ doplnil.

Vládní ČSSD sice se zmrazením platů nesouhlasí, v pondělí ale první návrh rozpočtu podpořila. „Pro mě není přijatelné, aby druhý rok nerostly platy u policistů a hasičů. Ti lidé prostě odtáhli tu nejtěžší práci v covidové krizi,“ uvedl vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Vláda bude jednat s odbory a zaměstnavateli o platech 21. června, na zasedání tripartity. Ta probere celý státní rozpočet na rok 2022. 

  • Průměrné platy zaměstnanců státu v posledních letech poměrně rychle rostly. Zatímco ještě před čtyřmi lety pobírali lidé pracující pro stát něco přes třicet tisíc hrubého, letos už to podle návrhu státního rozpočtu bude o deset tisíc víc.  
  • I proto lidé ve veřejné sféře pobírají vyšší průměrný plat než mají mzdu zaměstnanci v soukromých firmách. Průměrný plat zaměstnance státu má být letos o pět tisíc vyšší než v celé české ekonomice. 
  • Spolu s průměrným platem rostly v minulých letech i celkové roční výdaje na odměňování státních zaměstnanců - za poslední čtyři roky stouply o sedmdesát miliard. Kromě vyšších průměrných platů měl na na to vliv i rostoucí počet státních zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg.
před 6 mminutami

Prezident podepsal státní rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
před 26 mminutami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...