Vláda nenese odpovědnost za současnou vysokou inflaci, prohlásil v neděli v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Předseda opozičního ANO Andrej Babiš naopak za příčinu inflace označil loňské rozhodnutí vlády nestanovit cenové stropy na elektřinu u výrobců. Oba se shodli, že považují za správné zrušení superhrubé mzdy, které podle některých ekonomů bylo významným proinflačním impulzem.
Kdo může za inflaci, se Fiala a Babiš neshodují. Zrušení superhrubé mzdy si oba chválí
Podle Fialy má inflace (v dubnu činila meziročně podle údajů Českého statistického úřadu 12,7 procenta) tři příčiny – jednou jsou plošné státní výdaje za epidemie covidu-19, energetická krize a růst marží ve výrobním řetězci od zemědělství po maloobchod. Vláda podle něj dělá protiinflační opatření. Vyzval Babiše, aby snížil marže v holdingu Agrofert, jehož je konečným vlastníkem a který má významnou roli v zemědělském i potravinářském sektoru.
Babiš naopak vládu obvinil z toho, že jí vysoká inflace vyhovuje, protože díky ní získává víc peněz do rozpočtu. „Tato vláda nemá ráda lidi, zdanila je inflací, teď je zdaní navýšením daní,“ řekl.
Superhrubou mzdu jsme zrušili správně, shodli se
Ohledně konce superhrubé mzdy se oba politici shodli. „Přineslo to peníze lidem navíc. Bylo to správné rozhodnutí,“ řekl Fiala.
„My jsme dali lidem peníze, jsem na to pyšný, mají rezervy,“ připojil se Babiš. Zrušení superhrubé mzdy podpořily v minulém období tehdy vládní ANO a tehdy opoziční ODS a SPD, podle části ekonomů to znamenalo významný inflační impulz, který zároveň zhoršil rozpočtovou situaci.
Fiala: Rozpočet se nevyvíjí dobře
Ohledně letošního rozpočtu Fiala připustil, že se deficit nevyvíjí dobře, nelze ale ještě říct, že vláda schválený schodek za celý rok 295 miliard korun nedodrží. V létě kabinet očekává příjmy z windfall tax, dividendu z ČEZu či peníze z evropských fondů, pak se uvidí, jaký je skutečný stav rozpočtu, míní. Za rychlým růstem schodku podle premiéra stojí nárůst sociálních dávek a důchodů skoro o 50 miliard korun, pomoc firmám a občanům s vysokými cenami energií ve výši 40 miliard nebo navýšení peněz na obsluhu státního dluhu.
Podle expremiéra vláda neumí čerpat peníze z evropských fondů. Kritizoval také možné snížení rozpočtů ministerstev školství, průmyslu a obchodu či pro místní rozvoj v příštím roce. Nelíbí se mu také návrh státního rozpočtu na rok 2024, který podle Deníku N počítá se schodkem 235 miliard korun.
Po pořadu Fiala ještě řekl, že tento návrh, dokument, je pouze technicko-administrativním výpočtem, který je nutný kvůli dodržení zákona, nikoliv politickým rozhodnutím vlády. „Teď budeme teprve mít čas se o tom bavit politicky,“ řekl k návrhu premiér. Kabinet má podle něho nyní čtyři měsíce na to dostat rozpočet na příští rok do žádoucí podoby. Současnému materiálu proto není potřeba přikládat větší váhu, zdůraznil. Vláda chce prověřovat efektivitu v různých oblastech. Například jestli resortní výzkumné ústavy nedublují výzkumnou činnost univerzit.
Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která mají ve druhém pololetí zajistit úspory zhruba 20 miliard korun.
Co se týče letošního rozpočtu, Fiala se podle Babiše vymlouvá na Ukrajinu. Vyzval ministerského předsedu, aby sdělil, kolik vláda dala na pomoc uprchlíkům či na zbraně.
Celková pomoc Ukrajině se podle Fialy pohybuje v nižších desítkách miliard, do konce roku to bude zhruba 30 až 40 miliard korun. Část z toho jde na podporu českých občanů, obcí a krajů, které se podílejí na pomoci uprchlíkům z Ruskem napadené země, dodal premiér.
Vláda si stojí za konsolidačním balíčkem, tlakům neustoupí
Vláda podle premiéra ve věci konsolidačního balíčku nebude ustupovat tlakům zájmových skupin. „Celá koalice, celá politická reprezentace, která reprezentuje našich pět koaličních stran, stojí za balíčkem. Budeme ho v této podobě prosazovat a schválíme ho v této podobě,“ řekl Fiala. „Opatření jsou těžká, nepopulární. Není to jednoduché, ale nemůžeme žít s těmito dluhy, s těmito deficity,“ dodal.
O tom, jaké konkrétní dotace vláda v rámci konsolidace veřejných financí zruší, se ještě podle Fialy bude jednat. Chce do toho zapojit i zaměstnavatele a odbory. Zdůraznil ale, že platí záměr kabinetu škrtnout na dotacích za dva roky 54 miliard korun. Podotkl také, že Babišovi konsolidační balíček vadí, protože se škrtání dotací dotkne i jím vlastněného holdingu Agrofert. „Vás rozčiluje konsolidační balíček, protože se tam vyškrtají dotace a vy jich nebudete mít, kolik jste zvyklí,“ řekl Fiala.
Babiš se proti výroku ohradil, Agrofert podle něj z dotací nežije, přestože je pobírá. Podle něj by pro narovnání trhu bylo nejvhodnější zrušit veškeré dotace v celé EU, vláda by se o to podle něj měla zasadit, a ne řešit dotace v Česku. „Já jsem pro, zrušme všechny dotace, ale evropské. Celá EU běží na dotace,“ řekl.
Kolik přinesou státu jednotlivá opatření
Jak se ANO postaví ke smlouvě s USA?
Premiér také doufá, že opoziční hnutí ANO se připojí k vládě a pomůže rychlému schválení smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Pomohlo by to podle něj omezit prostor pro vytváření ruských dezinformačních kampaní.
Babiš kabinet kritizoval, že staví opozici i občany před hotovou věc. ANO podle něj má ke smlouvě řadu otázek a bude chtít jejich zodpovězení. „Lidé se nás ptají, jestli tu budou američtí vojáci, budou tu něco stavět,“ řekl. „Chceme vysvětlit detaily, chceme lidem vysvětlit, že nehrozí nebezpečí pro nás,“ zdůraznil.
Fiala prohlásil, že smlouva vyjmenovává místa, kde by případně američtí vojáci mohli pobývat. Podle něj se v daných lokalitách nic stavět nebude. Upozornil, že smlouva je veřejně přístupná a poslanci ANO si ji už mohli přečíst. Vyjádřil obavy z toho, že se Babiš pokračujícími debatami o smlouvě snaží z tohoto dokumentu udělat téma politického boje.